Přejít na obsah

Organizace kritizují novelu se zdravotním pojištěním cizinců

zpět
2.11.2015
právo, spravedlnost, zákony, soud
zvětšitprávo, spravedlnost, zákony, soudZdroj: Shutterstock

právo, spravedlnost, zákony, soud | Zdroj: Shutterstock

 

Nevládní organizace kritizují návrh novely cizineckého zákona s úpravou komerčního zdravotního pojištění. Podle nich situaci přistěhovalců ze zemí mimo EU, kteří se musí pojišťovat u komerčních pojišťoven, jen zhorší. Žádají jejich zapojení do systému veřejného zdravotního pojištění.

Novinářům to řekli zástupci organizací. Ministerstvo zdravotnictví už dřív uvedlo, že by začlenění cizinců veřejný systém rozkolísalo a úprava komerčního pojištění má migrantům zajistit stejný rozsah péče, jako mají Češi.

Na konci září žilo v Česku 461.900 cizinců. Povolení k trvalému pobytu mělo 258.800 z nich, k přechodnému pak 203.100. Migranti ze zemí mimo EU mohou mít veřejné zdravotní pojištění tehdy, pokud v Česku mají trvalý pobyt či jsou zaměstnancem české firmy. Veřejný systém je i pro zahraniční vědce, kteří v zemi dlouhodobě působí, azylanty a některé děti do dvou měsíců po narození. Mít ho nemohou třeba podnikatelé, studenti, manželé, manželky či potomci migrantů. Ti musejí uzavírat komerční pojištění.

„Desítky tisíc cizinců mají problémy s komerčním zdravotním pojištěním. Celkové nastavení české migrační politiky není dobré. Cizince znevýhodňuje a diskriminuje,“ uvedl šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Podle Eleny Tulupové z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty má komerční pojištění řadu výjimek a veškerou péči nepokrývá. Nehradí například léčbu cukrovky, epilepsie či péči o předčasně narozené děti. Pojištění je sice pro cizince povinné, ale pojišťovna je pojistit nemusí. Může také pojistku vypovědět. Pojistné se navíc hradí předem a za celou dobu, navíc se nevrací, dodala Tulupova.

Podle nevládních organizací by se do veřejného systému mohli zapojit migranti po ročním pobytu v ČR, do té doby by se museli pojistit sami. Týkat by se to mohlo maximálně 80.000 lidí.

Vláda o zapojení přistěhovalců do systému zdravotního pojištění jednala už loni. Ministerstvo zdravotnictví to nedoporučilo. Navrhovalo, že by komerční pojišťovny nesměly odmítnout s cizincem pojistku uzavřít a krýt by měly zhruba takovou péči jako veřejné pojištění. Zapojení cizinců do systému doporučovali někteří akademici či kancelář ombudsmanky. Odborníci míní, že cizinci by do systému spíš přispívali, než by z něj čerpali. Zástupci organizací i vědeckých institucí varují, že pokud se podmínky nezlepší, mohli by si zahraniční „síly a mozky“ místo ČR zvolit jiné země.

Novelu připravilo vnitro. Podle zástupců nevládních organizací tak stát klade cizincům do cesty jen další bariéru a brání integraci, žádají rovné podmínky. Podle podkladů k novele by komerční pojistné za dítě do pěti let mohlo činit ročně 18.000 korun, od šesti do 14 let 13.900 korun, pro studenty od 17 do 26 let 10.900 korun, pro osoby od 15 do 44 let 13.000 korun, od 45 do 59 pak 14.500 korun, pro šedesátníky 30.000 a nad 70 let ročně 48.000 korun. Pojistné by tvořilo zhruba polovinu, zbytek by připadl na náklady pojišťoven.

Stát za děti či studenty z ČR, EU a s trvalým pobytem platí měsíčně 845 korun, od ledna bude dávat 870 korun. To je 10.140 korun ročně, od ledna pak 10.440 korun. Minimální záloha u živnostníků činí letos 1797 korun měsíčně, od příštího roku o 26 korun víc - ročně tedy 21.564 a 21.876. Osoby bez příjmů letos hradí 1242 korun měsíčně, tedy 14.904 korun.


Komentovat článek: Organizace kritizují novelu se zdravotním…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné