Přejít na obsah

Oslovili jsme více než 130 zdravotnických organizací

zpět
13.11.2007

"Oslovili jsme cíleně více než 130 organizací odborné veřejnosti hájící zájmy pacientů, zdravotnického personálu, zaměstnavatelů, pojišťoven, dodavatelů, místních a regionálních samospráv s žádostí o reakci na 30 otázek ohledně financování českého zdravotnictví," říká koordinátor projektu Kulatý stůl Ondřej Mátl. Odpovědi na dotazy čtenářů čtěte v článku...

Online rozhovory Zdraví.Euro.cz

Projekt Kulatý stůl k financování českého zdravotnictví běží od letošního jara. K diskusi byli přizváni zástupci všech parlamentních stran. Na otázky čtenářů Zdraví.Euro.cz odpovídá koordinátor projektu Ondřej Mátl.

Jaké jsou konkretní výsledky projektu Kulatý stůl? Čeho konkrétního se zatím podařilo dosáhnout?

Podařilo se nám k jednacímu stolu přizvat odborné i politické zástupce čtyř parlamentních politických stran s výjimkou ČSSD. Podařilo se nám také zahájit veřejnou diskusi k budoucnosti financování českého zdravotnictví a zpřístupnit ji zejména odborné veřejnosti.

Jako první vstupní materiál do diskuse byl zpracován dokument Přehled koncepčních materiálů ke zdravotnictví v ČR. Vyšli jsme tak z teze, že není možné ve zdravotnictví stavět na zelené louce a že je nezbytné vědět, jaké problémy a návrhy řešení již byly zpracovány a leží na stole.Výstupem diskuse je obsahová analýza poskytující srovnání 21 dostupných strategicko-politických materiálů, které se zabývají problémy českého zdravotnictví.

V současné době pokračujeme s pracemi na zhodnocení současného stavu zdravotnického systému v ČR a vymezení dlouhodobých problémů, se kterými se tento systém bude muset do budoucna vypořádat. Výstupem této práce bude Zpráva o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví. Součástí této práce je mimo jiné shromáždění, analýza a interpretace tvrdých dat a modelování očekávaného prospektivního vývoje finančních toků. Nedílnou součástí práce na Zprávě o stavu je také zmapování názorů a postojů odborné a široké veřejnosti; za tímto účelem jsme zveřejnili klíčové otázky pro veřejnou diskusi. Aby byla diskuse nad jednotlivými tématy věcná a odpovědi na otázky pokud možno vycházely z objektivní reality, byl sestaven dokument Fakta o českém zdravotnictví: informační datové listy.

Jakým způsobem pracuje vedení projektu s názory laické a odborné veřejnosti? Jak je možné se do projektu zapojit?

Chtěl bych touto cestou v prvé řadě poděkovat všem, kteří přispěli do diskuse a vyjádřili svůj názor na problematiku stávajícího a budoucího stavu financování českého zdravotnictví. V rámci projektu systematicky pracujeme jednak s názory, podněty a připomínkami organizací. Více než 130 organizací odborné veřejnosti hájící zájmy pacientů, zdravotnického personálu, zaměstnavatelů, pojišťoven, dodavatelů, místních a regionálních samospráv apod. jsme například cíleně oslovili s žádostí o reakci na 30 otázek týkajících se stavu, vývoje a výhledu financování českého zdravotnictví. Odpovědi na tyto otázky budeme systematicky analyzovat jak kvantitativně tak kvalitativně s využitím softwaru Atlas/ti tak, aby součástí Zprávy o stavu byla také popsaná a porovnaná názorová hladina.

Jednotlivcům z řad odborné i široké veřejnosti jsou určeny především naše webové stránky na adrese www.kulatystul.cz. Zde je možné jednak diskutovat jednotlivé materiály, doplňovat je či připomínkovat, dále je pak možné zaujímat postoje k vybraných problémům financování českého zdravotnictví. Všechny došlé příspěvky podrobíme obsahové analýze tak, aby bylo jasné o čem se diskutuje, jak se diskutuje, jaké jsou zastávané postoje a kdo se na diskusi podílí. Určitým doplněním možností, jak projevit názor na projednávanou problematiku, jsou nabízené miniankety zveřejňované na našich webových stránkách.

DÁLE ČTĚTE:
Komise nemá vytvářetlegislativní návrhy

Podobných komisí už bylo více a úspěšné nebyly

Politici budou hledat shodu

Po odborné stránce se můžeme shodnout

ČSSD hlásí bojkot Julínkovy komise

MUDr. Bohumír Šimek

Vážený koordinátore! Jaké jsou příčiny odmítání pokladenského systému financování ambulantní medicíny s vkládáním VRATNÝCH garančních peněz pacientem proplácením ambulantní zdravotní péče, které je nejpřirozenější a tudíž nejefektivnější a nejekonomičtější? Je to nejpřirozenější a nejschůdnější cesta k ukončení funkce našich lékařů jakožto sociálního polštáře obyvatel.

Vážený pane doktore, jestli správně rozumím vašemu příspěvku, poukazujete na skutečnost, že v některých zemích hradí pacienti poskytnutou ambulantní péči v hotovosti a následně si nechávají proplácet účtenky za péči od zdravotní pojišťovny. Tento systém je uplatňován například ve Francii; je však potřeba si také uvědomit, že zdravotní pojišťovna tam proplácí pouze 70 % vynaložených nákladů, 30 % nákladů (a poplatek ve výši 1 Euro za návštěvu) nese pacient, který se je často za tímto účelem připojištěn. Osobní zkušenost s pokladenským systémem mám ze svého pobytu v Belgii.

Osobně jsem přesvědčen o tom, že je možné a dokonce žádoucí se inspirovat praxí a politikou v zahraničí. Pro účely druhé fáze projektu Kulatý stůl, poté co dojde ke zhodnocení současného stavu a začneme se zamýšlet nad možnostmi, kam budoucí systém financování zdravotnictví v ČR směrovat, proto také plánujeme zpracovat přehled hlavních reformních opatření realizovaných v jiných členských státech Evropské unie.

Jsem toho názoru, že pokladenský systém je jednou z cest, kterou by se český systém zdravotnictví mohl inspirovat. Současně je však třeba také důkladně zvážit všechny jeho výhody a rizika. Je potřeba se například dívat na to, jaký má tento systém dopad na zdraví nižších příjmových vrstev populace apod. V neposlední řadě je také nutné se zamyslet nad otázkou, do jaké míry je tento systém aplikovatelný u nás doma s vědomím jiných tradic a odlišného prostředí.

PhDr. Petr Sadílek

Naše společnost - Lékařské informační centrum - již od roku 1995 každoročně prostřednictvím reprezentativního sociologického výzkumu monitoruje názory občanů a lékařů ČR na problematiku zdravotnictví a zdravotní politiky. Využívá kulatý stůl výsledků seriózních výzkumů k formování konečné podoby zdravotnické reformy? Dr. Petr Sadílek, Lékařské informační centrum.

Vážený pane doktore, souhlasím s vámi, že výzkumy veřejného mínění by měly být nedílnou součástí procesu tvorby politiky a to už proto, že umožňují přenášet informace od široké veřejnosti směrem k lidem, kteří politiku vytváří a rozhodují o ní. Osobně však nejsem přesvědčen o tom, že by veřejná politika včetně té zdravotnické měla být určována či determinována aktuální názorovou hladinou veřejnosti.

V rámci projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví, jehož cílem je podnícení odborné i celospolečenské diskuse, vyvíjíme úsilí o zmapování názorů široké veřejnosti a vytvoření prostoru pro její co největší zapojení se do projektu. Jednou z uvažovaných možností zapojení široké veřejnosti je také realizace průzkumu veřejného mínění. Za účelem zmapování situace v této oblasti jsme zpracovali materiál Přehled průzkumů veřejného mínění ke zdraví a zdravotnictví, který je dostupný na našich webových stránkách www.kulatystul.cz.

S činností vaší organizace (Lékařského informačního centra a agentury Inres-Sones) a výsledky vaší práce jsem seznámen a cením si jich. Dovoluji si vám popřát mnoho úspěchů ve vaší činnosti a těším se na budoucí spolupráci.

Jiří Bakala, Zlín

Vážený pane koordinátore,opakovaně poukazuji na nerovnováhu ve výdajích na jednoho pacient dle krajů a nemocnic.

Tento měsíc vyšly tabulky, které tento poměrně velký rozdíl jen potvrzují. Dojde při reformě k určitému narovnání. Viz- baci-blog.blogspot.com.

Výdaje dle krajů a okresů na jednoho pojištěnce VZP. Tabulka ukazuje kolik VZP vynaloží peněz na jednoho občana dané lokality/nutno podotknout že platba zdrav.pojištění nezná územních rozdílů /-přečtěte si malou tabulku pod obrázkem, že vydaje se vztahují na občana kraje at se léčí kdekoliv. Tím padá argument o dražších výkonech na v Praze. Na tento problém poukazuji už asi 5 let, snad může býti jedno kladné vysvětlení, že Valaši jsou asi zdravější, tabulku jsem si schoval ve srovnání s rokem 2002 se nůžky výdajů na jednoho pojištěnce zvětšují. Najdete ji ZDE Nejdražší česká nemocnice je Na Homolce… Naopak stejně velké nemocnice na jižní Moravě, Zlínsku, Plzeňsku a Královéhradecku často musely vyjít, s částkou pod půl milionu.

Vážený pane doktore, díky za váš příspěvek. Osobně jsem velmi rád, že vás problematika rozdílných výdajů na zdravotní péči v přepočtu na jednoho pacienta v regionech a okresech České republika zajímá a že se jí věnujete.

Se statistikami, na které poukazujete jsem podrobně seznámen, v rámci projektu Kulatý stůl také spolupracujeme s panem Pavlem Vepřekem, ředitelem pro strategii a rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny, který se danou problematikou v naší největší pojišťovně zabývá.

Nastoupenou cestu zveřejňování informací o ceně a nákladech zdravotní péče považuji za správnou, osobně ji velmi vítám, musíme však všichni být opatrní při interpretaci dat a diskusi zveřejňovaných výsledků. Nejvíce obtížné je pak prezentovat data a výsledky prostřednictvím médií široké veřejnosti. O to velmi dobře usiluje i Petr Holub z Aktuálně.cz v článku, na který odkazujete, či vámi přetisknutá tabulka na blogu.

Dovolil bych si pouze upozornit na některá úskalí takového snažení. Například v tabulce na blogu je poskytnuto srovnání výdajů VZP na jednoho pojištěnce v roce 2006 s vyznačením změny oproti roku 2003. Je však potřeba si uvědomit, že do roku 2003 nebyla do nákladů ve statistikách, ze kterých je čerpáno, počítána kapitační platba praktickým lékařům a o tyto údaje by bylo potřebné data očistit tak, aby byly skutečně srovnatelné. Stejně tak může být až příliš schematický první pohled na interpretaci regionálních rozdílů zkoumaných výdajů. Vliv na geografické rozložení výdajů VZP na jednoho pojištěnce totiž má také například rozdílná hustota sítě zdravotnických zařízení, soustředění superspecializované péče, výskyt velmi drahých pojištěnců či podíl jiných zdravotních pojišťoven v daném kraji atd. Bylo by proto dobré analyzovat tyto výsledky ve větší hloubce a v širších souvislostech. V neposlední řadě je také otázkou co (a zda vůbec něco) nám některé používané ukazatele zobrazují. Například je otázkou, co nám říká prosté srovnání ceny za lůžko v jednotlivých nemocnicích bez toho, abychom věděli jaká péče, o jaké klienty, v jaké kvalitě atd. je na daném lůžku poskytována.

Proto bych chtěl touto cestou apelovat na to, abychom se při interpretaci tvrdých dat vyvarovali zjednodušujících soudů a prohlášení. Věřím, že vy mě plně chápete

Blanka Misconiová

Vážený pane, předesílám, že si vážím vaší práce a pevně věřím, že se v následujícím období podaří realizovat takovou koncepci systému zdravotní (a bezprostředně související sociální) péče, která akcentuje adresnou a individualizovanou péči, důslednou prevenci, maximální kvalitu, dostupnost a efektivitu integrovaných forem péče v rámci primární a komunitní péče pro všechny potřebné klienty, tak aby k hospitalizaci klientů v dobře vybavených a specializovaných lůžkových zdravotnických zařízeních docházelo jen když to bude nezbytně nutné.

Podpora rozvoje domácí a primární péče, sebepéče, vzájemné péče, informovanosti a edukace laické veřejnosti…. patří mezi progresivní reformní nástroje, kterým se snaží politici a ekonomové ve vyspělých zemích snížit finanční výdaje na neustále vzrůstající náklady na poskytování zdravotní péče.

Slova jako jsou „efektivita, produktivita, transparentnost… se v moderních systémech zdravotní péče stávají rovnítkem pro slova humanita a kvalita. Tato pro ekonomy logická a pro laickou veřejnost – veskrze humánní myšlenka byla zakotvena také ve většině předvolebních zdravotnických programů českých politických stran.

Českou domácí péči nelze rozvíjet, bez postupného přesunu finančních prostředků z fondů veřejného zdravotního pojištění v její prospěch, které postupně zajistí nejen rozšíření sítě a zlepšení dostupnosti domácí péče pro potřebné klienty, ale zároveň umožní přesun klientů z lůžkových zdravotnických zařízení do systému domácí a primární péče.

MZ v současné době připravuje vyhlášku o výši a způsobu úhrady zdravotní péče pro rok 2008. Segment domácí péče patří mezi segmenty,které se i tento rok nedohodly se zdravotními pojišťovnami o úhradě zdravotní péče pro rok 2008.

Nedohoda – nebo, chcete-li PATOVÁ SITUACE trvá od roku 2002!

Argument? “Pojišťovny by rády rozvíjely systém domácí péče, ale nedostává se jim finančních prostředků!?“ V souvislosti s činností expertů zapojených do dialogu v projektu „Kulatý stůl“ Vás prosím o výčet konkrétních reformních kroků a opatření v oblasti legislativy, financování a strukturálních změn, které plánujete v systému zdravotní péče (ale i sociální péče) v následujícím období tak, aby došlo ke skutečné - několik dlouhých let proklamované podpoře rozvoje domácí péče.

Vážená kolegyně, dovolte mně toto oslovení, protože velmi fandím vašemu úsilí o rozvoj domácí péče v České republice a považuji ho také za prioritu své činnosti.

Souhlasím s vámi, že cesta rozvoje integrované dlouhodobé péče o seniory, která by propojovala segment zdravotních i sociálních služeb, je cestou trnitou, která naráží na mnoho překážek. Nedohody ohledně úhradových mechanismů v oblasti domácí péče mě mrzí, ale není mou kompetencí v této věci něco podniknout. Osobně jsem se s problémem proklamací podpory péče v přirozeném domácím prostředí a nastavením financování upřednostňujícího systém residenční péče setkal v rámci mé činnosti při tvorbě politiky v oblasti sociálních služeb na ministerstvu práce a sociálních věcí a vím jak je to nelehký boj.

V současné době je předmětem naší činnosti v rámci projektu Kulatý stůl zpracování analýzy stávajícího stavu, vývoje a výhledu financování českého zdravotnictví. V rámci této etapy činnosti by mělo dojít k identifikaci hlavních dlouhodobých problémů a výzev, kterým české zdravotnictví bude v budoucnu čelit. Osobně jsem přesvědčen, že problematika financování péče o seniory bude označena jako jeden z problémů. V návaznosti na tuto etapu bychom se příští rok měli ve spolupráci s politickými stranami a odbornou veřejností zamýšlet nad tím, jaké změny by pomohli definované problémy odstranit a byly současně dlouhodobě udržitelné a politicky průchodné. Výčet konkrétních reformních kroků a zejména pak legislativních kroků Vám proto bohužel nemohu poskytnout, protože tento projekt má otevřený konec. Cílem tohoto projektu je připravit věcná nikoliv legislativní řešení, která by byla aplikovatelná ve výhledu v příštím volebním období.

Těším, se že i vy svým odborným názorem přispějete do naší diskuse k budoucnosti financování českého zdravotnictví.

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz



Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

www.Zdravi.Euro.cz

Komentovat článek: Oslovili jsme více než 130 zdravotnických…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Oslovili jsme více než 130 zdravotnických…

Komentáře

dalších 17 komentářů
za pacienty uz je tam pan Olejar  | 14. 11. 2007 08:37

tak uz prosim zruste ten svuj cirkus. Nebo krajni reseni - zastrelte Olejara anebo sebe Anebo obadva - ale to bych uz asi chtel prilis ------------------------------------------------- Pouze imaginarne O. anebo B. v nemocnici - mezi lekari bez si k ni je na tvoji cimre - beru si nahradni volno - to nejde, tvuj kolega si ho bere taky - a absik taky nemuzeme ho v demokrature nutit. Jedine reseni je snad - jit tam a rict mam akutniho pacienta cau a tak to opakovat nonstop. Nejake zradlo dodaji sestry, v nejhorsim pripade typizovany umrtak rad vypisu - obezita, ATS, ICHS - IM

Jiri Wicherek Re:O nás bez nás  | 14. 11. 2007 00:09

Hmmm a co takhle smlouvy obcanu s pojistovnami? Co Vy na to, pani Boskova? Kazdy obcan by dle smlouvy presne veden do jake miry je pojisten, jaka je mira jeho pojistneho kryti. Nas, lekare by pak vubec nemuselo zajimat u ktere ZP jste momentalne pojistena ci nepojistena. My bychom Vam vystavili ucet za poskytnutou peci, na Vas by bylo, jak si uhradou poradite, kolik Vam, dle typu Vaseho pojisteni, Vase ZP z nami vystaveneho uctu proplati...

Talk Re:Vše bylo výše  | 13. 11. 2007 21:59

tedy pardon,neodečetl jsem voliče KSČM.Takže se omlouvám.Díky.

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné