Pacient je stále nesvéprávný

Chcete se dozvědět jak úspěšně operuje ta která nemocnice, či na jaké úrovni nabízí své služby? Chcete kopii své zdravotní dokumentace, nebo řádně prozkoumat svou stížnost na postup lékaře? Pokud žijete v Česku, máte smůlu…

Zdejší systém zdravotnictví totiž s pacientem nakládá převážně jako s nesvéprávným.

„Ještě po deseti letech u nás přetrvává snaha utajovat informace pacientům, jako by byli nesvéprávní,“ říká předseda Svazu pacientů ČR Luboš Olejár. Zřejmě ví, o čem mluví, jeho sdružení se postavením českých pacientů zabývá již pátým rokem. Souhlasí sním i někteří lékaři. „Stále zde je přítomna tradice, že za zdraví pacienta má odpovídat někdo jiný než on,“ přidává se Ivan Staněk z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Jak jsme úspěšní? Do toho vám nic není!

Pacient například nemá šanci zjistit, v jaké nemocnici by při té které operaci více riskoval. Většina nemocnic totiž nechce zveřejňovat, jak jsou při léčbě úspěšné či neúspěšné. Oporu mají i u ministra zdravotnictví Bohumila Fišera.“Jsem rozhodně proti tomu, aby nemocnice musely veřejně sdělovat své léčebné výsledky,“ prohlásil. Podle něj by se nemocnice vyhýbaly operacím těžkých případů, aby si nezhoršily veřejně přístupné statistiky úspěšnosti. Pacientské organizace i někteří lékaři a ale ministra usvědčují z omylu“Výsledky by se tajit neměly. Měly by se však dávat do souvislostí. To znamená, že by se měly porovnávat srovnatelné případy,“ říká Ivan Staněk. Podle něj to není nijak těžké, pacienti se totiž dají rozdělit podle jasných diagnóz. „Pan ministr to vidí trochu zjednodušeně. Když se o to nebude nikdo snažit, tak to samozřejmě nepůjde,“ tvrdí ústecký lékař.

Chcete dokumentaci? Máte smůlu!

V současnosti nemá pacient příliš velkou šanci získat kopii dokumentace o svém zdravotním stavu. Neví tak, jaké údaje oněm lékař shromažďuje. Podle Luboše Olejára například jednomu pacientovi, který žádal o zbrojní pas, lékař po psychotestech sdělil, že mu souhlas k získání průkazu nedá. „Podařilo se nám ale získat zdravotní dokumentaci, ve které jsme objevili zápis z lékařova telefonického rozhovoru s manželkou pacienta, která si nepřála, aby muž zbrojní pas získal. To bylo pak jedním z hlavních důvodů, proč se lékař vyjádřil negativně,“ říká Olejár. Podle něj tento kuriózní případ naznačuje, k čemu by volný přístup k dokumentaci mohl zabránit. Podle Vladimíry Boškové ze Sdružení na ochranu pacientů má již ministerstvo připravenu novelu, která by měla pacientovi umožnit kopírování zdravotní dokumentace. „Háček je ale vtom, že je stále na libovůli lékaře, zda uzná, že je to pro pacienta vhodné či ne. Tím v podstatě zůstává vše při starém,“ upozorňuje.

ČLK: Se stížnostmi pouze k nám

Déle než rok se táhnou některé stížnosti pacientů, kteří se obracejí na Českou lékařskou komoru (ČLK). Podle prezidenta komory Davida Ratha končí až tři čtvrtiny z asi 800 stížností ročně ve ztracenu. Přesto radí prezident pacientům, aby posílali stížnosti na lékaře v první řadě ČLK. „Když si pacient stěžuje na všechna dostupná místa, účinek stížnosti se nesčítá, ale ruší,“ tvrdí. Podle Olejára jde však komoře o to, aby se příliš nevědělo, na co si lidé stěžují. ČLK totiž nevede statistiku o tom, co lidem na lékařích nejvíce vadí, ani v kolika případech jsou pacienti úspěšní. „Tuto povinnost komora ze zákona nemá,“ vysvětluje šéf revizní komise ČLK Tomáš Merhaut.

Blýskání na lepší časy?

Až do prvního ledna neměl pacient šanci se proti rozhodnutí ČLK o jeho stížnosti odvolat. Navíc se nemohl účastnit ani projednávání stížnosti. Na konci minulého roku ale komora přijala nový disciplinární řád, který tyto věci nově upravuje. Prezident ČLK David Rath dokonce slíbil, že stížnosti pacientů bude komora vblízké době vyřizovat nejpozději do šesti měsíců. Zástupci pacientů však zůstávají skeptičtí. „Zajímalo by mne, co komoře bránilo stížnosti řešit rychleji již dřív,“ ptá se Luboš Olejár. Pomalu se začíná měnit i přístup některých nemocnic. Například kardiochirurgická oddělení pražské Všeobecné fakultní nemocnice nebo stejné oddělení v Českých Budějovicích zveřejňují, s jakou úspěšností léčí. V únoru loňského roku se také objevil v motolské nemocnici v Praze první ochránce práv pacientů. Motolští pacienti se tak již nemusejí obracet na ministerstvo či vedení nemocnice. Podle ředitele Pavla Březovského by tento „ombudsman“ mohl zachytit i jemné známky toho, že mohla být porušena kvalita péče.

Ohodnoťte tento článek!