Pacienti budou moci dostávat orgány od cizinců, kteří umřeli v ČR

Ilustrační foto; operace, chirurgové

Pacientům v českých nemocnicích budou moci být transplantovány orgány od cizích státních příslušníků, kteří v ČR zemřeli. Plyne to z novely transplantačního zákona, která příslušné právní normy sjednocuje s evropským právem a kterou včera podepsal prezident Václav Klaus. ČTK o jeho kroku informoval mluvčí Hradu Radim Ochvat. Norma nadále neumožňuje poskytování orgánů k transplantacím za odměnu.

Změna legislativy, kterou na konci ledna schválil Senát, zajišťuje, že žijícím dárcům bude kompenzováno nepohodlí a omezení s dárcovstvím spojené a pokryty výdaje a ztráty příjmu. Norma počítá také s příspěvkem pro pozůstalé na vypravení pohřbu dárce. Dopravu těla zemřelého dárce z místa pitvy do místa pohřbu zaplatí místo příbuzných zdravotní pojišťovna příjemce orgánů.

Nová pravidla sjednocují český transplantační zákon s právem EU, které v ostatních zemích unie umožňuje darování orgánů cizincům včetně Čechů. Novela stanoví, že pokud je cizinec držitelem dárcovské karty, znamená to, že s darováním orgánů souhlasí. Pokud cizinec není držitelem této karty, lékaři budou muset zjistit například přes Koordinační středisko transplantací, zda dříve vyslovil nesouhlas s posmrtným odběrem svých orgánů. Nutné bude také navázat kontakt s pozůstalými. Pokud se nepodaří zajistit souhlas s odběrem orgánů do 72 hodin, případná transplantace bude vyloučena.

Norma uvádí i náklady, které bude se zavedením kompenzací a pohřebného mít stát. Při pohřebném 5000 korun stát ročně vydá za průměrně 250 zemřelých 1,25 milionu korun. Na náhradu výdajů a ušlého zisku v souvislosti s darováním orgánů při průměrném počtu 40 žijících dárců, průměrném měsíčním příjmu 25.000 korun a pracovní neschopnosti v průměru šest týdnů by státní rozpočet ročně vydal 620.000 korun.

Norma začne být účinná prvním dnem druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy v nynější situaci od počátku dubna.

Ohodnoťte tento článek!