Pacienti budou sami kontrolovat kvalitu nemocnic

Šance přežít při infarktech a zhoubných nádorech je v dobrých nemocnicích několikrát vyšší, než v těch, které léčí méně kvalitně. Pacienti si ale nemohou vybírat, protože o kvalitách nemocnic nemají k dispozici informace. Tak neprůhledné je zdravotnictví, oznámili včera zástupci zdravotních pojišťoven…

Proto se rozhodli poměry změnit a zavádějí systém DRG – nový způsob placení zdravotních služeb podle vyléčených diagnóz.

Ředitelé pojišťoven nešetřili superlativy: „Přinášíme úplně nový pohled na poskytování zdravotních služeb,“ řekla za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ředitelka Jiřina Musílková.

„Nový systém zaručí větší spravedlnost,“ doplnil za menší ústavy ředitel pojišťovny Metal-Aliance Vladimír Kothera.

Na nemocnice připadají dvě třetiny všech výdajů za zdravotnictví. Peníze dostávají paušálem, který jim byl přidělen před šesti lety a od té doby se všem stejně zvyšuje.

Nehledí se přitom na cenu služeb, ani na jejich kvalitu. „Znám nemocnice, které operují žlučník za osm tisíc a znám jiné, které dělají stejnou práci za dvacet tisíc,“ prozradil například ředitel Kothera.

Stejné rozdíly jsou i v tom, jak nemocnice dokáží pomoci – platí to i při nejvážnějších chorobách. „Například při onkologických diagnózách slibují dobré nemocnice násobky let přežití než ostatní,“ vysvětlil ředitel projektu DRG Jaroslav Janda.

Rozdíly v kvalitě léčby ukazují data, které na loňské vědecké konferenci publikoval brněnský Masarykův onkologický ústav, známý jako špičkové pracoviště při léčbě zhoubných nádorů. Srovnání s republikovým průměrem potvrzuje slova ředitele Jandy – třeba pěti let se dožije osm z deseti pacientů brněnského ústavu, kteří jsou včas léčeni na rakovinu tlustého střeva, v republikovém průměru ale z deseti jenom šest.

Pojišťovny mají údaje o cenách a kvalitě k dispozici, nesmějí je ale zveřejňovat, protože se na ně podle převládajícího právního výkladu vztahuje obchodní tajemství.

„Hledáme ale právní cestu, jak občany informovat,“ oznámil prokurista VZP Karel Hlaváček.

Pojišťovny chtějí mimo jiné využít verdiktu Ústavního soudu z loňského ledna, podle kterého jsou dokonce povinny vydávat občanům informace, jak vydávají peníze z pojistného.

Zavedení systému DRG může být podle pojišťoven dobrou záminkou, proč informace uvolnit. Nový způsob placení ale také dá ředitelům nástroj, jak zlepšit kvalitu služeb a nemocnice řídit víc efektivně.

„Nemocnice prostě přecházejí na model řízení, jaký je běžný v průmyslu,“ shrnuje ředitel Janda.

Nový systém bude rozdělovat peníze podle 328 diagnóz. Pojišťovny tak budou moci platit stejné peníze za stejné výkony, navíc by měly dostat možnost rozvázat smlouvu s těmi nemocnicemi, které na léčbu v některých oborech nebudou prokazatelně stačit.

Informace o kvalitě a ceně léčby v nemocnicích bude spravovat Národní referenční centrum, které zřídily společně pojišťovny se Svazem soukromých nemocnic.

Systém se rozbíhá už od počátku roku, zatím se přihlásilo 50 nemocnic. Podle diagnóz zatím dostávají pět procent financí, ředitelka Musílková ale tvrdí, že podíl by se měl zvýšit.

Některé nemocnice dosud mají výhrady. „Systém je třeba dořešit,“ míní ekonomický náměstek největší nemocnice v Praze-Motole Jiří Čihař.

Problémy ukazuje na příkladech infarktů, kdy je dražší léčba prokazatelně úspěšnější, systém DRG ale hradí léčbu ve všech případech stejně. Čihař přesto systém chválí, především možnost zveřejňovat výsledky léčby.

„Zavedení systému DRG je jedním z prioritních úkolů,“ říká tisková mluvčí ministryně zdravotnictví Aneta Kupková. Přesto ministryně sleduje iniciativu pojišťoven s určitou skepsí. Sama už loni založila vlastní Národní referenční centrum. S pojišťovnami začne spolupracovat, až své centrum přejmenují a omezí jeho kompetenci.

Hospodářské noviny

Ohodnoťte tento článek!