Přejít na obsah

Patologie je klíčem ke zdraví

zpět
16.11.2016
*věda, laboratoř, výzkum, mikroskop
zvětšit*věda, laboratoř, výzkum, mikroskopZdroj: Shutterstock

*věda, laboratoř, výzkum, mikroskop | Zdroj: Shutterstock

 

Úkolem patologa je tzv. histologická diagnostika. Patolog nikdy neprováděl pitvy u násilných trestních činů, tak jak nám to mnohé filmy a seriály každodenně podsouvají, to je úkolem soudních lékařů.

Řeší účinnost léčby

Patolog se zabývá téměř výhradně živými lidmi. Většinu dne sedí u mikroskopu a počítače, zkoumá malé, někdy jako vlas tenké kousky tkáně, ze kterých na základě struktury a nejrůznějších anomálií dokáže díky rokům praxe a neustálého, náročného studia “přečíst“, nebo-li rozeznat, zda je tkáň normální nebo ne. Musí rozpoznat všechny typy a podtypy nádorů, zhoubných i nezhoubných, musí poznat zánětlivá onemocnění. Odpovídá na otázky, zda je léčba účinná či ne, jestli je předpoklad návratu funkce orgánu, nebo jestli je poškození nevratné. Ze změti barevných flíčků, koleček a teček, někde světle růžových a jinde tmavě modrých, které vypadají pro laika i mnohé lékaře tak podobně, dokáže nejen “vyčíst“ diagnózu, ale také se zásadně spolupodílet na rozhodnutí o dalším postupu léčby.

Chirurgův další zrak

Pouhých 7-10 minut, tolik času mají laborant a patolog na technické zpracování a vyřčení diagnózy, když lékař z operačního sálu pošle kousek tkáně. Při operaci totiž může chirurg odhalit něco, co nečekal, a potřebuje zjistit, zda jde o nádor nebo ne. V dalším příběhu šel operovat zhoubný nádor a potřebuje si ověřit, zda odebral vše a může ukončit operaci. Lidské oko ani zdaleka nedokáže rozlišit velmi subtilní změny na úrovni jednotlivých buněk. „Na nás je tento milimetrový vzorek co nejrychleji zmrazit, ukrojit, nabarvit, přichystat na sklíčka a poté z něj v mikroskopu “vyčíst“, na co se vlastně chirurg, který čeká na sále na výsledek, dívá. Čím více toho za svůj život a praxi patolog pozná, tím rychleji dokáže diagnózu určit, a tím rychleji a lépe na to pak může další lékař reagovat. Jen základní výcvik patologa do atestace trvá 5 let a je nesmírně náročný, protože rozsah oboru je velmi široký a zahrnuje všechny orgány a orgánové systémy. S vývojem medicíny se v průběhu let velmi změnil i objem práce - už nehodnotíme jen to, zda jde o nádor a jaký, ale současně posuzujeme, jaké jsou jeho vztahy k okolí - vyšetřujeme znaky, které určují, jak bude reagovat na léčbu atd. Obecně lze říci, že výsledky naší práce jsou klíčem k následné léčbě nemocných,“ popisuje přednostka Pracoviště klinické a transplantační patologie IKEM doc. MUDr. Eva Honsová, Ph.D.

Puzzle nemoci

Jen v loňském roce prošlo patologům v IKEM pod rukama více než 10 000 takových vzorků. „Mikroskopické vyšetření vzorku tkáně je jediná diagnostická metoda, která dokáže poznat, zda se například orgán po transplantaci neodhojuje nebo zda v něm neprobíhá klinicky skryté poškození. Pracoviště klinické a transplantační patologie IKEM je specializované na morfologickou diagnostiku onemocnění ledvin, jater a srdce. Ročně vyšetříme asi 600 jaterních biopsií, stejný počet bioptických vzorků z transplantovaných ledvin a přibližně 400 z vlastních ledvin. Další obrovskou část pak tvoří endoskopické biopsie zažívacího traktu a další chirurgické biopsie a cytologie. Součástí většiny bioptických vyšetření jsou různé techniky a metody, které umožní rozlišit rozdílné typy poškození tkáně. Jde o imunohistochemické metody, imunofluorescenci, metody molekulární patologie nebo elektronovou mikroskopii. To vše dohromady dokáže jako puzzle sestavit obrázek nemoci, se kterou pacient bojuje,“ doplňuje přednostka Pracoviště klinické a transplantační patologie IKEM doc. MUDr. Eva Honsová, Ph.D.

Finální arbitr

Patologie se v horizontu posledních let velmi změnila. Tvoří nedílnou součást klinické medicíny. „Zkušený patolog je klíčem k úspěchu celého týmu, který pacienta léčí. Patolog vidí jednu část onemocnění, klinik zase tu druhou - jak se choroba projevuje a jak ji pacient vnímá. Právě ta kombinace klinického pohledu, laboratorního pohledu, který tvoří výsledky krve a moči, se zobrazovacími metodami, to je jen jedna část, ale ta diagnóza je přesně dána až detailní patologickou analýzou. Patolog je finální arbitr našich domněnek. My se domníváme, že pacient má nějakou chorobu, ale až patolog nám řekne, že to tak skutečně je, nebo, že se mýlíme. Před nasazením konkrétní léčby, která může být velmi náročná a specifická, je potřeba si ověřit diagnózu vyšetřením v patologické laboratoři. Spolupráce nefrolog-patolog funguje v IKEM na denní bázi. To proto, že bez patologů nejsme schopni stanovit přesnou diagnózu, ať už jde o onemocnění ledvin, poškození transplantované ledviny nebo jiné problémy. K tomu abychom získali odpovědi, musíme provádět invazivní zákroky, takzvané biopsie. Ty na Klinice nefrologie IKEM děláme každý den 2-5 krát a díky vynikající práci našich patologů víme už odpoledne výsledek,“ přibližuje prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., přednosta Kliniky nefrologie IKEM.

V ČR slavíme poprvé

Změnit povědomí o tomto oboru medicíny, který je obestřen mnoha mýty, si dává za cíl také Mezinárodní den patologie, který si letos připomeneme 16. listopadu. Ve světě se slaví již potřetí. Česká republika se k němu připojuje vůbec poprvé. Letošní téma je nasnadě - “Patologie - klíč k Vašemu zdraví“. Institut klinické a experimentální medicíny se k této příležitosti rozhodl otevřít dveře laboratoří a seznámit prostřednictvím médií širokou veřejnost s tím, co práce patologů, laborantů a dalších osob spojených s oborem, obnáší a ukázat, že se točí především kolem diagnóz živých lidí.

Tisková zpráva IKEM


Komentovat článek: Patologie je klíčem ke zdraví

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné