Pavel Horák: Bez reformy zdravotnictví může zkrachovat polovina pojišťoven

lékárnička, zdravotnictví, medicína, první pomoc

Názor ředitele VZP Pavla Horáka je jasný: Pokud příští rok neproběhne reforma zdravotnictví, bude muset už v roce 2011 českému zdravotnictví znovu výrazně pomoci stát. Jinak hrozí omezení bezplatné zdravotní péče.

„Další možností je, že budeme platit poskytovatelům později,“ říká v rozhovoru pro HN.

HN: V pojistném plánu VZP máte napsáno, že vám na konci příštího roku dojdou rezervy. Jak to poznají pacienti?

Čísla, ze kterých jsme při psaní plánu vycházeli, jsou velmi konzervativní. Myslíme, že tam máme určitou rezervu. Pokud by se ale příští rok ekonomika vyvíjela celý rok podobně jako letos, tak už ke konci roku budeme mít na účtech jen minimální zůstatky. Nejobtížnější období očekáváme na konci pololetí, kdy ale ještě budeme mít slušné rezervy. Pak by už mělo dojít k mírnému oživení, což bude mít pozitivní dopad i na zdravotní pojištění. Pokud bude negativní trend ekonomiky pokračovat celý rok, tak opravdu dojdeme až na tu nulu.

HN: Příští rok zvládnete ještě bez větších problémů?

Z našeho pohledu to ještě zvládneme, ale jen za cenu, že nedojde k navýšení výdajů.

HN: A co v roce 2011? Třeba exministr zdravotnictví Tomáš Julínek říká, že nejdéle v roce 2011 se začne zdravotnictví bez reforem dostávat do velkých problémů…

To bude záležet na tom, jestli po volbách proběhne reforma zdravotnictví. Pořád se mluví o tom, jestli budou poplatky, v jaké výši, ale to není to nejpodstatnější. Základní rozhodnutí je, jestli tady budeme mít současný systém, do kterého půjde stále více peněz. Tam můžete ušetřit na tom, že zavedete jedno inkasní místo a určitě můžete ušetřit na tom, že sloučíte pojišťovny do jedné a ušetříte na výběru pojistného. Druhou cestou je, že určíte jasný standard zdravotní péče.

HN: A bezplatný standard zdravotní péče by měl být na stejně úrovni, nebo na nižší úrovni než dnes?

To je politické rozhodnutí. Třeba poplatky jsou ale proti tomu podružné, dokud nebudeme mít vyřešený tento základ. Nejdůležitější je rozsah toho, co se ze zdravotního pojištění platí. Dnes je tam jakoby všechno, ale všichni víme, že na to peníze nestačí. I když říkáme, že pojištění se vztahuje na všechno, v reálu to tak není. V některých případech prostě ta péče dřív dostupná nebyla, což se teď snažíme napravit. S tím samozřejmě souvisí, že pacienti by měli jasně vědět, co mají hrazené ze zdravotního pojištění a na co si mohou připlatit.

HN: Je ale možné, že k reformě příští rok nedojde. Co se stane pak?

Pokud k reformě nedojde a ekonomika neporoste, tak bude ve zdravotním systému chybět šest až osm miliard korun. A my budeme chtít víc peněz.

HN: Ale ty asi nedostanete. Státní rozpočet už žádné peníze na přidávání peněz do zdravotnictví nemá…

Tak by vznikl systém, kdy by prostě to vícezdrojové financování být muselo. To znamená, že by si lidé doplácet museli.

HN: Počkejte. Buďte konkrétnější. Znamená to, že by si lidé už v roce 2011 museli reálně platit spoustu věcí ze svého i přesto, že na papíře je mají zadarmo?

Vy napíšete, že maluju čerta na zeď, ale zdravotnictví něco stojí. Letos dáme do zdravotnictví 140 miliard, příští rok také a oba roky jsme museli dát do zdravotnictví šest až sedm miliard ze svých rezerv. A pokud budeme chtít dát v roce 2011 do zdravotnictví znovu 140 miliard, bude tam těch šest až sedm miliard chybět.

Celý rozhovor si můžete přečíst na serveru Hospodářských novin iHNED.cz.

Ohodnoťte tento článek!