Pediatři: JIP nemají dětské sestry, hrozí rušení míst pro děti

Titulní obrázek

Se všeobecným nedostatkem zdravotních sester v Česku úzce souvisí i kritický nedostatek specializovaných dětských sester. Jejich úbytek je nejcitelnější na jednotkách intenzivní péče. Dětských sester podle Josefa Hozy z kliniky dětského a dorostového lékařství v Praze chybí několik desítek…

Vzniká riziko uzavření některých dětských lůžek na JIP, což ohrožuje péči o kriticky nemocné děti, řekl dnes Hoza novinářům během jednání Českého pediatrického kongresu v Jihlavě.

„Odbornost dětská sestra byla vyřazena ze vzdělávacího systému. Poslední absolventka oboru dětská sestra vyšla v roce 2004 po 84 letech, kdy se v tomto státě dětské sestry vzdělávaly v maturitním oboru,“ uvedl. Současný vzdělávací systém upřednostňuje obor všeobecná sestra. Absolventky pak musejí znalosti pro práci dětské sestry získat v dalším vzdělávání.

„Vychováváme specialistky schopné vykonávat vysoce kvalifikovanou odbornou péči, ale je nedostatek sester pro základní péči o dítě, které je v nemocnici potřeba nakrmit, přebalit a pohrát si s ním,“ prohlásil Hoza. Na jednotkách intenzivní péče musejí být dětské sestry v každé směně. „V Brně musíme stahovat dětské sestry z běžných oddělení na JIP, které by jinak nemohly fungovat,“ uvedla Hana Hrstková z Fakultní nemocnice v Brně.

Pražská nemocnice v Motole musí podle Euro online kvůli nedostatku sester omezit provoz kliniky dětské hematologie a onkologie. Omezení péče hrozí i na transplantační jednotce, která jako jediná v zemi transplantuje dětem kostní dřeň od cizích dárců. Z oddělení odešla během jednoho roku pětina sester na mateřskou dovolenou a nové se nedaří sehnat, uvedl server.

S nedostatkem sester se potýkají nemocnice po celé republice. Situace se zhoršuje i tím, že slovenské sestry se díky lepší ekonomické situaci ve vlastní zemi vracejí zpět. „Nahradit je jinými cizinkami je kvůli jazykové bariéře problém, s dětmi i matkami je potřeba komunikovat,“ řekl Hoza.

Možnost řešení je podle něj v co nejrychlejší úpravě vzdělávacích programů a zajištění odpovídajících platů. „Ve třísměnném provozu berou sestry v průměru kolem 20.000 korun. Je to práce na úrovni horníka, navíc je prokázáno, že trvalý třísměnný provoz výrazně zkracuje střední délku života,“ uvedla Hrstková. Kvůli nízkým platům podle ní mnoho sester odchází mimo zdravotnictví.

Osmého ročníku Českého pediatrického kongresu s mezinárodní účastí v Jihlavě se zúčastnilo na 500 lékařů a 200 sester.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!