Peníze nejsou, sliby se neplní

Marie Součková nezahřívá křeslo šéfa zdravotnictví ještě ani rok a už má na krku vážnou hrozbu stávky zdravotníků. Obávají se, že připravovaná reforma veřejných financí ukrojí z jejich platů v průměru pětinu…

Navíc sociálními demokraty už dlouho slibovaná šestnáctitřídní platová tabulka, která by umožnila spravedlivěji ohodnotit jejich práci, mizí podle nich v nedohlednu.

Ministryni postup odborů udivuje. „Můj úřad neudělal nic, co by vedlo ke snižování platů. Naopak, hledáme rezervy, aby se šestnáctitřídní tarify mohly zavést,“ tvrdí Součková.

Kde vzít peníze? Noční můra ministryně

Kde ale vzít peníze a neporušit sliby o bezplatném zdravotnictví rozhazované mezi voliče právě před rokem? To se stává noční můrou ministryně.

Její úředníci na koncepci zdravotnictví sice intenzívně pracují, ale je zřejmé, že Součková ještě před dokončením návrhu musela opustit své proklamované záměry, jak do resortu přisunout víc peněz.

Před několika měsíci ministr financí Bohuslav Sobotka zlikvidoval její představu, že vzrostou příjmy zdravotnictví alespoň o část ze zvýšené spotřební daně u cigaret a alkoholu.

Státní pokladna by přicházela o miliardové příjmy. To nechce Sobotka v situaci, kdy se musí snížit rozpočtový deficit a zadluženost státu, připustit.

Nedávno se musela Součková rozloučit i s dalším plánem: Premiér Špidla jí sdělil, že poplatky pacientů na uhrazení jejich pobytu v nemocnicích jsou pro něho nepřijatelné.

Součková proto zvažuje možnost zvednout poplatky výrobců za registraci jejich léků.

Tím by sice nezískala pro resort tak velké finanční sumy jako ze zvýšené spotřební daně u cigaret a alkoholu, ale ať alespoň kape, když neprší, myslí si. Je však pravděpodobné, že ani v tomto případě nemůže počítat s velkou podporou ministra financí.

Navíc, současné dohody vládní koalice o úsporách ve veřejných financích a daňové změny vyvolávají na Ministerstvu zdravotnictví zmatky.


Úředníci netuší, jaký dopad mohou mít výsledky dohod na dosud připravovanou koncepci zdravotnické reformy. Není jim jasné, k jakým změnám dojde, zejména daní z přidané hodnoty u léků a zdravotnických služeb.

Vzrostou-li, bude nutné v řadě bodů návrh koncepce přepracovat. V takovém

případě ale bude problém dodržet původní vládní prohlášení.

To totiž předpokládá, že ceny léčiv a zdravotnických služeb se nijak výrazně nezmění.

Za této situace vzniká otázka, které kroky a dohody ministryně mohou regionální

úřady, výrobci a dodavatele léků i vedení nemocnic považovat za neměnné a skutečně perspektivní.

Někteří sociální demokraté už naznačují, že vize o bezplatném zdravotnictví, s níž šla jejich strana do voleb, je neudržitelná.

„Myšlenka, že by si lidé hradili sami běžné léky, nebyla dosud důsledně zvážena a myslím, že během práce na nové zdravotnické koncepci o ní budeme s kolegyní Součkovou ještě mluvit,“ říká Sobotka.

Premiér Špidla sice tvrdí, že svůj odmítavý postoj k rozšiřování finanční spoluúčasti pacientů nijak nemění, ale současně připouští: Je nutná diskuse o tom, co dělat, aby se peníze z veřejného pojištění využívaly účelně a neplýtvalo se jimi.

Vzory v sousedních státech

Ke změně postoje ho tlačí i vývoj v sousedních státech. Slovensko zavádí poplatky za hospitalizaci v nemocnici.

V Německu se veřejná zdravotní pojišťovna dostala na hranici svých finančních možností. V této souvislosti není nezajímavé připomenout, že do zdravotnictví tam jde sedmkrát více z HDP než v Česku.

Němečtí politici nyní zvažují, které služby by si měli pacienti sami hradit, a diskutuje se o 15 eurech za vypsání receptu.

Německo zrušilo 170 nemocnic

V Německu už bylo zrušeno 170 nemocnic a hovoří se o tom, že jich je stále ještě nadbytek. U nás by se dala rozhodnutí o zániku zbytné nemocnice spočítat na prstech jedné ruky. Přitom odborníci se shodují, že takových, bez nichž by se zdravotnictví obešlo, je zde dost.

Vypadá to, že reformu v českém zdravotnictví nakonec nadiktuje finanční situace státu po vstupu do EU a změny související s přechodem nemocnic na kraje – a ty už odvážně avizovaly odepsání nevytížených nemocničních zařízení.

Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 23.5.2003

Ohodnoťte tento článek!