Plány a skutky polistopadových ministrů

S jakými plány vstupovali čeští ministři zdravotnictví do úřadu? A kolik z nich se jim povedlo uvést v praxi?

PAVEL KLENER (OF), 5. 12. 1989 – 27. 6. 1990

– Zavedení dílčích poplatků, například za pohotovostní služby, za recepty, za léky, za nadstandardní služby, poplatky za lékařská potvrzení

– Zavádění soukromých praxí, privatizace primární péče a péče na poliklinikách

– Povinné nemocenské pojištění

– Převedení zdravotnických zařízení do vlastnictví měst a obcí, vznik územních rad zdraví, které by určovaly koncepci územní zdravotnické politiky

– Vznik lékařské komory

MARTIN BOJAR (OF), 29. 6. 1990 – 2. 7. 1992

– Zavedení zdravotních pojišťoven a povinného zdravotního pojištění (od ledna 1993)

– Z povinného pojištění hrazena standardní péče, nadstandard hrazen z připojištění, nebo přímou platbou

– Privatizace zdravotnických zařízení, rozbití státního monopolu, zrušení krajských a okresních ústavů národního zdraví

– Zřizování privátních praxí

– Zavedení sazebníků výkonů a léků

– Poplatek za pobyt v nemocnici 30 Kč/den

– Nemocnice zůstávají ve státním vlastnictví

PETR LOM (ODS), 2. 7. 1992 – 22. 6. 1993 (První vláda Václava Klause)

– Kategorizace léků (bezplatné, spoluúčast, hrazené plně)

– Privatizace zdravotnických zařízení rozděluje privatizované objekty na volně privatizovatelná zařízení, vázaně privatizovatelná a neprivatizovatelná a zařízení nezařazená do privatizace

– Navýšení spoluúčasti pacienta

LUDĚK RUBÁŠ (ODS), 22. 6. 1993 – 10. 10. 1995 (První vláda Václava Klause)

– Privatizace velkých nemocnic

– Vytvoření základních právních norem pro fungování pluralitního systému ve zdravotnictví

– Návrh na limitovanou spoluúčast pacientů – pobyt v nemocnici za 55 Kč/den (kromě dětí)

– Posílení vlivu státu na hospodaření zdravotních pojišťoven a kontrola přerozdělování pojistného
– Rozdělení výkonů na hrazené a nehrazené

– Sestupné platby za ošetřovací den v nemocnici a za výkony v ambulantní péči, snížení lůžek pro akutní léčbu v nemocnicích

– Vypsání limitů pro předepisování léků v ambulantní péči

– Návrh spojení sociálního a zdravotního pojištění

JAN STRÁSKÝ (ODS), 10. 10. 1995 – 2. 1. 1998 (První a druhá vláda Václava Klause)

– Kombinace povinného pojištění, dobrovolného pojištění a přímé účasti pacienta, vytvořit prostor pro komerční připojištění

– Peníze vybrané na zdravotní pojištění rozdělit na část solidární a na část individuální

– Hrazena „levná, volitelná a předvídatelná“ péče

– Zvýšení přímých plateb (přivolaná návštěva lékaře, ošetření u jiného lékaře, u specialisty bez doporučení, doléčování, rehabilitační a ošetřovatelský pobyt v nemocnici, doprava sanitou), hospitalizační poplatek 50 Kč

– Změna sítě zdravotnických zařízení – omezení počtu nemocnic

– Specializace pracovišť na finančně náročné programy

– Říjen 1997 zavedena pro praktické lékaře takzvaná kapitačně-výkonová platba

– Rušení zadlužených pojišťoven

ZUZANA ROITHOVÁ (KDU-ČSL), 2. 1. 1998 – 22. 7. 1998 (Vláda Josefa Tošovského)

– Hledat poměr hrazení zdravotní péče: pojištění/stát/pacient

– Restrukturalizace lůžkové sítě

IVAN DAVID (ČSSD), 22. 7. 1998 – 9. 12. 1999 (Vláda Miloše Zemana)

– Standardizace péče, personálního a přístrojového vybavení

– Vytvoření hierarchické sítě nemocnic (nemocnice místní: neodkladná péče, interní a dlouhodobá a rehabilitační péče; okresní: základní obory; krajské: specializovaná špičková péče)

– Sloučení nemocenského a zdravotního pojištění

– Veřejně přístupné léčebné výsledky jednotlivých zařízení

– Posílení role státu, rozpočtový systém financování, minimální spoluúčast pacienta, redukce pojišťoven (na jednu)

– Navýšení financí pro státní lůžková zařízení (preferování ústavní nemocniční péče před soukromou ambulantní)

– Léky: diferencovaná přirážka podle ceny a seznam povolených léků pro lůžková zařízení

BOHUMIL FIŠER (ČSSD), 9. 2. 2000 – 15. 7. 2002 (Vláda Miloše Zemana)

– Možnost příplatků za implantáty

– Koncepce krajských traumacenter

– Zvýšení tarifních platů zdravotníků

– Zvedat podíl HDP vložený do zdravotnictví

– Pacienti bez spoluúčasti

– Od 1. 1. 2003 přecházejí okresní nemocnice na kraje, kraje mají velké kompetence, ministerstvo pouze konzultativní a doporučující roli

MARIE SOUČKOVÁ (ČSSD), 15. 7. 2002 – 14. 4. 2004 (Vláda Vladimíra Špidly)

– Růst spoluúčasti do 2000 Kč ročně (hrazení stravy v nemocnicích, 50 Kč návštěva praktika, 20 Kč napsání receptu, vyšetření bez doporučení 100 Kč), za sociální lůžka až 150 Kč na den

– Snižování počtu akutních lůžek

– Zamezení růstu zadluženosti nemocnic (zpracování auditů) – ne plošnému oddlužování

– Informační propojení zdravotnických složek

– Sankce za zanedbávání prevence/bonusy za dodržení

– Návrh na rodinného lékaře

– Omezení ambulantní sítě (odstranění opakovaných vyšetření)

JOZEF KUBINYI (ČSSD), 14. 4. 2004 – 4. 8. 2004 (Vláda Vladimíra Špidly)

– Limitovaná spoluúčast (maximální 4000 až 5000 Kč ročně) – za pobyt, dopravu, předpis; zavedení čipové karty (informace o výdajích a zdravotním stavu)

– Stát by neměl neplatit pojištění za děti a důchodce, snížení odvodů na zdravotní pojištění
– Úhrady podle diagnóz

– Plné hrazení jedné účinné látky z veřejného pojištění (jeden typ léku), ostatní doplácet

MILADA EMMEROVÁ (ČSSD), 4. 8. 2004 – 12. 10. 2005 (Vláda Stanislava Grosse, vláda Jiřího Paroubka)

– Posílení vlivu státu jako regulátora, tvůrce pravidel a kontrolora, důraz na krajské zdravotní plány

– Omezit počet pojišťoven (na jednu)

– Ne privatizaci nemocnic, ale nemocnice jako veřejné neziskové organizace

– Ne platbám za diagnózu, ale rozpočtový způsob financování nemocniční péče

– Ombudsman pacientů

– Zavedení papírové zdravotní knížky

DAVID RATH (ČSSD), 4. 11. 2005 – 4. 9. 2006 (Vláda Jiřího Paroubka)

– Sankční a bonusový řád, sledování a dodržování kvality péče

– Od 1. 1. 2006 přehled o kvalitě péče v nemocnicích, žebříčky kvality nemocnic

– Dobrovolné komerční připojištění pro nadstandardní služby

– Páteř zdravotnictví má tvořit síť neziskových nemocnic v pravomoci kraje

TOMÁŠ JULÍNEK (ODS), 4. 9. 2006 – 23. 1. 2009 (První a druhá vláda Mirka Topolánka)

– Legalizace nadstandardní péče za příplatky

– Od 1. 1. 2008 zavedení regulačních poplatků: 30 Kč za recept a návštěvu lékaře, 60 Kč/den v nemocnici, 90 Kč pohotovost (nesmějí překročit 5000 Kč ročně)

– Posílení volby a odpovědnosti občanů, připojištění nad úroveň standardu, bonusy za zdravý životní styl

– Volba rozsahu pojištění, jasně vymezené a omezené základní dostupné ošetření

– Převést zdravotní pojišťovny na akciové společnosti s dohledem státní komise udělující/odebírající licence; VZP má vlastnit stát

– Špičková medicína do univerzitních nemocnic (jako neziskové akciové společnosti)

DANIELA FILIPIOVÁ (ODS), 23. 1. 2009 – 8. 5. 2009 (Druhá vláda Mirka Topolánka)

– Navýšení plateb státu pojišťovnám za děti, studenty a důchodce

– Vymezení standardu a nadstandardu péče

– Projekty elektronického zdravotnictví

– Podpora domácí péče

DANA JURÁSKOVÁ (ODS), 8. 5. 2009 – 13. 7. 2010 (Vláda Jana Fischera )

– Zachování současného rozsahu péče

LEOŠ HEGER (TOP 09), 13. 7. 2010 – dosud (Vláda Petra Nečase)

– Otevření možností příplatků za nadstandard a tvorba úhradových standardů

– Odpovědná definice postupů lege artis

– Úprava pravomocí a povinností zdravotních pojišťoven

– Kontrola vstupu nových technologií

Plány a skutky polistopadových ministrů
Ohodnoťte tento článek!