Platba za lékaře bude až po volbách

Budou lidé platit víc na odvodech do zdravotního pojištění, nebo si naopak za zdravotnické služby připlatí? Do voleb zřejmě žádné změny nenastanou. Politici se ale nepopulárnímu řešení nakonec nevyhnou…Pravice navrhuje, aby si pacient hradil některé služby…ODS i Unie svobody a KDU-ČSL odmítají zvýšení povinných odvodů do zdravotního pojištění…

Budou lidé platit víc na odvodech do zdravotního pojištění, nebo si naopak za zdravotnické služby připlatí? Do voleb zřejmě žádné změny nenastanou. Politici se ale nepopulárnímu řešení nakonec nevyhnou.

Praha – Zvyšování pojistného se v nejbližší době nevyhneme, tvrdí ministr zdravotnictví Bohumil Fišer. Ale na mysli má lidi s nadprůměrnými výdělky. Při průměrné mzdě by zůstávala výše pojistného stejná jako doposud, pro platy podprůměrné by se dokonce odvody snížily. Proč se má systém zdravotního pojištění měnit? Ve zdravotnictví si naříkají na nedostatek financí. A o tocích veřejných peněz rozhoduje sněmovna. Proto o nutnosti změn uvažují kromě vlády i opoziční politici.

Pravice navrhuje, aby si pacient hradil některé služby. „Měli bychom pacientům umožnit zaplatit si to, co není hrazeno z pojištění,“ vysvětluje Milan Cabrnoch (ODS). Platby by se měly dále týkat paušálního poplatku za poskytnutí první pomoci, ale i takzvané spoluúčasti za hotelové služby. Vrací tím znovu na jednací stůl úvahy o hrazení pobytu v nemocnici. Nikoli za léčebné úkony. Jde o příplatky za lůžko a stravu. V tom se Cabrnoch shoduje s Unií svobody. Obdobný návrh se chystala předložit ve funkci i ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová, dnešní lidovecká senátorka. Jak daleko má připlácení jít? „Rozhodně by se neplatila standardní péče,“ ujišťuje Cabrnoch. Dodává, že o takových změnách je třeba nejdříve vést diskusi a až poté rozhodnout.

„Péči, kterou pokrývá zdravotní pojištění, je však třeba jasně definovat, protože dnes mnozí nemají potuchy, na co všechno mají nárok,“ podotýká Josef Janeček (KDU-ČSL). Lidovci upozorňují, že Listina základních práv a svobod zajišťuje právo na bezplatnou zdravotní péči na základě pojištění. Jen to, co jde nad rámec pojištění, je možné platit přímo. Janeček ovšem připouští diskusi o rozsahu zdravotního pojištění, tedy o tom, co nehradí pacient ze své kapsy. Peníze pro zdravotnictví by především hledal v redukci leckdy zbytečných vyšetření i v efektivnějším rozmístění zdravotnických pracovišť.

ODS i Unie svobody a KDU-ČSL odmítají zvýšení povinných odvodů do zdravotního pojištění. Naopak prosazují jak nižší daňové zatížení, tak i snížení mandatorních výdajů státu. Nové zavedení některých placených zdravotnických úkonů bude podle nich proto nakonec zřejmě nezbytné.

Přímé platby jednoznačně odmítají sociální demokraté i komunisté. Nejsou však ani pro nižší odvody do zdravotního pojištění, o kterých uvažuje ministr financí Jiří Rusnok. Mělo by k tomu dojít v nadcházejících letech spolu se zvýšením daní. Rusnok, Fišer, ale i současná pravice se shodují v jediném: do voleb v roce 2002 žádná z těchto změn nepřipadá v úvahu. Po volbách bude záležet na novém politickém rozložení sil ve sněmovně, které návrhy se prosadí.

Saša Procházková, Marie Kudrnovská, ZN Zemské noviny, 7.5.2001

Ohodnoťte tento článek!