Platy zdravotníků pacienty neohrožují

Čeští zdravotníci zůstávají nedobrovolnými sponzory svých pacientů. Vysoká kvalita a široká dostupnost zdravotní péče je vykoupena tím, že lékař vydělává 110 Kč za hodinu práce. Pokud by mzdy…

Ředitel nemocnice Vrchlabí MUDr. Vladimír Dryml pomocí neúplných i nepravdivých informací vykreslil čtenářům v černých barvách budoucnost českých nemocnic poté, co se nám podařilo pro 130 000 zdravotníků vyjednat alespoň mírné zvýšení platů. Tarifní platy zdravotníků rostou v průměru o 19 %. Nejmladší zaměstnanci si polepší o 21,5 a ti nejstarší o 18 procent. Tedy přesně naopak, než se pan Dryml domnívá. Mzdový tarif představuje pouhých 42 % příjmu lékaře, ale odvíjejí se od něj i další části mzdy, například plat za práci přesčas, za pracovní pohotovost, příplatek za noční práci, náhrady atd. Celkem se tedy o zmiňovaných 19 % zvýší dvě třetiny našich příjmů. LOK-SČL sice nedovolí, aby ředitelé zdravotníkům snižovali osobní příplatky, avšak pokud to ekonomická situace nemocnice neumožní, těžko se nám podaří dojednat zvýšení osobních příplatků či odměn. Ty tedy zůstanou stejné. Proto lze odhadnout, že lékaři budou každý měsíc vydělávat v průměru o 3500 korun více a jejich příjmy se zvýší o 12,5 procenta. U zdravotních sester se od mzdového tarifu odvíjí celých 84 procent jejich mezd. Sestry se tedy mohou těšit na zvýšení měsíčního příjmu o 2200 Kč, tedy o 16 %. Ve srovnání se všemi státy západní Evropy mají české nemocnice extrémně nízký podíl osobních nákladů – pouhých 42 %, oproti 65-75 % ve státech EU. Čeští zdravotníci zůstávají nedobrovolnými sponzory svých pacientů. Vysoká kvalita a široká dostupnost zdravotní péče je vykoupena tím, že lékař vydělává 110 Kč za hodinu práce. Pokud by mzdy ve zdravotnictví nerostly rychleji než průměr národního hospodářství, pak by po našem vstupu do EU neměl kdo léčit a ošetřovat naše nemocné. Vláda se alespoň pomalu snaží postavení zdravotníků zlepšovat. Nesmíme zapomínat, jak hluboko se příjmy lékařů a zdravotních sester propadly po Klausových balíčcích v čase ministrování MUDr. Roithové. Zvýšení platů zdravotníků si skutečně vyžádá 3,7 miliardy korun. Tyto peníze získají nemocnice od zdravotních pojišťoven, kterým již v roce 2001 vzrostly meziročně příjmy o 10,8 miliardy. Zvýšení výběru pojistného o 1,3 miliardy korun za první dva měsíce letošního roku potvrzuje předpoklad, že pojišťovny budou mít letos k dispozici o dalších 7 až 10 miliard korun více. Díky nařízení vlády platí pojišťovny nemocnicím již od ledna zálohy ve výši 106 % loňských úhrad. Na pokrytí inflace ředitelům stačí 0,8 miliardy. K navýšení mezd můžeme tedy počítat s 2,7 až 4,2 miliardami korun. Na částce 3,7 miliardy Kč na platy jsme se s vládou shodli proto, že při nejpesimističtější variantě vývoje příjmů pojišťoven, tedy při navýšení o pouhých 7 miliard, zbude nemocnicím i po odečtení inflačních nákladů nejméně 2,7 miliardy Kč na zvýšení mezd. V tomto krajním případě by tedy hospodářská ztráta nemocnic mohla dosáhnou 1 miliardy Kč, což je méně než 2 % jejich ročního obratu. Pokud by tedy ředitelé nedokázali nijak ovlivňovat strukturu nákladů nemocnic, mohly by nemocnice zpozdit platby svým dodavatelům o jeden jediný týden. Dovolím si však předpokládat, že ředitelé nemocnic nejsou neschopní a že dokáží nalézt vnitřní rezervy ve svěřených nemocnicích. Že nejsou ani zbabělci, kteří by podepsali každou nevýhodnou smlouvu podstrčenou jim zdravotními pojišťovnami. Věřím také v to, že stát uplatní svůj vliv v orgánech zdravotních pojišťoven, aby tyto maximum vybraných prostředků použily k úhradě zdravotní péče a jen minimum na výstavbu svých honosných paláců.

Milan Kubek, Právo, 21.3.2002

(Autor je předsedou Lékařského odborového klubu Svazu českých lékařů)

Ohodnoťte tento článek!