Plzeňský registr odebral kostní dřeň od 500. nepříbuzného dárce

Lékaři z Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) odebrali na hemato-onkologickém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň kostní dřeň od pětistého nepříbuzného dárce. Registr vznikl v Plzni z podnětu rodin pacientů s těžkými rakovinnými onemocněními krve v roce 1992.

K roku 2013 evidoval 44.256 dobrovolných dárců, kteří jsou ochotní v případě potřeby darovat zdarma nepříbuznému neznámému člověku kostní dřeň či krvetvorné buňky, řekla ČTK mluvčí registru Vladimíra Štěpánková. Na celém světě je v registrech přes 23 milionů dárců.

Pětistým dárcem, jehož krvetvorné buňky mohou zachránit život člověku s leukémií či jiným vážným onemocněním krve, je osmadvacetiletý Michal. Do registru vstoupil v roce 2004, hned ve svých 18 letech. Zletilost je jednou z podmínek ke vstupu do registru. Další informace o dárci ani o člověku, jemuž budou jeho buňky transplantovány, se nesmějí podle přísných pravidel anonymity sdělovat, uvedla Štěpánková. Dárci a příjemci se neznají, setkávají se výjimečně, a to až po letech, v době, kdy je pacient vyléčen.

Zhoubnými nemocemi krve a uzlin onemocní v ČR ročně stovky lidí, často mladých a dětí. Poslední šancí na záchranu života pro ně může být právě transplantace kostní dřeně. Je ale třeba najít dárce se stejnými transplantačními znaky. Pokud se nepodaří najít dárce mezi příbuznými v rodině, hledá se v registrech dárců. Hledání je ale mnohdy značně obtížné. Podle statistik se až pro každého čtvrtého pacienta vhodný dárce nenajde.

V kostní dřeni, měkké rosolovité tkáni v dutinách kostí, se tvoří všechny druhy krvinek, které člověk potřebuje pro život. Kostní dřen se od dárce získává klasickým odběrem při celkové narkóze přímo z kostí, nebo ze žíly na separátoru. K darování krvetvorných buněk dospěje méně než procento dobrovolníků registrovaných v ČNRDD. Získané krvetvorné buňky po transplantaci projdou krevním oběhem příjemce do svých obvyklých míst v kostní dřeni, usadí se v ní a postupně se začnou množit a zrát do červených a bílých krvinek a do krevních destiček.

Díky ČNRDD, který patří i světově mezi uznávané registry, lékaři dosud odebrali v Plzni krev pěti stovkám dárců z registru – zhruba dvě třetiny příjemců byli pacienti v ČR a třetina nemocní v zahraničí. Kromě toho plzeňský registr ve spolupráci s registry na celém světě zprostředkoval téměř 600 dalších odběrů v zahraničí pro pacienty v ČR.

Registr založil v roce 1992 primář hematologicko-onkologického oddělení plzeňské fakultní nemocnice a průkopník transplantací kostní dřeně v ČR Vladimír Koza. Předloni zemřel na rakovinu. V ČR funguje také Český registr dárců krvetvorných buněk, který vznikl při IKEM v Praze. Má přes 22.000 dárců.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!