Podíl zdravotnictví na HDP stoupl v ČR i SR, lepší výsledky má ČR

peníze

Podíl zdravotnictví na hrubém domácím produktu stoupl od sametové revoluce v roce 1989 v Česku z 5 procent na současných 7,5 procenta. Na Slovensku to je 8,1 procenta, průměr EU je 10 procent. Vyplývá to ze statistických údajů. Nárůst zdravotnictví umožnil lepší vybavení, využití nových technologií i léčebných postupů.

Kvalita a dostupnost péče jsou podle statistiků v ČR proti Slovensku tradičně vyšší, nezměnil to ani oddělený vývoj a provedené reformy. V přepočtu na stejný počet obyvatel je v ČR víc lékařů, nemocničních lůžek i operací a nižší je výskyt řady vážných nemocí. Také prodloužení života je Česku výraznější.

Celkové výdaje na zdravotnictví v Česku s 10,5 miliony obyvatel narostly z 26 miliard na loňských 291 miliard korun. Soukromé výdaje, kam patří i regulační poplatky, tvoří 16,3 procenta peněz zdravotnictví. Na Slovensku s 5,4 miliony obyvatel stoupla vydání v přepočtu z 67,7 miliard korun v roce 2002 na 131 miliard v roce 2010, soukromé výdaje tvoří 23,2 procenta.

Počty nemocničních lůžek na 100.000 obyvatel klesly pod tlakem na efektivnější poskytování péče mezi roky 2000 až 2011 v Česku z 778,6 na 683,6 a na Slovensku z 785,6 na 605,5. Počty lékařů v ČR ve stejném období stouply z 344 na 363,7, na Slovensku klesly v letech 2000 až 2007 z 322,4 na 300,2 na 100.000 obyvatel.

Rozdíly jsou mezi oběma zeměmi i v počtu úmrtí na vážná onemocnění. Světová zdravotnická organizace uvádí za rok 2011 standardizovanou úmrtnost na 100.000 obyvatel v Česku například na zhoubné nádory 246,3, na Slovensku 273,9. Úmrtnost na nemoci srdce a cév v Česku je 412,9, na Slovensku 515,7.

Slovensko na rozdíl od ČR provedlo ucelenou reformu zdravotnictví a přistoupilo k ní dřív. Vynutil si to kritický stav zdravotnických financí, kdy zadlužení přesahovalo 41 procent celkových výdajů resortu. Obě země zahájily reformy zavedením poplatků pro pacienty.

Na Slovensku sada zdravotnických zákonů z roku 2004 obsáhla péči i změny pro zdravotní pojišťovny, včetně vzniku Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí, který hlídá i zdravotní pojištění. V ČR zákony z roku 2012 pokryly jen péči, čeští reformátoři přejmenovali péči na zdravotní služby. Zákona o zdravotních pojišťovnách, který umožní hlídat činnost institucí spravujících veřejné peníze, se Česko dosud nedočkalo.

Jako další krok doporučují slovenští experti omezit vývoz levných léků, aby nechyběly na tamním trhu, což je problém i český. Navrhují elektronické recepty, což je úkol i v Česku, a zvýšit doplatek za recept na pohotovosti. O vyšších platbách za pohotovost se mluví i v Česku.

V Česku na rozdíl od Slovenska vyvolalo zavádění zdravotnických poplatků vlnu nesouhlasu. Slováci začali v roce 2003 platit 20 korun u lékaře a 50 korun za den v nemocnici. V roce 2006 byly tyto platby zrušeny. Češi začali v lednu 2008 platit u lékaře a za položku na receptu 30 korun, později za celý recept, v nemocnici 60 korun navýšených později na stovku, a 90 korun na pohotovosti. Od ledna 2015 zbude jediný poplatek z původní sady.

Ohodnoťte tento článek!