Přejít na obsah

Pojišťovna stále neodůvodnila, proč nechce podepsat smlouvy

zpět
13.10.2011
podpis, pero, smlouva, dohoda
zvětšitpodpis, pero, smlouva, dohodaZdroj: www.bitsrojiverdes.org

podpis, pero, smlouva, dohoda | Zdroj: www.bitsrojiverdes.org

 

Nemocnici ve Stodě vidí jako perspektivní a chce ji dál rozvíjet. Teď se však musí naopak snažit, aby udržel jedno z nejvýznamnějších zdravotnických zařízení v kraji alespoň při životě.

Čtyřiapadesátiletý chirurg Jiří Suda má od soboty za sebou sto dní ve funkci ředitele Stodské nemocnice. Deníku uvedl, kam by chtěl nemocnici, která je spádovou nemocnicí pro podstatnou část tachovského okresu, posunout a co mu v tom brání. Co vás přivedlo k rozhodnutí ucházet se o post ředitele Stodské nemocnice?

Stodská nemocnice má potenciál dalšího rozvoje. Obsluhuje region, kde je takové zařízení z důvodů velké spádové oblasti a vysokého průměrného věku obyvatel nezbytně nutné. Vysokou měrou se zaměřuje na poskytování akutní neodkladné péče, u které je dostupnost jedním ze základních kriterií kvality. Další potenciál pak spatřuji v personálu. Zásadní motivací byla i naprostá shoda mých cílů s faktickým a nikoliv jen proklamativním zájmem vlastníka - Plzeňského kraje zajistit v regionu kvalitní zdravotní péči.

Dlouhodobě jste si vzal za cíl rozvoj nemocnice. Jaké ale máte cíle v kratším horizontu a daří se už některé plnit?

Jedním z prvních úkolů bylo sestavit funkční organizační řád s přesným vymezením úrovní řízení, kompetencí a odpovědnosti vedoucích pracovníků. Dále navázat spolupráci s odborovými organizacemi v nemocnici včetně úpravy kolektivní smlouvy.

Dále se snažím o identifikaci slabých míst. S vedením chirurgického oddělení například řeším dlouhé čekací doby pro ošetření na chirurgické ambulanci.

Co se s tím dá dělat? Již téměř tři týdny je ambulance posílena o dalšího lékaře a věřím, že se nám podaří otevřít i ambulanci další. V létě krajské nemocnice oznámily, že od září začnou nabízet jednodenní chirurgii. Týká se to i Stodské nemocnice?

Určitě. Pacient nastoupí ráno, během dne se zákrok provede a druhý den jde pacient zpravidla domů. Spektrum těchto výkonů je srovnatelné s jinými nemocnicemi obdobné velikosti a typu. Z hlediska odbornosti nejde o novinku. Tyto výkony provádíme standardně.

Jak je na tom nemocnice s přístrojovým vybavením?

To je na dobré úrovni. Neznamená to ale, že nemáme zájem o další postupnou modernizaci. Máme třeba v úmyslu zakoupit digitální RTG přístroj a zajistit i dálkové sdílení těchto vyšetření prostřednictvím zabezpečené sítě.

Část areálu nemocnice byla v létě staveništěm. Co se dělo? Při snaze o zlepšení přístupnosti jsme upravovali komunikace v okolí nemocnice. Někde museli pacienti chodit po trávě nebo po silnici. Na těchto místech jsou nyní chodníky. Nevyhovující komunikace dostaly nový povrch a před rehabilitačním oddělením vzniklo parkoviště. To zjednoduší přístup imobilním pacientům. Provedli jsme i určité parkové úpravy. Nicméně podstatná je pro pacienta lékařská péče a ta je částečně v ohrožení. Mluví se o rušení gynekologického a dětského oddělení…

Musím bohužel potvrdit, že se skutečně mluví a píše o tom, že Všeobecná zdravotní pojišťovna nechce s naší a s Rokycanskou nemocnicí uzavřít od roku 2013 smlouvu o úhradě výkonů hospitalizační péče na těchto odděleních. To by znamenalo nejen jejich zánik, ale také existenční riziko pro celou nemocnici.

Opravdu by redukce jen dětského a gynekologicko porodnického oddělení ohrozila chod celé nemocnice?

Poskytování kvalitní nemocniční péče je záležitostí multioborovou. I pacient léčený například na chirurgickém oddělení vyžaduje zajištění nepřetržité péče ostatních odborností. Nemocnice poskytující péči pouze na úrovni monoprimariátu nemůže poskytovat kvalitně základní neodkladnou zdravotní péči. Zrušení dvou stěžejních oddělení by byl návrat do hluboké minulosti a hazard se zdravím pacientů. Nepřeháním. Jsou známy konkrétní varující příklady z takto fungujících nemocnic. Redukce by nemocnici ohrozila i ekonomicky. Funkci takzvaných obslužných pracovišť, jakými jsou například rentgen a biochemické či hematologické laboratoře, je stejně nutné zachovat. Výkony těchto pracovišť by však kvůli nižšímu využití výrazně poklesly. Ne však náklady. Ty už dál snížit nejde. Problémem by též bylo, že i uzavřené oddělení něco stojí.

Jak zdravotní pojišťovna odůvodňuje své záměry?

Musím říci, že oficiální stanovisko a odůvodnění ani 15 měsíců před uvažovanými kroky nemáme. Při jednáních a z médií ale zaznívá, že důvodem jsou úspory vyplývající z údajného deficitu financí. To ale nemohu přijmout. Z hlediska pacienta jako řádného plátce pojistného, kterému je garantována zdravotní péče ústavou, nelze řešit nedostatek peněz zhoršením kvality a dostupnosti péče. Navíc rušením oddělení by k úsporám v systému zcela jistě nedošlo. Mohl byste to vysvětlit? Jak jsem již uváděl, naprostá většina námi poskytované zdravotní péče je péče neodkladná. Naši pacienti prostě musí být ošetřeni. Je pouze otázkou kdy, kde a za kolik. Z hlediska časového je odpověď relativně snadná: pro 60 tisíc obyvatel kraje se zhorší dostupnost péče a prodlouží se doba poskytnutí ošetření. Přitom rychlost je nedílnou součástí kvality péče a ta nejenže zásadně ovlivňuje úspěšnost léčby, ale také její finanční náročnost. Připočteme-li náklady na transport pacientů, ekonomická argumentace nemůže být pravým důvodem k redukci. Pak se ale ptám, co je tím důvodem.

A nemůže to být třeba nedostatečná kvalita?

Oficiální stanovisko skutečně nemáme. Ale i nedostatečnou kvalitu jednoznačně odmítám. Podle auditů si všechny nemocnice v kraji vedou dobře. Pokud by měly pojišťovny jiné stanovisko, jistě by nás již informovaly. V posledních letech jsme ale nezaznamenali jedinou takovou stížnost. Naopak podle poslední revize pojišťovny před měsícem poskytujeme velmi dobrou péči.

Měli by být pacienti tímto záměrem znepokojení?

Upřímně jsem překvapen, že ze strany veřejnosti nejsou zatím negativní ohlasy v takové míře, jakou bych vzhledem k dopadům očekával. Jediné vysvětlení, které mám, je snad to, že pojišťovna veřejnosti tyto záměry ještě otevřeně nesdělila.

A co personál? Má strach?

Samozřejmě že ano. Rušení oddělení by znamenalo významný úbytek pracovních míst. To je pro zaměstnance krajně zneklidňující zpráva. Tato situace má kromě personální destabilizace i další negativní dopady - výrazně omezuje i možnosti získávání nových odborníků. Proto se problému snažím maximálně věnovat. Zaměstnanci jsou průběžně a úplně informováni o veškerém dění, které se týká záměrů VZP a samozřejmě s povděkem vítají jakékoliv aktivity ze strany Plzeňského kraje jako vlastníka nemocnice, Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje, poslanců, senátorů, starostů obcí i veřejnosti směřující k zachování nemocnice.

Kdy by mohlo být o budoucnosti nemocnice jasno?

To je velmi obtížné odhadnout. Jednání s pojišťovnami včetně VZP stále probíhají. Samozřejmě bych byl rád, kdyby brzy skončila. Já osobně stále věřím, že je náš zájem o pacienta a poskytování dostupné kvalitní zdravotní péče společný a že dojdeme ke shodě, že náš region tuto nemocnici potřebuje.


Klíčová slova

Autoři

Šárka Meissnerová, Regionální deník

Komentovat článek: Pojišťovna stále neodůvodnila, proč nechce…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné