Pojišťovny by sdílením revizní činnosti mohly ušetřit miliardy

Jaromír Gajdáček: Není záměr likvidovat péči či šikanovat nemocnice.

Zhruba pět z 220 miliard korun, které ročně jdou na zdravotní péči, by podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíra Gajdáčka bylo možné ušetřit, kdyby pojišťovny měly společnou revizní činnost. Při ní kontrolují, zda pacienti neberou víc léků se stejnou účinnou látkou, nepodstupují zbytečně opakovaná vyšetření nebo zda lékaři nevykazují péči, na niž za den potřebují víc než 24 hodin.

Sdílení revizních činností chystá ministerstvo zdravotnictví v novelách, kterými od roku 2014 upraví činnost zdravotních pojišťoven.

Gajdáček dnes novinářům řekl, že by byl spokojen, kdyby ministerstvo z řady navržených změn prosadilo alespoň tuto jedinou. Vyváženost systému podle něj ohrožuje, pokud mu chybí právě těch pět miliard korun.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV) hospodaří podle ředitele Gajdáčka i v dobách krize vyrovnaně a na kontech si drží mírnou rezervu. Výdaje na zdravotní služby jí rostou rychleji, než je průměr. V roce 2010 jí stouply o 6,4 procenta a v systému veřejného zdravotního pojištění o 4,8 procenta, v roce 2011 o 2,9 procenta a v systému o 1,4 procenta a loni to bylo u ZPMV o 5,5 procenta, srovnatelná data za systém zatím nejsou. Letos počítá Gajdáček s růstem výdajů na péči asi o pět procent.

Nárůst výdajů například pro specializovaná centra, kde jsou nejvážněji nemocní pacienti, umožňuje podle Gajdáčka i to, že ZPMV se snaží zamezit zbytečné spotřebě léků. V projektu Karta života spolupracuje s praktiky, kteří předepsané léky u vybraných pacientů kontrolují.

ZPMV je s více než 1,2 milionu pojištěnců mezi zaměstnaneckými pojišťovnami největší. Pro chronicky nemocné vytvořila léčebné plány, zaměřila se na diabetiky, kardiaky a lidi s vysokým cholesterolem. Plány hlídají třeba to, aby pacient nebral nevhodné kombinace léků. Účast nabídli pacientům jejich lékaři. Loni se zapojilo 61 lékařů a 967 pacientů, letos to bude už stovka lékařů a zhruba 1500 pacientů.

„Soustředěná práce lékaře s pacientem přinesla pokles nákladů v desítkách procent, počty předepsaných léků klesly o třetinu a například roční náklady na jednoho pojištěnce s vysokým cholesterolem klesly z 67.000 na 35.000 korun,“ řekl ředitel. Přiznal, že i když úspory očekával, tak zásadní pokles nákladů je pro něj i pro lékaře překvapivý.

Karta života je vzdálenou obdobou elektronických zdravotních knížek IZIP, které měla Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Klient má na internetu údaje o své léčbě. Projekt VZP zkrachoval, zatímco o Kartu života je podle Gajdáčka zájem. Přičítá to tomu, že IZIP nahlížel lékařům do léčení, zatímco Karta života eviduje jen to, co vykážou pojišťovně. Kartu života má zhruba pětina klientů ZPMV, týdně tisícovka přibývá.

Ohodnoťte tento článek!