Pokladenský systém zřejmě většina pojištěnců nepřijme

Titulní obrázek

Sdružení praktických lékařů (SPL) zvažuje možnosti účasti v různých projektech řízené péče. „Je zřejmé, že potenciál meziročního růstu základní kapitační platby je na hranici svých možností. Budeme rádi, pokud se nám podaří udržet meziroční nárůst, který byl nastartován letos. Stejně tak není pravděpodobné, že pro pokladenský systém, kdy se platí u lékaře přímo, by se rozhodla významnější část pojištěnců,“ říká v rozhovoru pro Zdraví.Euro.cz předseda SPL Václav Šmatlák…

Rozhovor Zdraví.Euro.cz

Lékaři chtějí zavést takzvaný model řízené péče. Mají v plánu založit akciovou společnost, která jim pomůže ušetřit zbytečně vynaložené peníze v systému zdravotní péče.

Minulý týden média informovala o tom, že do tohoto systému se už přihlásila některá sdružení lékařů, včetně Sdružení praktických lékařů. (Článek deníku MF DNES najdete – ZDE.)

Václav Šmatlák, předseda Sdružení praktickcých lékařů pro Zdraví.Euro.cz uvedl, že tyto informace jsou mylné.

„Informace, že praktičtí lékaři zakládají akciovou společnost v rámci projektu řízené péče, není pravdivá. Toto rozhodnutí zatím padlo pouze na úrovni Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD). Není tedy korektní hovořit i za Sdružení praktických lékařů (SPL), které sdružuje naprostou většinu všeobecných praktických lékařů,“ uvádí Šmatlák.

Můžete vysvětlit princip akciové Společnosti pro řízenou péči? Jakým konkrétním způsobem se v tomto systému shromažďují peníze, které by se jinak vynaložily zbytečně?

Smyslem řízené péče je minimalizovat náklady, které vznikají čerpáním resp. poskytováním neúčelné zdravotní péče (například takové, která byla nedávno poskytnuta). K tomu, aby kvalita a efektivita poskytované péče byla co nejvyšší, je zdravotnickému pracovníkovi poskytována maximální informační a odborná podpora. Má mimo jiné možnost průběžně sledovat čerpané náklady jednotlivým pacientem a je stimulován k tomu, aby toto čerpání bylo co nejúčelnější. Podobná stimulace je i na straně pojištěnce. Podmínkou správné funkce řízené péče je spolupráce všech tří subjektů, které se na poskytování, resp. čerpání péče nějakým způsobem podílejí: pojištěnce, zdravotnického zařízení a zdravotní pojišťovny. Výsledkem efektivního fungování řízené péče je úspora nákladů, která musí být spravedlivě rozdělena podle předem stanoveného principu mezi zdravotnické zařízení, pojištěnce a zdravotní pojišťovny. Některé zdravotní pojišťovny se již řadu let snaží ovlivňovat efektivitu poskytované péče. Používají k tomu více či méně sofistikované systémy sledování komplexních nákladů, které jsou vztaženy k registrujícímu praktickému lékaři (PL). Problémem, který limituje efektivitu těchto systémů, je, že v současnosti prakticky neexistuje žádný prostředek, který by pojištěnce motivoval k odpovědnému chování. Přesto však k nějakým úsporám dochází a jejich část je poskytnuta PL. Faktem však zůstává, že ani jednotlivý PL, ani profesní sdružení, které jej vůči ZP v cenových jednáních zastupuje (SPL ČR v případě PL pro dospělé), nemá absolutně žádný přehled o skutečné výši vzniklé úspory ani žádnou možnost její kontroly či spravedlivé dělby. SPL byly prezentovány tři projekty ŘP , které , každý po svém, problematiku odstranění zbytečných nákladů řeší. Pouze jeden z nich však nabízí profesní organizaci možnost kontroly nad výší úspory a její rozdělení formou účasti v akciové společnosti.

Čím vás osobně tato myšlenka oslovila?

Právě možností SPL podílet se na nastavení parametrů tak, aby neutrpěla kvalita péče při zachování efektivity. Dále pak možností kontroly a dělby vzniklých úspor.

V diskusi na Zdraví.Euro.cz jste uvedl, že Sdružení praktickcýh lékařů akciovou společnost nezakládá, zatím pouze o této možnosti jedná. Psal jste, že zatím porovnáváte jednotlivé modely řízení. Které modely zvažujete a proč?

SPL o své účasti v různých projektech řízené péče jedná a zvažuje možnosti, které jsou mu nabízeny. Určité nabídky ke spolupráci jsme dostali i od některých zdravotních pojišťoven. Je tedy předčasné cokoliv konkretizovat. Není nutno přijímat zbrklá rozhodnutí. Nabídky konzultujeme s právníky a ekonomickými experty. Je třeba hledat a najít takovou rovnováhu, aby snahou o úsporu za každou cenu neutrpěla kvalita. Rozhodovat se budeme především s ohledem na zájem svých členů a našich pacientů.

Je podle vás spíše pravděpodobné, že se SPL do projektu řízené péče zapojí nebo ne?

Je zřejmé, že potenciál meziročního růstu základní kapitační platby je na hranici svých možností. Budeme rádi, pokud se nám podaří udržet meziroční nárůst, který byl nastartován letos. Stejně tak není pravděpodobné, že pro pokladenský systém, kdy se platí u lékaře přímo a část takto vložených prostředků se refunduje ZP zpět, by se rozhodla významnější část pojištěnců. Je tedy třeba hledat nové cesty, které přinesou pacientům vyšší kvalitu poskytované péče a těm lékařům, kteří se aktivně zapojí, vyšší příjmy. Jsem přesvědčen, že SPL nemůže stát stranou. O tom, zda se zapojí přímo, či zda bude nalezen jiný způsob, jak získat kontrolu, se teprve jedná.

Existují v rámci SPL nějaké silné hlasy proti zakládání takové pojišťovny?

SPL o založení pojišťovny neuvažuje. Byť jsem zaznamenal i některé pozitivní ohlasy. Dle mně dostupných informací se do nadpisu článku v MFD, který informoval o řízené péči, dostalo slovo „pojišťovna“ kvůli snaze editora dosáhnout větší atraktivity tématu. Zdá se, že se mu to podařilo.

Téma řízené péče najdete také v aktuálních tištěných Mladá fronta Zdravotnictví a medicínaZdraví.Euro.cz

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz

Pokladenský systém zřejmě většina pojištěnců nepřijme
Ohodnoťte tento článek!