Policie obvinila bývalého šéfa armádní základny kvůli zakázkám

lékárnička, armáda, první pomoc,

Protikorupční policie stíhá kvůli zadávání zakázek bývalého velitele armádní základny zdravotnického materiálu v Bystřici pod Hostýnem na Kroměřížsku Jiřího Pláška. Mluvčí policejního útvaru Jaroslav Ibehej ČTK potvrdil, že stíhání je vedeno pro tři trestné činy včetně sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, veřejné soutěži a veřejné dražbě. Pokud bude uznán vinným, hrozí Pláškovi pět až 12 let vězení.

„Trestní stíhání se týká 130 zakázek na dodávky léčiv a zdravotnického materiálu a na služby spojené s obnovou polní nemocnice po jejím návratu ze zahraniční mise, které byly realizovány v letech 2008 až 2010. Škoda se odhaduje v řádu desítek milionů korun,“ řekl ČTK zlínský státní zástupce Petr Matoušek, který případ dozoruje.

Plášek je kromě výše uvedeného trestného činu stíhán i pro zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání si podal stížnost, kterou ale státní zástupce zamítl. Plášek je stíhán na svobodě. Podle Matouška nelze konec vyšetřování očekávat dříve než na jaře příštího roku.

Pro Pláška teprve nedávno skončila jiná kauza, která se dostala také až k soudu. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman neuspěl s dovoláním v kauze nákupu autolékárniček pro armádu. Zprošťující verdikt zlínského krajského soudu, podle kterého Plášek nespáchal trestný čin, tak definitivně potvrdil Nejvyšší soud (NS).

Plášek podle obžaloby potvrdil v listopadu 2010 převzetí objednávky, autolékárničky a defibrilátory však firma ve skutečnosti dodala se zpožděním, aniž zaplatila smluvní pokutu z prodlení. Stát tak údajně přišel o 362 001 korun. Krajský soud dospěl k závěru, že Plášek jednal ve výjimečné situaci, chyboval a jeho postup měl být předmětem kázeňského řízení, avšak trestného činu se nedopustil. Stejný názor zaujal NS.

Plášek připustil porušení armádních předpisů, trestný čin prý ale nespáchal. Hájil se tím, že kdyby upozornil na nedostatky, zakázka by byla zrušena, do konce roku by se nestihlo vypsat nové výběrové řízení a armáda by o vybavení přišla. Součástí zakázky byly i lékárničky, jimiž měla být armádní auta vybavena podle nových předpisů platných od 1. ledna 2011 a podle Pláška tak hrozilo, že vozidla od ledna nevyjedou.

Pražská firma Cheirón, jež byla dodavatelem zakázky, při trestním řízení smluvní pokutu uhradila. Podle Pláška tak nevznikla žádná škoda. Trestní oznámení ve věci podala v roce 2011 inspekce ministra obrany, která začala prověřovat i další zakázky na základně. Údajně byly šity na míru farmaceutickým firmám, s nimiž prý Plášek navázal za léta svého působení na základně nadstandardní vztahy. V čele základny stál od roku 1994, zproštěn funkce byl předloni v lednu.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!