Polovina seniorů v nemocnicích trpí podvýživou

Titulní obrázek

Výzkumy Fóra výživy ukazují, že polovina hospitalizovaných seniorů ve věku nad 70 let trpí podvýživou. Mezi pacienty s onkologickým onemocněním je podvyživených až 85 procent nemocných. Dokonce 30 procent seniorů trpí v nemocnicích život ohrožující podvýživou…

která vyžaduje léčbu, řekl novinářům Pavel Kohout z Fakultní Thomayerovy nemocnice.

U části seniorů jde o podvýživu způsobenou nedostatečným příjmem energie. Lidem pak chybí podkožní tuková tkáň. Jiní mohou mít nedostatek bílkovin, vitaminů či stopových prvků. Často je podvýživa důsledek působení nemoci.

Podle lékařských epidemiologických studií je ve věku nad 75 let ohrožena desetina až třetina seniorů v ambulantní péči. V domácím prostředí to je pět až 12 procent. Ohrožena je čtvrtina až dvě třetiny hospitalizovaných seniorů a v domovech důchodců je to pět až 85 procent klientů.

Podvýživa může být důsledkem špatné skladby a přípravy jídla, sníženého rozeznávání chuti, poruchy tvorby slin, špatné kvality chrupu, příliš velkým množstvím léků i depresí. V řadě případů je podle Kohouta na vině chudoba nebo i mediální tlak, který vede k tomu, že senioři drží nevhodné diety. V nemocnicích někdy nemají pacienti dostatek času na jídlo. Část pacientů nejí, protože jsou zvyklí na něco jiného, například doma snídají v šest ráno bábovku a v nemocnici dostanou v osm chleba s paštikou.

Při podvýživě se používají přípravky umělé výživy a jejich zařazení do léčby pacientům pomáhá. Předepisovat tyto přípravky mohou pouze nutriční specialisté, nikoli praktiční nebo odborní lékaři, uvedl Kohout.

Podle vedoucí nutriční terapeutky Thomayerovy nemocnice Tamary Starnovské musí stravu v zařízeních, kde senioři dlouhodobě pobývají, garantovat kvalifikovaní nutriční pracovníci. Ti jsou v nemocnicích, ale v mnoha zařízeních sociální péče tato profese chybí.

„Problém je, že se v nemocnicích často ztratí informace, že senior jídlo buď nesnědl nebo třeba snědl jen přílohu. Pomocný personál si toho možná všimne, ale už to neřekne zdravotní sestře. Pacienti postupně snižují množství toho, co snědí, a tím se dostávají do začarovaného kruhu a dále poškozují svůj zdravotní stav. Je třeba systematicky pacienty a klienty sledovat,“ řekla ČTK Starnovská.

Ředitel Domova důchodců v Praze Malešicích Tomáš Ján se domnívá, že je třeba v sociálních zařízeních vytvářet a udržovat standardy, a vyloučit tím možné problémy ze strany klientů i pochybení personálu. ČTK řekl, že v domově žijí lidé, jejichž věkový průměr je 86 let. Pracovníci domova aktivně vyhledávají klienty, kteří trpí podvýživou, a každé dva měsíce vyhodnocují jejich nutriční stav. V případě potřeby dostávají senioři mimo jiné energetické a výživové nápoje. Po zavedení tohoto systému se zlepšilo například hojení proleženin.

Domov sleduje příjem tekutin klientů a v případě potřeby zvýší dohled. Pokud jde o nepohyblivé lidi, personál sleduje a zapisuje, kolik toho vypili. Ostatní mají k dispozici automaty s nápoji, konvice s čajem a mlékem a neustále se opakuje osvěta. Pracovníci domova zajišťují příjem dostatečného množství stravy pro imobilní klienty. Více pozornosti by si zasloužili i ostatní obyvatelé, ale k tomu by bylo třeba více zaměstnanců.

Domov dostává na stravu klientů 140 korun na den, na nákup potravin z toho připadne 65 korun.

ČTK

Polovina seniorů v nemocnicích trpí podvýživou
Ohodnoťte tento článek!