Přejít na obsah

Poplatky u lékaře jsou zřejmě protiústavní

zpět
30.8.2007

Regulační poplatky u lékaře ve výši 30, 60 a 90 korun, jak je před několika dny schválila Sněmovna, jsou zřejmě protiústavní. Několik desítek tisíc lidí v ústavech sociální péče je podle právníků vzhledem ke svým příjmům nebude schopno zaplatit...

Desítky tisíc lidí v ústavech sociální péče je podle právníků nebudou schopny platit

„Ústavní soud by měl říci, zda regulační poplatek je či není ve skutečnosti bariérou pro chudé lidi k tomu, aby péči čerpali,“ soudí Ondřej Dostál z pražské advokátní kanceláře Bohumila Holubová.

Podle něj když se podaří stanovit skupinu pacientů, kteří nejsou vyloučeni z poplatků a zároveň bude poplatek 30 korun pro ně takovou bariérou, že nebudou schopni čerpat zdravotní péči, potom „patrně regulační poplatky budou shledány protiústavními“. ČSSD, Česká lékařská komora, Svaz pacientů, Národní rada zdravotně postižených a další organizace, které vůči nim chystají ústavní stížnost, mají tedy velkou šanci na úspěch.

Ministerstvo zdravotnictví si ale myslí opak: „Úspěchu dosáhnout nemohou, protože rozsah bezplatné péče bude stanoven zákonem,“ tvrdí mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Co však je ona bariéra přístupu k čerpání péče? Právník Dostál říká, že náš Ústavní soud se termínem bariéra ve zdravotnictví ještě nikdy nezabýval. Každý, kdo je pojištěn, má na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou péči stanovenou zákonem.

Co je a není bariéra

„Pokud na tento základní balík zdravotní péče by měl připlácet, tak i velmi liberální výklad umožňuje, aby poplatky se staly bariérou čerpání péče,“ soudí Dostál.

Bariérou by poplatky mohly být zhruba pro 70 tisíc lidí, kteří jsou v ústavech sociální péče. „Ti 85 procent svého příjmu dávají onomu zařízení za to, že jim zajistí ubytování a určitou péči. V ní ale není zahrnuta zdravotní péče,“ vysvětluje doktor Dostál.

Podle něj za oněch 15 procent, které jim z příjmu zbudou, což je asi 1200 korun měsíčně, si kromě plen, poplatků za rozhlas a televizi budou muset ještě zaplatit 300, 500 nebo i víc peněz za lékařskou péči. Na to ale mít nebudou a pro ně to tedy bude bariéra čerpání zdravotní péče. „A z jejich pohledu je to protiústavní,“ soudí Dostál.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Cikrt ale tvrdí, že ministerstvo práce a sociálních věcí by se mělo podívat na to, proč ústavy berou tolik peněz svým klientům.

Poplatek vymohou exekuční firmy

„Poplatky nejsou na vině, že lidé v ústavech mají problémy s přístupem k některým službám. Problém je ale v tom, kolik jim ústavy odebírají peněz. Mělo by se změnit nastavení sociálního systému. Je třeba odstranit důvod, ne poplatky,“ soudí Cikrt.

Když pacient v ordinaci poplatek nezaplatí, musí ho lékař na něm vymáhat, jinak se sám vystavuje pokutě 50 tisíc korun.

Už dnes se některé exekuční firmy netají s tím, že pro ně vymáhání těchto pohledávek bude docela dobrý obchod. Lékař jim pohledávky prodá, tím se zbaví jejich vymáhání, a ony je pak se ziskem vymohou na pacientech. Zvlášť na malých městech se to asi neuplatní, protože tam se pacienti a lékaři navzájem znají a takovýto postup by zhoršil jejich vztahy.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt soudí, že tento možný postup může přispět lepšímu výběru poplatků přímo v ordinaci.

Václav Pergl, Právo


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Právo

Komentovat článek: Poplatky u lékaře jsou zřejmě protiústavní

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Poplatky u lékaře jsou zřejmě protiústavní

Komentáře

dalších 21 komentářů
Milan Šilhan Re:Re:Co je možno rozporovat.  | 1. 09. 2007 14:19

Vážený kolego Šimku, po roce 1989 a v letech následujících, rozhodovali politici ( bohužel málo orientovaní ve veřejných financích ) o osudu dřívějšího "národního majetku". Zapoměli, že do tohoto majetku vytvořeného po roce 1948 patřil i majetek všech znárodněných fondů veřejného zdravotního a sociálního pojištění ( Je pravděpodobné, že účty z Ústřední nemocenské pojišťovny, která sumarizovala hospodaření v oblasti veřejného pojištění byly aspoň částečmě k dispozici - byly vydávány stovky ročenech a účetních uzávěrek ). V praxi to znamená, že jistá část prostředků z privatizace mohla jít na samostatný důchodový účet. Důchody by byly větší a bylo by také možno je zatížit pojistným. Nyní je to obráceně. Nestalo se to a kuponovka vše spláchla ("Ekonomové šli před právníky" ). Byli bychom dnes v podstatně lepší pozici a leccos by nás finančně netrápilo. Je totiž pravděpodobné, že dnešní hlavní stížnosti na ceny bodů a mzdy by byly méně naléhavé, pohybovali bychom se k 8% z HDP ( měli bychom větší základ ) a na hlavu pojištnce bychom byli nad 2.000 dolarů/rok. Na to upozorňuje i prof Komárek, kterému je jasné, že "reformy zdravotnictví" hýbou politikou nejen EU a že řešení této reformy není možno obejít bez reformy cen práce. Reforma nemůže být postavena jinak, než že uvede, jak se bude každoročně ( do roku 2010 ) posouvat cena opráce ve zdravotnictví v porovnání s inflací a nárůstem cen. Pokud se chtěla "kulatá komise MZ" s někým bavit, měla začít s rozvojovou perspektivou jako s první věcí - jako s pevným plánem, ne jen k diskusi.

Re:Re:Co chtějí rozporovat?  | 1. 09. 2007 11:07

Děti nyní narozené na nás jednou budou muset dělat. Populační poliika by měla být tedy taková, aby na nás dělalo co nejvíce lidí a ne taková, že si rodiče raději děti nepořídí, protože to leze do peněz čím dál tím víc.

vox populi Re:Re:Re:Re:Co chtějí rozporovat?  | 31. 08. 2007 13:36

Co na tom sejde?

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné