Poplatky u lékaře jsou zřejmě protiústavní

Titulní obrázek

Regulační poplatky u lékaře ve výši 30, 60 a 90 korun, jak je před několika dny schválila Sněmovna, jsou zřejmě protiústavní. Několik desítek tisíc lidí v ústavech sociální péče je podle právníků vzhledem ke svým příjmům nebude schopno zaplatit…

Desítky tisíc lidí v ústavech sociální péče je podle právníků nebudou schopny platit

„Ústavní soud by měl říci, zda regulační poplatek je či není ve skutečnosti bariérou pro chudé lidi k tomu, aby péči čerpali,“ soudí Ondřej Dostál z pražské advokátní kanceláře Bohumila Holubová.

Podle něj když se podaří stanovit skupinu pacientů, kteří nejsou vyloučeni z poplatků a zároveň bude poplatek 30 korun pro ně takovou bariérou, že nebudou schopni čerpat zdravotní péči, potom „patrně regulační poplatky budou shledány protiústavními“. ČSSD, Česká lékařská komora, Svaz pacientů, Národní rada zdravotně postižených a další organizace, které vůči nim chystají ústavní stížnost, mají tedy velkou šanci na úspěch.

Ministerstvo zdravotnictví si ale myslí opak: „Úspěchu dosáhnout nemohou, protože rozsah bezplatné péče bude stanoven zákonem,“ tvrdí mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Co však je ona bariéra přístupu k čerpání péče? Právník Dostál říká, že náš Ústavní soud se termínem bariéra ve zdravotnictví ještě nikdy nezabýval. Každý, kdo je pojištěn, má na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou péči stanovenou zákonem.

Co je a není bariéra

„Pokud na tento základní balík zdravotní péče by měl připlácet, tak i velmi liberální výklad umožňuje, aby poplatky se staly bariérou čerpání péče,“ soudí Dostál.

Bariérou by poplatky mohly být zhruba pro 70 tisíc lidí, kteří jsou v ústavech sociální péče. „Ti 85 procent svého příjmu dávají onomu zařízení za to, že jim zajistí ubytování a určitou péči. V ní ale není zahrnuta zdravotní péče,“ vysvětluje doktor Dostál.

Podle něj za oněch 15 procent, které jim z příjmu zbudou, což je asi 1200 korun měsíčně, si kromě plen, poplatků za rozhlas a televizi budou muset ještě zaplatit 300, 500 nebo i víc peněz za lékařskou péči. Na to ale mít nebudou a pro ně to tedy bude bariéra čerpání zdravotní péče. „A z jejich pohledu je to protiústavní,“ soudí Dostál.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Cikrt ale tvrdí, že ministerstvo práce a sociálních věcí by se mělo podívat na to, proč ústavy berou tolik peněz svým klientům.

Poplatek vymohou exekuční firmy

„Poplatky nejsou na vině, že lidé v ústavech mají problémy s přístupem k některým službám. Problém je ale v tom, kolik jim ústavy odebírají peněz. Mělo by se změnit nastavení sociálního systému. Je třeba odstranit důvod, ne poplatky,“ soudí Cikrt.

Když pacient v ordinaci poplatek nezaplatí, musí ho lékař na něm vymáhat, jinak se sám vystavuje pokutě 50 tisíc korun.

Už dnes se některé exekuční firmy netají s tím, že pro ně vymáhání těchto pohledávek bude docela dobrý obchod. Lékař jim pohledávky prodá, tím se zbaví jejich vymáhání, a ony je pak se ziskem vymohou na pacientech. Zvlášť na malých městech se to asi neuplatní, protože tam se pacienti a lékaři navzájem znají a takovýto postup by zhoršil jejich vztahy.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt soudí, že tento možný postup může přispět lepšímu výběru poplatků přímo v ordinaci.

Václav Pergl, Právo

Poplatky u lékaře jsou zřejmě protiústavní
Ohodnoťte tento článek!