Přejít na obsah

Poslanci dali šanci obnově proplácení prvních tří dnů nemoci

zpět
31.5.2018
zvětšitZdroj: Pixabay

Zdroj: Pixabay

 

Sněmovna dala šanci návrhu ČSSD na obnovu proplácení prvních tří dnů nemoci. Novela zákoníku práce přečkala hlasování o zamítnutí, jak je požadovali občanští demokraté, a nyní ji posoudí sociální a hospodářský výbor.

Předloha se týká nejen zaměstnanců, ale také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Zrušení karenční doby je i v programovém prohlášení případné menšinové vlády ANO a ČSSD. Proplácení by mělo podle dokumentu začít od července příštího roku, nemocní by měli dostávat 60 procent platu. Vláda by také měla projednat možnosti kompenzací zaměstnavatelům.

Sněmovna zahájila projednávání předlohy ČSSD už v úterý, kritici varovali mimo jiné před dopady na zaměstnavatele. Kateřina Valachová (ČSSD) se za předkladatele proti „katastrofickým scénářům“ ohradila. Zdůraznila, že návrh předpokládá podle ní dostatečné kompenzace pro zaměstnavatele. Uvedla také, že pokud by předloha platila, zaměstnanec s průměrným měsíčním příjmem 20.000 korun by se při měsíční nemocenské polepšil o 1000 korun.

Pro zamítnutí novely hlasovali zejména poslanci ODS, TOP 09, polovina klubu KDU-ČSL i jednotlivci z dalších frakcí včetně podnikatele Pavla Juříčka z hnutí ANO. Juříček označil v úterý obnovu náhrady v prvních třech dnech nemoci za „ekonomicky nesmyslný koktejl“ a populismus.

Hnutí ANO původně připouštělo jiné parametry. Dávalo přednost variantě, podle níž by nemocní dostali první tři dny 30 procent platu a zaměstnavatelé by propláceli první až 11. den stonání místo nynějšího čtvrtého až 14. dne. Druhá možnost předpokládala 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.

Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala. Sněmovna tehdy nakonec zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.


Komentovat článek: Poslanci dali šanci obnově proplácení prvních…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné