Práce ve Spolaně stála lidi zdraví

Těžkým poškozením zdraví odnesli na konci 60. let někteří zaměstnanci práci pro Spolanu Neratovice. Včera na to upozornili aktivisté z hnutí Arnika, podle nichž těmto lidem i po 35 letech zůstává v krvi koncentrace dioxinů…

Zaměstnancům nyní už nebezpečí nehrozí, ujišťuje mluvčí firmy

Praha – jedenáctkrát vyšší než u ostatní populace. Dokládají to studií zpracovanou na Univerzitě Karlově. Z osmi desítek těchto zaměstnanců dnes žije asi pouze patnáct.

Ve Spolaně tehdy běžela výroba nebezpečných herbicidů, při níž vznikaly i toxické dioxiny. V roce 1968 musela chemička po třech letech výrobu zastavit, když zaměstnanci onemocněli těžkou chorobou kůže zvanou chlorakné.

„Lze si to představit asi jako pupínky akné u mladých, ale mnohem závažnější. U většiny lidí to začalo na obličeji, pak se to šířilo na krk, záda, břicho. Nejvíc byly postiženy obličej a genitálie,“ řekl lékař a ekologický aktivista Miroslav Šuta, který je s těmito lidmi v kontaktu. Spolupracuje také s ekologickými hnutími Greenpeace a Arnika.

Nemoc je podle Šuty důkazem, že zaměstnanci byli zasaženi velkou dávkou toxických látek. „Chlorakné je akutní účinek obrovské koncentrace dioxinů,“ zdůraznil.

V 70. letech dostali zaměstnanci podle Šuty odškodnění od stovek do 3000 korun. Nedávno byli odškodněni za intoxikaci dioxiny částkami mezi 15 a 18 tisíci Kč.

Mluvčí firmy Zdeněk Joska nechtěl částky komentovat. „Nevím, kolik je hodně či málo za to, že mají tak strašné postižení,“ řekl. Podtrhl, že nedostali jednorázové odškodnění. Náhrady za nemoc z povolání dostávají dlouhodobě, uvedl.

Těmto lidem se na těle vytvářely tukové boule, často v obličeji nebo na uších. Pukly, nebo si je nemocní nechávali vyříznout, řekl Šuta. Některým z nich se občas tvoří dodnes, i když několik let po zastavení výroby se jim ostatní projevy zmírnily. Podle zahraničních studií je u nich vyšší riziko rakoviny, infarktu nebo cukrovky.

Ačkoli některé části areálu chemičky jsou stále zamořené dioxiny a rtutí, rozhodně podle Josky nehrozí onemocnění současným zaměstnancům. „Tvrzení, že z kontaminovaných objektů unikají škodlivé látky, je demagogie,“ říká Joska.

Stejný herbicid, jaký se vyráběl v Neratovicích, byl jednou z látek, kterou používali Američané ve Vietnamu. Podle Josky nelze vyloučit, ale ani potvrdit, že to mohl být i herbicid ze Spolany. Zdůraznil však, že látka se zde k tomuto účelu nevyráběla, ale používala se na ochranu lesů.

Ivana Dvořáková, Hospodářské noviny, 24.5.2002

Ohodnoťte tento článek!