Pracovníci ze Zlínského kraje mají nejdelší neschopenky v Česku

Lidé ve Zlínském kraji loni proti předchozímu roku stonali častěji a déle. Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti kvůli nemoci, či úrazu se prodloužila o 1,8 dne na 52,1 dne.

Lidé v kraji tak již osmým rokem stonali nejdéle v celém Česku. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Že jsou pracovní neschopnosti v kraji nejdelší v republice, potvrzují i dříve zveřejněná čísla České správy sociálního zabezpečení.

„Průměrná délka trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti byla zhruba o 9,1 dne delší než celorepublikový průměr, který činil 43 dnů,“ uvedli statistici. Nejkratší dobu stonali lidé v Praze, a to průměrně 37,7 dne.

V rámci Zlínského kraje byli na takzvané neschopence nejdéle lidé na Vsetínsku, a to 56,5 dne, kdežto nejkratší dobu – 47,1 dne – lidé na Zlínsku. Vsetínsko a také Uherskohradišťsko, kde průměrná délka neschopnosti dosáhla 56,2 dne, patří na přední místa mezi okresy v zemi. „Vyšší hodnota je jen v okrese Blansko v Jihomoravském kraji – 56,7 dne,“ uvedli statistici.

Průměrná doba jedné nemocenské se v kraji za posledních 16 let prodloužila. Do roku 2007 se ještě pohybovala do 40 dnů, v následujících dvou letech výrazně vzrostla přes 50 dnů.

Loni bylo v kraji evidováno 218.311 nemocensky pojištěných, což je o 1907 více než v roce 2015. „Denně bylo v pracovní neschopnosti v průměru 11.168 osob, což je meziročně o 577 osob více,“ uvedli statistici.

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti meziročně vzrostl o 1582 na 78.468 případů. Na sto pojištěných tak připadlo 36 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, v roce 2015 to bylo 35,5 případu. Nejvíce neschopenek způsobily nemoci, a to ve 31 případech ze sta, 1,1 případu zavinily pracovní úrazy a 3,9 případu ostatní úrazy.

1)
poznámka
Pracovníci ze Zlínského kraje mají nejdelší neschopenky v Česku
Ohodnoťte tento článek!