Prahu trápí málo sester a praktiků, problém je i stárnutí lékařů

Největším problémem zdravotnického systému v české metropoli je nedostatek nemocničních sester, málo je i praktiků. Naopak je tu velká nabídka specializované péče, za kterou se do Prahy vydává mnoho pacientů z jiných regionů. Za posledních osm let se podíl mimopražských pacientů zvýšil ze 40 na 45 procent.

Problém do budoucna představuje stárnutí lékařů. Na semináři k pražskému zdravotnictví to dnes uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Data vycházejí z aktuální analýzy, kterou ústav zpracoval pro pražský magistrát.

Analýza vychází z nových registrů, které má ÚZIS k dispozici od loňského roku. Podle Duška data ukazují, že v Praze je z hlediska poskytovaných služeb velká koncentrace vysoce specializovaných zařízení a velká dostupnost moderních přístrojů. V rámci republiky vysoce nadprůměrný je počet ambulantních specialistů, ovšem na úkor praktických lékařů. Těch je na počet obyvatel v průměru o něco méně než ve zbytku republiky, postupně stárnou a navíc jsou v hlavním městě nerovnoměrně rozmístění.

Mezi nejvážnější důsledky těchto skutečností patří to, že se do Prahy sjíždějí pacienti z celých Čech, tedy nejenom ze Středočeského, ale třeba i z Libereckého nebo Jihočeského kraje. „Pražské zdravotnictví není pražské a je potřeba k tomu takto přistupovat,“ uvedl ředitel ÚZIS.

„Hlavním problémem pražského zdravotnictví je jednoznačně nedostatek sester,“ uvedl dále Dušek. V metropoli chybí 500 celých úvazků, což je čtvrtina celkového počtu chybějících sester v republice. Problémem je i otázka platů, kdy v metropoli nemocnice nenabízejí adekvátní ohodnocení a sestrám se vyplatí odstěhovat do jiných měst, kde s ohledem na výši životních nákladů žijí lépe.

Pokud jde o stárnutí lékařů, liší se podle specializace. Vážná je situace například u lékařů pro děti a dorost, kterým je ze 40 procent více než 60 let. Ještě horší je stav například u zubařů, upozornil Dušek. Stejně jako ve zbytku republiky, situace se podle prognóz bude časem zhoršovat.

Pražský magistrát dává na zdravotnictví méně peněz než zbylé kraje. V letech 2010 až 2016 město investovalo do zdravotnictví v průměru 1,2 procenta rozpočtu, ostatní kraje 2,8 procenta. Rozdíl je částečně dán tím, že většina krajů vlastní nemocnice, jejichž provoz často dotují. Podle pražského radního pro zdravotnictví Radka Lacka (ANO) město v posledních letech zvýšilo prostředky na granty na zdravotnictví z 20 milionů korun na zhruba trojnásobek. Nemocnice je mohou využít například pro nákup přístrojů.

Pražský magistrát neprovozuje žádnou nemocnici, pouze Městskou polikliniku a záchrannou službu. V minulosti se objevovaly plány takzvanou metropolitní nemocnici zřídit, zatím z nich však vždy sešlo. V poslední době se hovoří o tom, že by město mohlo výhledově převzít Nemocnici Na Františku, kterou nyní provozuje Praha 1.

Prahu trápí málo sester a praktiků, problém je i stárnutí lékařů
Ohodnoťte tento článek!