Přejít na obsah

Pražské nemocnice varují: personální situace je kritická

zpět
14.3.2016
nemocnice, pokoj, lékař, pacient
zvětšitnemocnice, pokoj, lékař, pacientZdroj: Shutterstock

nemocnice, pokoj, lékař, pacient | Zdroj: Shutterstock

 

Žádáme plán na záchranu zdravotnictví. Pokud včas nepřijde, nebude možné, navzdory obětavé práci tisíců lékařů a zdravotních sester, zajistit dostupnost kvalitní a bezpečné péče pro každého, kdo ji potřebuje.

Tento nanejvýš alarmující vzkaz směrem k vládě České republiky vyslala už na začátku minulého týdne Česká lékařská komora (ČLK) ústy svého prezidenta Milana Kubka.

Důvodem je především pokračující odliv kvalifikovaných pracovníků do zahraničí a tudíž kritická personální situace v tuzemských zdravotnických zařízeních. Tento neblahý trend zapříčiňuje hlavně dlouhodobý nedostatek peněz v rezortu.

Kubek připomněl, že jen v krajských nemocnicích schází více než osm stovek lékařů a řada nemocnic regionálních je prý doslova „personálně zdevastovaná a zcela závislá na nejisté práci zdravotníků z ciziny.“ Jaká je aktuální situace v hlavním městě? A mají také obyvatelé Prahy důvod obávat se, že kvalita a dostupnost zdejší zdravotní péče v dohledné době znatelně poklesne?Většina pražských nemocnic hlásí rovněž personální podstav. Na některých odděleních je situace vážná.

Většina pražských nemocnic zvýšila od ledna platy svých zaměstnanců o pět procent. Přesto se ale stále potýká především s nedostatkem sester. Do zahraničí odchází i mnoho lékařů, kteří jsou pracovně přetíženi. Na některých odděleních je situace kritická, potvrzují místní odborové organizace. „U sester je problém velice závažný. Jen v naší nemocnici jich chybí přes sedmdesát. Největší problémy máme na chirurgii, interně, neurologii, ORL a geriatrii. V průměru jich na nejkritičtějších odděleních chybí zhruba patnáct. I přesto se snažíme zdravotnické služby pro pacienty zachovat a neuzavírat celá oddělení, jako je tomu v některých jiných nemocnicích,“ popsal pro Pražský deník mluvčí Thomayerovy nemocnice Ondřej Macura.

Krčskou nemocnici podle něj trápí také velká fluktuace mladých lékařů. Přestože i zde byly v lednu navýšeny platy o pět procent, Macura připouští, že podle mnohých jde stále o nedostatečný krok. „Odchod lékařů a sester do zahraničí zpravidla souvisí s vyšším platovým ohodnocením. Pokud tedy české zdravotnictví nebude moci západním zemím alespoň trochu konkurovat, problém s odchody se jen tak nevyřeší. My se alespoň snažíme oslovovat zdravotní sestry přímo na školách a vymýšlíme pro ně různé benefity,“ dodal mluvčí Thomayerovy nemocnice.

Zástupkyně zdejších lékařských odborů Jana Vedralová pak přiblížila, že kvůli nedostatku lékařů i sester už byly uzavřeny některé stanice.

„V Thomayerově nemocnici chybí aktuálně sedmdesát šest sester. S lékaři je to trošku jinak, oficiálně nedostatek ředitelství neguje, ale vysoce se překračuje limit na přesčasovou práci a porušuje se Zákoník práce, lékaři jsou přetížení,“ upozornila Vedralová. „Přidání pěti procent tarifního platu proběhlo, u lékařů to dělá přibližně patnáct set korun, takže nějaký masivní příliv lékařů díky vysokému navýšení platu se nekoná. Na nástěnce u vchodu do nemocnice momentálně visí leták, hledající deset lékařů,“ dodala Vedralová.

„U nás sháníme sedmačtyřicet sester a zhruba dvacet lékařů. Sestry potřebujeme nejvíce pro internu, chirurgii a infekční kliniku. Zatím situaci zvládáme a není nijak omezena péče o pacienta,“ prozradil Pražskému deníku mluvčí Nemocnice Na Bulovce Martin Šalek.

Potvrdil dále, že také Na Bulovce byl plat lékařů i sester od ledna zvýšen o zmiňovaných pět procent. „O vlivu je asi brzy hovořit, je to krátká doba na viditelné výsledky,“ míní Šalek. Odchodům do zahraničí lze podle něj asi jen těžko zabránit. „Máme však zkušenost, že se poměrně dost lidí ze zahraničí vrací zpět, protože jejich původní představy o práci lékaře či sestry a možném kariérním růstu byly jiné, a to i bez ohledu na to, že platově na tom byly v zahraničí lépe. Spíš by situaci hodně prospělo, kdyby absolventi, ať už lékařských fakult nebo zdravotních škol po dostudování projevili zájem ihned nastoupit do praxe. To se ale poměrně často neděje,“ dodal.

Také ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady pociťují hlavně nedostatek zdravotních sester. „V případě vyšší nemocnosti zdravotních sester dochází k přechodnému omezování kapacit jednotlivých pracovišť. Jako příklad můžeme uvést některá oddělení na interních klinikách, kde v takové situaci došlo na jistou dobu k omezení lůžkové kapacity z šedesáti na padesát,“ konstatoval zdejší mluvčí Lukáš Matýsek.

„Na trhu práce poptáváme zhruba čtyřicet sester. Nejvíce žádané jsou JIPové sestry, instrumentářky, anesteziologické sestry, porodní asistentky, dětské sestry a všeobecné sestry bez specializace. U lékařských profesí tento nedostatek nemáme, nicméně, existují profese, které na trhu práce hledáme obtížně. Jedná se například o patology, soudní lékaře, gynekology a porodníky,“ dodal za za vinohradskou nemocnici Matýsek. Zdejší lékař a předseda Obvodního sdružení České lékařské komory v Praze 10 Miloš Voleman potvrdil, že hlavně z důvodů nedostatku sester jsou dlouhodobě uzavřena lůžka na některých klinikách.

„Na interní klinice je to dlouhodobě dvacet lůžek ze šedesáti. Na klinice chirurgické patnáct lůžek ze sedmdesáti. Na neurologické klinice je pak už tři roky uzavřeno třináct lůžek z celkového počtu třiačtyřicet,“ shrnul Voleman. Podle jeho mínění je tímto stavem narušena dostupnost péče. „Dlouhodobý nedostatek lůžek na některých odděleních vede k tomu, že lůžka jsou vytížena pacienty s akutními onemocněními a pak chybí pro pacienty, kteří mají být hospitalizováni k plánovaným výkonům,“ vysvětlil Voleman.

„Zejména u lékařů je provoz oddělení zajišťován pouze za cenu dlouhodobého překračování maximálně povoleného počtu přesčasových hodin,“ doplnil.

Také v Ústřední vojenské nemocnici rozhodně není sester přebytek. „Aktuálně zaznamenáváme především nedostatek nelékařského zdravotnického personálu; jedná se celkově o zhruba padesát úvazků. Největší nedostatek nelékařského personálu je u chirurgických a interních oborů. V této souvislosti došlo k přechodnému omezení provozu na několika klinických pracovištích naší nemocnice. Veškerá opatření jsou vedena s cílem, aby v žádném případě nebyla snížena kvalita poskytované péče,“ řekla redakci mluvčí ÚVN Jitka Zinke.

Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) postrádá, vhledem k limitu práce přesčas, lékaře pro výkon pohotovostní služby. „U všeobecných sester je situace horší, tam máme trvale volných několik desítek míst. Stejně tak chybějí i zdravotničtí asistenti a především radiologičtí asistenti. Nedostatek všeobecných sester se týká především interních a chirurgických oborů. Někdy tedy musíme uzavřít jednotlivá lůžka, někdy celá oddělení. To se například děje na I. interní klinice. Vliv na kvalitu poskytované péče to zatím nemá,“ popsal aktuální stav ve VFN její mluvčí Filip Brož.

Je nutné skokově zvýšit platy

Všichni oslovení zástupci nemocnic se shodují – je třeba skokové navýšení platů jak u lékařů, tak u zdravotních sester. Aby se zamezilo jejich odlivu do zahraničí, a v případě sester pak do jiných, méně náročných, zato lépe placených oborů.

„Dále jde o zjednodušení a zpřístupnění systému specializačního vzdělávání. Ten je nyní bohužel katastrofálním rozkladu. Novela zákona o specializačním vzdělávání lékařů sice již prošla vládou, ale z informací, které mám k dispozici, se opět objevují snahy o to, aby tato novela nebyla schválena,“ řekl zástupce ČLK Voleman. Prezident lékařské komory Milan Kubek už minulý týden apeloval na vládu, aby případný plán na záchranu zdravotnictví obsahoval pravidelnou valorizaci platby za státní pojištěnce, zavedení zdravotní daně na tabák a alkohol, zvyšování platů lékařů a ostatních zdravotníků minimálně o deset procent každý rok a sjednocení platových tabulek ve státních i soukromých nemocnicích.

Kolik sester schází ve velkých nemocnicích?

V Thomayerově nemocnici chybí 76 sester. Nejvíce na chirurgii, interně, neurologii, ORL a geriatrii. Vprůměru jich na nejkritičtějších odděleních chybí zhruba 15. Lékařů zde oficiálně chybí 10. Podle místního lékařského odborového klubu se tu ovšem, podobně jako ve všech ostatních nemocnicích, vysoce překračuje limit na přesčasovou práci. Lékaři jsou přetížení.

Nemocnice Na Bulovce shání 47 sester. Nejvíce jich schází na interně, chirurgii a infekční klinice. Lékařů chybí 20.

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady poptává na trhu práce zhruba 40 sester. Nejvíce žádané jsou JIPové sestry, instrumentářky, anesteziologické sestry, porodní asistentky, dětské sestry a všeobecné sestry bez specializace.

Ústřední vojenská nemocnice postrádá asi 50 zdravotních sester a dalšího nelékařského zdravotního personálu. Největší nedostatek hlásí u chirurgických a interních oborů.

Ve Všeobecné fakultní nemocnici chybí lékaři pro pohotovostní služby, několik desítek všeobecných sester a také zdravotničtí, především pak radiologičtí asistenti.


Komentovat článek: Pražské nemocnice varují: personální situace je…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Pražské nemocnice varují: personální situace je…

Komentáře

další 3 komentáře
Jitka Někdy stačí jediný den...  | 14. 03. 2016 21:30

Já osobně pět procent nijak nepociťuji.

Jan Někdy stačí jediný den...  | 14. 03. 2016 19:15

Pět procent nic nezachrání. Naprosto chápu personál v nemocnicích hlavního města. Sice mají výplaty klidně o 10000 vyšší, než jaké jsou v nestátních, např. městských nemocnících, ale zároveň mi je jasné, že životní náklady v Praze budou v jiném řádu, takže na tom nejsou o moc lépe než sestry v menších městech. A co se týče odchodů z nemocnic - na práci, které je hodně, jsou sestry zvyklé. To, že obézní pacienti, kteří celý život nic nedělali, v ideálním případě k tomu kouřili a chlastali a považují nemocnici za autoopravnu, kde se ze dne na den dá opravit i člověk, s tím se dá smířit. Ale osobně je pro mě nejhorší to, že vedoucí zaměstnanci se chovají, často s titulem Mgr. nebo Ing. nemají ani ponětí o tom, co to práce ve zdravotnictví obnáší, navíc se chovají velmi neurvale, arogantně a z nějakého důvodu si myslí, že se mohou chovat jak tataři na Moravě. Pro ně nejsou důležité zdraví pacientů, ale pouze peníze a správně vyplněné papíry. Zrovna na minulé směně jsem z těchto důvodů chtěl dát výpověď. My se bez našich tzv. ,,nadřízených" obejdeme, práce je všude dost. Měli by si to uvědomit. My je nepotřebujeme. To oni potřebují nás.

Bára Není to jen o penězích  | 14. 03. 2016 16:07

Odliv sester není jen o penězích. Sestry chybí, ale občas jsem měla chuť otočit se na patě a odejít hned po prvním rozhovoru s vrchní sestrou. A to i na místech, kde je kritický nedostatek. Především s námi nadřízení nejednají s respektem. A naše problémy vyplývající z personální krize (celkové přetížení) zlehčují. Pokud se některá sestra slušně ozve, je zadupána a zesměšněna. Ne, že by člověk nebyl rád za každou korunu, ale respekt a přiměřená zátěž především!

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné