Přejít na obsah

Před bodem varu

zpět
6.11.2006

V mediálních informacích o nedávném vzniku nového lékárenského řetězce Dr. Max se vyskytla řada názvů korporací použitých ne vždy ve správných souvislostech. Tak předně Česká lékárna a Česká lékárenská není totéž. Česká lékárenská je družstvo lékárníků ovládané podnikatelem Oldřichem Fialou, které je majoritním vlastníkem velkodistributorské společnosti Pharmos...

Ta vešla v širší známost tím, že se letos v únoru “ trhla“ od ostatních velkodistributorů při jejich zprvu jednotném zastavení dodávek léčiv řádně neplatícím fakultním nemocnicím. Se vznikem sítě Dr. Max ale nemá Česká lékárenská nic společného. Na rozdíl od České lékárny, což je akciová společnost nyní stoprocentně vlastněná investiční skupinou Penta. Zakladatelem společnosti byl ale v roce 2000 společně se svým partnerem Dušanem Novotným Jaroslav Havrda. Do letošního roku, než prodal svůj podíl společnosti Penta, stál v čele České lékárny i Asociace provozovatelů lékáren.

Na začátku devadesátých let založil firmu, na jejímž základě vznikla velkodistributorská společnost Gehe Pharma Praha, a do roku 1999, kdy se rozešel ve strategických názorech s německými vlastníky, Gehe Pharmu Praha vedl. Směr Kaufland. Penta již od roku 2005 vlastnila lékárenskou síť BRL Center. Koupila ji od německého občana Mika Fritsche, který měl dohodu se skupinou Kaufland o budování lékáren v jejích nákupních centrech v Německu a Polsku. Později své aktivity přenesl i do Čech, kde ale měla podobnou dohodu společnost Česká lékárna, která začala se zřizováním lékáren v rámci hypermarketů Kaufland v roce 2000. Nyní se dvě dosud paralelní sítě - lékárny v Kauflandu (Česká lékárna) a A lékárny (BRL Center) - spojují do jednotně řízeného lékárenského řetězce Dr. Max, který má do konce listopadu také dostat jednotný “ kabát“. V současné době jde o šedesát tři lékáren a generální ředitel České lékárny Pavel Vajskebr tvrdí, že každý rok otevře Dr. Max nejméně deset dalších. Kde? Hlavně prý v nákupních centrech společnosti Kaufland, s níž má Česká lékárna kontrakt. Nové lékárny chce firma získávat i prostřednictvím nákupu zavedených lékáren s dobrou perspektivou. Třetí možnost, zřízení nových lékáren mimo nákupní centra, na zelené louce, je podle Pavla Vajskebra také ve hře. Žádná radost. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba neuvítal integraci dvou lékárenských řetězců zrovna nejsrdečněji a neváhal podotknout, že na ně dostával “ mnohonásobně více stížností ve srovnání s ostatními lékárenskými řetězci“.

Za nevhodné označil i údajné “ podbízení pětikorunou za přinesený recept“, tedy marketingový tah sítě Dr. Max, kdy klient získává pětikorunovou slevu za každý recept. Pavel Vajskebr k tomu říká, že se jedná “ o naprosto běžný marketingový nástroj, jaké v různých obměnách nabízí naprostá většina lékáren“. Odmítá také údajné mimořádné množství stížností s tím, že “ ani komora při svých kontrolách v lékárnách nikdy žádná závažná pochybení nenalezla“. Co je dobré místo. Penta, která provozuje lékárenskou síť Dr. Max i na Slovensku a v Polsku, se pochopitelně pustila do podnikání v lékárenství, aby vydělala, a tudíž je jasné, že se bude snažit prosadit na atraktivních místech. A využít nových nakupovacích návyků českých občanů. Ty opět souvisejí s nákupními centry, jejichž počet zatím stále roste, sjíždí se do nich stále více lidí a lékárny tam netrpí na úbytě ani po zavedení restrikcí Davida Ratha. Pavel Vajskebr ovšem poznamenává, že ani nákupní centrum není automaticky zárukou prosperity. Záleží také na tom, jak se na trhu “ chytne“ samo centrum. Zajímavější než hypermarket může být lékárna v blízkosti polikliniky nebo přímo v budově polikliniky, která velmi dobře prosperuje především z léků na předpis.

Jak říká Vajskebr, Česká lékárna dostala nabídku otevřít lékárnu v nově budovaném nákupním centru Šestka v blízkosti ruzyňského letiště, ale po zralé úvaze se rozhodla ji neakceptovat. Silná čtyřka. Přesto všeobecně platí, že hojně navštěvovaná nákupní centra jsou nejaktivněji využívanou příležitostí pro vznik nových lékáren nebo výdejen léčiv. Potvrzuje to i složení portfolia dalších velkých lékárenských řetězců působících na českém trhu. Jsou tři a všechny mají zahraniční majitele. Česká lékárna je jediný tuzemský, přesněji řečeno slovenskočeský velký hráč na domácím lékárenském trhu. Největší síť, v současné době s téměř devadesátkou lékáren, provozuje Europharm, jehož většinovým majitelem je lucemburská společnost Alpha Union Invest. S Europharmem si to hodlá Česká lékárna “ rozdat“ o pozici domácí lékárenské jedničky. Řetězec o téměř padesáti lékárnách patří německé společnosti Lékárny Lloyds, patnáct lékáren provozuje společnost Eurolékárna, za níž stojí litevský kapitál. Poštovní plány. Další majitelé nevlastní tolik lékáren, aby bylo možné hovořit o řetězci.

To prozatím platí i o drogistické společnosti Droxi, která ale plánuje, že do pěti let vybuduje ve svých prodejnách až čtyřicet lékáren. Jedenáct lékáren měla česká společnost WestPharm, která však letos skončila v konkurzu. O doručování léků na základě receptu uvažuje do budoucna jako o doplňkové aktivitě i Česká pošta, která by k tomu dle generálního ředitele Karla Kratiny mohla využít své husté sítě poboček. Lubomír Chudoba tuto úvahu označil za nesmysl a odvolal se na to, že zákon nic takového neumožňuje. Ale co není umožněno nyní, mohlo by být umožněno v budoucnu. To se týká i internetového prodeje léků, který se rozvíjí ztuha, ale stejně ho nic nezastaví. Vertikální aliance. Charakteristickým rysem nejen českého lékárenského trhu jsou vertikální propojení velkodistributorů léčiv a lékárenských řetězců. Shodou okolností jsou v obou skupinách vždy čtyři velcí hráči a polovina je vzájemně majetkově propojena. Velkodistributorská společnost Gehe Pharma Praha je sestrou řetězce Lékárny Lloyds, když jejich matkou je největší evropský distributor léků, německá společnost Celesio.

V řetězci Europharm získal letos sedmnáctiprocentní majetkový podíl lékárenský velkoobchod Phoenix, dceřiná firma stejnojmenného německého farmaceutického koncernu. Spekuluje se však, že vliv Phoenixu v Europharmu je vyšší, než by odpovídalo sedmnácti procentům akcií. Majetkové propojení s lékárnami existuje i v případě velkodistribuční firmy Pharmos, ale družstvo Česká lékárenská nemá charakter řetězce. Čtvrtým tuzemským velkodistributorem léčiv je AllianceUnichem CZ, dceřiná firma britské distributorské společnosti vystupující dnes pod názvem Alliance Boots. Pavel Vajskebr konstatuje, že takové propojení má řadu ekonomických předností. Na otázku, zda společnost Penta uvažuje o rozšíření svých aktivit do distribuce léčiv, však odpovídá, že to podle jeho informací není priorita. S osobní zkušeností několikaletého působení v distribuční sféře dodává, že konkurence je velmi silná a český trh, kde jsou přítomny tři nadnárodní firmy, je dnes již víceméně uzavřen. Na rozdíl od trhu lékárenského, přestože i o něm to někdy stavovská organizace tvrdí. Expanze a integrace. Záměry sítě Dr. Max i dalších řetězců ukazují, že v lékárnictví nebyla etapa expanze a integrace ještě uzavřena. Přičemž je jisté, že dobýván nebude odlehlý venkov, ale nejrušnější místa velkých měst. Sílící řetězce mimoto avizují další tendenci, a sice koncentraci lékárenského byznysu do rukou velkých, kapitálově vybavených společností. Ty jsou sice spojenci individuálních lékárníků, jejichž zájmy především hájí lékárenská komora, v boji proti restriktivním pokusům “ zlého“ státu, ale na trhu jsou to konkurenti.

Ačkoliv ve veřejných vyjádřeních lékárnických organizací, především České lékárnické komory, je obor prezentován jako služba lidu, kde je hlavním cílem péče o pacienta, v praxi jde o normální byznys, v němž nerozhoduje množství účinné látky v léčivech, ale finanční profit. Ne že by se nevyskytovaly pokusy nebo lépe řečeno touhy mít z lékárnictví sféru, kde licencovaní, početně omezení odborníci na způsob notářů “ chráněně“ podnikají napojeni na veřejné zdroje a mají za své služby nemocným zaručen určitý přiměřený zisk. Tato starosvětská idyla je ale vzdálena realitě lékárenského trhu, na němž to docela slušně vře, kypí, přeskupuje se, expanduje i int

gruje. Vyhnanství. Ostatně nejen mezi obchodními organizacemi, přímými účastníky trhu, ale ani mezi jejich stavovskými a zájmovými organizacemi nevládne idyla a porozumění. Kromě České lékárnické komory, která je profesní stavovskou organizací sdružující farmaceuty, existuje ještě Grémium majitelů lékáren, u jejichž členů se nevyžaduje farmaceutická odbornost, ale příslušný majetek. Původně byli jeho členy i provozovatelé lékárenských řetězců. Posléze ale vedení grémia dospělo k názoru, že činnost řetězců zájmům majitelů lékáren neprospívá, a řetězce byly z organizace vyloučeny. Založily si tedy Asociaci provozovatelů lékáren, která měla původně pět členů - majitelů největších lékárenských sítí. Po vniku řetězce Dr. Max jsou už jen čtyři. Integruje se.

ŠEDESÁTIMILIARDOVÝ TRH

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) udává, že v Česku bylo loni 2646 lékáren včetně odloučených oddělení pro výdej léčiv. Vzhledem k tomu, že každoročně vzniká sedmdesát až sto nových lékáren, přičemž podstatně méně jich končí, začíná být na trhu těsno. Poměrem jedna lékárna na 4364 obyvatel Česko již prolomilo doporučovanou optimální hranici pěti tisíc lidí na lékárnu. Tržby všech zařízení lékárenské péče dosáhly loni téměř šedesáti miliard korun, z toho asi třetina připadá na nemocniční lékárny. Průměrné tržby lékárny základního typu za léčiva a zdravotnické prostředky činily přes devatenáct milionů korun ročně, u ústavní lékárny 184 milionů.

STAVOVSKÁ PROSBA

Projevem usilovného boje o místo na lékárenském trhu je případ novelizace vyhlášky číslo 49/ 1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení. David Rath, známý nepřítel lékárníků, letos v květnu zařadil do vyhlášky ustanovení o výdejnách léčivých přípravků zavádějící poměrně liberální podmínky pro jejich vznik. Česká lékárnická komora proti tomu ostře protestovala s odvoláním na principy hospodářské soutěže, protože liberální podmínky pro vznik výdejen dle jejího názoru nepřípustně zvýhodňují jejich zřizovatele proti majitelům klasických kamenných lékáren nebo odloučených oddělení pro výdej léčiv, kteří musejí splnit přísnější podmínky. Vyhláška však byla vydána a v současné době stále platí. Novou naději pro lékárnickou komoru přinesl až známý přítel lékárníků a nepřítel Davida Ratha Tomáš Julínek. Týdeník EURO má informace, že avizovaná novela Rathovy vyhlášky je na stole. V dopise, který koncem října zaslal krajským zdravotnickým radním, to tvrdí i prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Dopis šéfa stavovské organizace lékárníků dorazil na kraje dříve než informace z ministerstva zdravotnictví, takže radní z toho museli být zpočátku docela janci. Stejně jako z hlavního účelu dopisu, kterým je prosba, aby krajské úřady nepospíchaly s rozhodnutím o registraci výdejen léčivých prostředků, protože záhy bude následovat novela vyhlášky, která možnost vzniku takové výdejny zruší. Vzhledem k tomu, že prezident stavovské organizace lékárníků žádá správní úřady o využití všech zákonných možností k tomu, aby nové výdejny nedostaly registraci, dostává se do nebezpečné blízkosti kolize se soutěžním právem. Vznik výdejen léčivých přípravků je v současné době totiž zcela v souladu se zákonem. “ Jeli na Vašem úřadě vedeno řízení o registraci výdejny léčivých prostředků, zvažte, prosím, vhodnost plného využití zákonných lhůt k vydání rozhodnutí tak, aby vydáním rozhodnutí v kratší době před očekávanou novelizací vyhlášky nedocházelo ke zbytečnému vzniku zařízení lékárenské péče, které se záhy stane zařízením vyhláškou nepředpokládaným,“ napsal Lubomír Chudoba. V odpovědi na dotaz týdeníku EURO však odmítl, že by poskytoval krajským úřadům jakýkoli návod obstrukčního postupu vůči konkurenci. Jeho dopis má prý ryze informativní charakter. Lubomír Chudoba ve svém dopise dále sděluje, že novela vyhlášky nabude účinnosti nejpozději k 1. prosinci 2006. Ministerstvo zdravotnictví však údajně stále zvažuje, jak se vypořádat s případnými nároky provozovatelů nových výdejen, kteří je zřídili v dobré víře a v souladu se zákonem. Podle údajů ministerstva bylo zatím zřízeno osm výdejen, podle údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv sedm, ve skutečnosti jich asi bude něco přes deset. Jako řešení připadá v úvahu dvouletá lhůta, během níž by výdejny ukončily činnosti, ale možná i kompenzace nákladů spojených se vznikem provozovny. Ty se podle odhadů mohou pohybovat kolem milionu korun.

LÍDŘI TRHU

Největší lékárenské řetězce

SPOLEČNOST POČET LÉKÁREN EUROPHARM 84

ČESKÁ LÉKÁRNA 63

LÉKÁRNY LLOYDS 43

EUROLÉKÁRNA 15

Pramen: údaje jednotlivých firem

JOSEF MICHL, Euro


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Euro

Komentovat článek: Před bodem varu

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Před bodem varu

Komentáře

další 3 komentáře
Milan Šilhan Globalizace....  | 6. 11. 2006 21:29

Neznám fakta a čísla z vývoje českého lékárenství po roce 1990 až do dnešních dnů. Nemohu ani vyhodnotit pravdy či nepravdy z článku uveřejněného v Euru. Jedno vím jistě : je to o globalizaci. O procesu tlaku na malé lékárny a lékárníky velkými konkurenty, lékárenskými řetězci, které si mohou dovolit zatím poskytovat pacientům konkurenční výhody, které malé lékárny nemohou ( viz dárek 5 Kč v Kauflandu ). Bylo by potřeba, kdyby někteří činitelé z lékárnické komory mohli popsat současný proces mizení soukromých lékáren a jejich nahrazování lékárenskými řetězci. Je to jistě cesta k větším ziskům lékárenských řetězců. Je to však cesta k lepším lékárnám ? Co to znamená pro pacienty a pro české lékárenství. Jaká je perspektiva pro české soukromé lékárníky ? Co globalizace v ostatním zdravotnictví ? Čímpak nás v budoucnu Penta ještě překvapí ?

As Re:V tom článku je napsáno tolik hloupostí a nepravd  | 6. 11. 2006 13:17

pardon jíš

As V tom článku je napsáno tolik hloupostí a nepravd  | 6. 11. 2006 13:16

že to nemá smysl ani podrobně komentovat. Spíše to vypadá jako dobře zaplacený PR článek finanční skupinou Penta, která je štedrým sponsorem meetingů pořádaných časopisem Euro. Najdete to ostatně na internetu. Čí chleba jíž toho píseň zpívej. Takže asi tak ...

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné