Překvapená primářka: „Zatím nevím, jestli budu poslankyní. Je to těžké.“

lékař, praktik, ordinace, stetoskop

Už na první pohled působí sympaticky, k tomu je rázná, mluví jasně a přitom se hodně směje. Není divu, že ji lidé mají rádi. Teď jí však tak trošku přidělali starosti. Z nevolitelného místa ji poslali do parlamentu, což vůbec nečekala.

Primářka dětského oddělení v Kadani Patricie Kotalíková teď zvažuje, jestli do vysoké politiky jít. Nechtěla totiž být na volitelném místě.

Do sněmovny jste se dostala až z jedenácté pozice kandidátky strany TOP09. Překvapilo Vás to?

Velice, absolutně jsem to nečekala. Byli jsme v sobotu s rodinou na rybách, ani jsem to nesledovala.Tammi lidé volali, že je to blízko. Přišlo to jako blesk z čistého nebe.

Můžete se stát poslankyní, přestože jste to nečekala. Jak se vás to dotkne?

To nevím, nedokážu si to představit. Jak říkám, já jsem o to neusilovala, tak ani nevím, co všechno ta práce obnáší. Musím říct, že nevím, co od toho čekat.

Jako primářka jste hodně pracovně vytížená. Skloubíte obě profese, nebo od jedné ustoupíte? Přemýšlela jste o tom, že byste do sněmovny nešla?

Přemýšlela. já jsem doteď mandát nepřijala. Já zvažuju a zvažuju, to rozhodování je hrozně těžký. I lidem z TOP 09, kteří se mě ptali, jsem řekla, že to zatím zvažuju. Ale jak říkám – medicíny se nevzdám. To je pro mě prvořadé, na tom jsem hodně dlouho pracovala. Budovala jsem si kariéru lékaře, to je to, po čem jsem vždycky toužila a to je to, co mi myslím docela dobře vyšlo, rozhodně se téhle kariéry nevzdám. Pokud mandát přijmu, tak jedině v případě, že se mi podaří skloubit obě profese. Abych kvůli sněmovně opustila medicínu, to v žádném případě. Já to beru tak, že jsem nikde neprezentovala své politické názory, neúčastnila jsem se volební kampaně. Přesto mě ti lidé zvolili.
Já to beru tak, že mě zvolili jako člověka, kterého znají, určitě i z mé práce. To mě na jednu stranu utvrzuje v tom, že medicínu dělám dobře a měla bych v ní pokračovat. Na druhou stranu, když mi takovouhle důvěru dali, tak bych je neměla zklamat.Ateď se rozpojte.

Ptám se i proto, že třeba váš „kolega“ – lékař, Petr Skála suverénně vyhrál senátní volby. Ale pak toho na něho bylomoca mandátu se vzdal. Nebojíte se něčeho podobného?

Samozřejmě toho se také bojím a proto to rozhodování je strašně těžký. Pokud ho přijmu, tak se budu snažit co nejlépe budu moci.Vsobotu jsem ani celou noc spát nemohla, jak se mi to honilo v hlavě z jedné strany na druhou. K tomu i ta rodina, to je také strašně důležitý?

Co na to říká rodina?

Já jsem pracující matka malých dětí (synové 1 a 3 roky – pozn. red.), manžel je na rodičovské dovolené. Já jsem mu říkala, že to finální rozhodnutí bude na něm. Podle něj mám k voličům morální povinnost to minimálně zkusit. Musím říct, že podporu manžela v tom mám.

Kdybyste mandát přijala, vzdala byste se svých koníčků? Přečetl jsem si, že se věnujete orientálním tancům nebo rybaření.

Tohle omezit nehodlám, protože to je výborný relax. Každý sebevíc vytížený člověk musí umět relaxovat.

Jak jste se k politice dostala?

Loni v létě za mnou přišli a nabídli mi to. Jelikož jsem pravicově smýšlející člověk a ten program se mi zamlouval, řekla jsem – ano, podpořím vás, ale nechci být na volitelném místě. Nikdo nečekal, že letošní volby budou tolik o preferenčních hlasech.

Skoro tři tisíce lidí vás zakroužkovalo, o pár méně než krajského lídra. Čím si myslíte, že jste je zaujala?

Je to asi z toho důvodu, že mě lidé hodně znají. Mnoho určitě díky mé profesi, druhak také mám hodně přátel, známých, takže i to určitou roli sehrálo. Myslím, že mě lidé nevolili jako politika, ale jako člověka. Jako politika mě vlastně ani volit nemohli.

Nebyla jste někdy v politice, aspoň komunální?

Ne, nikdy nic. Jedině kde jsem, je představenstvo okresní lékařské komory. Jo, jedině jako dítě v Pionýru (směje se). Byla jsem předsedkyně skupinové rady na základní škole.

Vidíte, tak to zkušenosti máte.

No, to jo no. Jsou to zkušenosti, které využívám maximálně při přístupu k dětem. To bylo jen o tom, jak si hrát nebo jak ty děti zabavit.

Máte nějaké priority, které byste ve sněmovně prosazoval, pokud tam půjdete?

To je jasné, zdravotnictví. To je jediná oblast, které aspoň trochu rozumím. Momentálně mě nejvíc trápí a nejvíce se mě dotýká vzdělávání ve zdravotnictví. To je kámen úrazu. S tím jde ruku v ruce financování zdravotnictví a tak dále.

Těšíte se na novou práci, tedy, pokud ji přijmete?

Nemůžu odpovědět. Kdybych to vzala, tak určitě každá zkušenost obohatí, ale že bych se těšila někde vysedávat a poslouchat některý nesmyslný řeči, tak na to se netěším. (úsměv).

Ohodnoťte tento článek!