Prezidenti lékařských komor jednali v Praze

Česká lékařská komora uspořádala mimořádnou konferenci prezidentů evropských lékařských komor a asociací. Jak informoval časopis ČLK Tempus medicorum, výsledkem bylo přijetí tzv. Pražské deklarace, která definuje obsah budoucí spolupráce mezi komorami.

Významnou mezinárodní akci uspořádala 12. června Česká lékařská komora. Do pražského hotelu Jalta dorazili na pozvání prezidenta Milana Kubka prezidenti evropských lékařských komor a asociací, aby za účasti ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka i vicepremiéra Pavla Bělobrádka debatovali kromě jiného o zdravotnických problémech, které v jejich zemích nejvíce rezonují.

Výsledkem důležitého a kladně hodnoceného setkání se stalo přijetí Pražské deklarace. Dokument vyjádřil základní východiska i konkrétní obsah vzájemné spolupráce do budoucna.

Vrcholní lékařští představitelé z dvaceti evropských zemí a Izraele se účastnili konference, jejímž cílem bylo postavit základy pro hlubší spolupráci mezi jednotlivými lékařskými asociacemi a komorami.
Z předchozího večera v restauraci Novoměstský pivovar započatá neformální výměna zkušeností pokračovala naplno hned v devět ráno v konferenční místnosti historicky laděného pražského hotelu. Po uvítání, které pronesl prezident ČLK Milan Kubek, následovaly krátké prezentace jednotlivých komor a asociací. Účastníci tak měli možnost dozvědět se o některých rozdílech, které mezi organizacemi panují, co se týče nejen jejich struktury, ale také pokud jde o kompetence.

V průběhu této části programu přišel ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, který uvítal delegáty a vyzdvihl spolupráci mezi jeho ministerstvem a Českou lékařskou komorou. „Jsme si vědomi toho, jak závažná a potřebná je práce členů jednotlivých lékařských komor a asociací. V rámci České republiky intenzivně spolupracujeme s Českou lékařskou komorou na tématech týkajících se koncepce zdravotnictví a také při řešení otázek, které s sebou tato rychle se rozvíjející oblast denně přináší,“ zdůraznil ministr zdravotnictví Němeček a dodal, že lékařství není pouze otázkou vykonávání určitého povolání, ale především naplňování poslání.

Nedlouho před obědem dorazil také vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek, který ve svém projevu poukázal na etické aspekty lékařské profese. „Přeji si, aby společnost a politici byli natolik eticky na výši, aby dokázali obětovat pár stokorun či pár hlasů ve prospěch opravdové humanity. Nepochybuji o tom, že vaším přáním, vaší nejvyšší prioritou je zachránit co nejvíce životů, udělat maximum toho, co vám moderní medicína umožňuje. Nepochybuji, že chcete co nejlépe naplňovat poslání lékařské profese. Ať se vám v tom daří!“ řekl.

Zajímavou náplň měla také odpolední část mezinárodní konference. Kolegové ze zahraničních komor a asociací se věnovali objasňování problémů, které se na národní úrovni řeší v oblasti zdravotnictví. Témata, jejichž podrobnější rozpracování najdete na dalších stránkách Tempusu v průřezových rozhovorech s vybranými zástupci partnerských institucí, podtrhoval nezřídka společný jmenovatel. Zvláštní důraz lze v daném ohledu klást na migraci lékařů za prací nebo na oblast financování veřejného systému zdravotní péče.

Nejdůležitější na závěr. Právě touto krátkou větou lze shrnout dvouhodinovou debatu okolo textu Pražské deklarace, jejíž návrh předložil prezident ČLK Milan Kubek. Dokument byl nakonec po zapracování některých připomínek věcného i stylistického rázu jednomyslně přijat všemi účastníky.
„Mimořádnou konferenci prezidentů evropských lékařských komor a asociací, kterou jsme se rozhodli uspořádat, považuji za velmi úspěšnou. Ukázalo se, že máme společnou vůli k širší spolupráci, a to i přímo, tedy mimo rámec stávajících mezinárodních organizací. Osobní kontakty vrcholných představitelů národních lékařských organizací jsou nenahraditelné.

Chtěl bych však zdůraznit, že jsme nevytvořili paralelní strukturu například ke Stálému výboru evropských lékařů (CPME) nebo Unii lékařů specialistů (UEMS), ale základ pro koordinaci naší politiky. Další podobná setkání by se napříště mohla konat před zasedáním mezinárodních lékařských organizací,“ uvedl Milan Kubek, který zároveň ocenil, že souhlas s Pražskou deklarací vyjádřily dodatečně i Belgie, Švédsko a Velká Británie, tedy země, jejichž delegáti se konference nemohli účastnit. V současnosti dokument shrnující program další spolupráce přijaly za svůj lékařské reprezentace z celkem 24 států a je pravděpodobné, že další tento seznam ještě doplní.

Znění Pražské deklarace najdete ZDE.

Prezidenti lékařských komor jednali v Praze
Ohodnoťte tento článek!