Přísné tresty za korupci a porušování pravidel reklamy na léky

Ilustrační foto; lékař, léky

Návrh novely zákona o regulaci reklamy, který v těchto dnech dalo do připomínkového řízení MZ, vzbuzuje naděje, že resort zdravotnictví bude přísněji postihovat korupci a neetické jednání v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky i korupční jednání ve vztahu farma firem a lékařů.

Finanční postihy některých deliktů v oblasti farmaceutického marketingu mohou stát hříšníky až 15 milionů korun. MZ chce drastickým zvýšením sankcí zabránit situacím, kdy farmaceutické firmy riskovaly a platily pokuty za protiprávní jednání, protože výše sankcí pro ně neznamenala zásadní postih. Zákon také nově vyrovnává míru zodpovědnosti za protiprávní jednání u fyzických a právnických osob.

„Dosud se řada subjektů v této oblasti spoléhala na fakt, že fyzická osoba nebyla oproti osobě právnické a podnikající fyzické osobě odpovědná za nabízení darů, nepřiměřeného občerstvení a ubytování výměnou za předepisování humánních léčivých přípravků.

Tento nedostatek zřejmě přispěl k využívání fyzických osob sponzorem jako prostředníků,“ poukazuje v důvodové zprávě k novele zákona na možnosti obcházení současné právní úpravy ministerstvo zdravotnictví.

Hradit jen pobyt, cestu a jídlo

Za krok správným směrem považuje návrh zákona také výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Mgr. Jakub Dvořáček. V souvislosti s reklamou na humánní přípravky zákon upravuje definici sponzorování odborných kongresů, které firmy lékařům sponzorují.

Výdaje za pohoštění účastníků, cestovní náklady a ubytování, (u kongresů smí být hrazen ještě registrační poplatek), musí být podle novely přiměřené účelu a době trvání akce. „V tomto ohledu je návrh zákona v souladu s etickým kodexem AIFP a tuto skutečnost stanovuje explicitně, aniž by ponechával místo pro jakékoli dohady.

Vítám i povinnost zveřejňovat seznam konaných vědeckých kongresů,“ pochvaluje zpřísnění podmínek pro poskytování pohostinství na setkáních odborníků nebo vědeckých kongresech ředitel Dvořáček.

Vzorky zdarma na dva roky

Nově bude zákon také vynucovat součinnost lékařů formou dotazů a dožádání při kontrolách dozorového orgánu (MZ, SÚKL). „Současná právní úprava neumožňuje získat od lékařů informace o jejich účasti v dotazníkových akcích, akcích pořádaných na podporu předepisování léku, kongresech,“ uvádí MZ.

Změny se dostalo také lhůtě, po kterou mohou lékaři dostávat zdarma vzorky nových léků. „Pevně vymezenou dvouletou lhůtu považujeme za zásadní. Ve svém důsledku má lékaři poskytnout dostatečný čas na vyzkoušení nového léčivého přípravku v praxi, a období dvou let je pro tento účel zcela adekvátní,“ podotýká Jakub Dvořáček.

Naopak nepraktické podle něj je stanovení počátku zkušebního období: „Lhůta je v návrhu zákona stanovena datem registrace léku. Od tohoto okamžiku trvá zpravidla i několik let, než je léčivý přípravek uveden na trh, tedy do stádia, kdy je možné jej poskytnout lékařům ke vzorkování. Uvítali bychom proto počátek dvouleté vzorkovací lhůty stanovit, když ne k datu první žádosti o preparát – což by bylo optimální řešení, alespoň ke dni jeho uvedení na trh.“

Odborné a marketingové aktivity zákon neoddělil

Návrh ale obsahuje teze, s nimiž odborníci nesouhlasí. Formulaci související se zpřísněním pravidel pro vydávání a předepisování léků, kde se uvádí: „lékař nebo lékárník nemůže předepsat nebo vydat LP, v souvislosti s kterým byl adresátem reklamy a dostal dar nepatrné hodnoty, pokud by se tak dělo na úkor LP, který dosud předepisoval nebo vydává“, považuje AIFP za nejasnou a vágní a jednání v ní popsané velmi obtížně prokazatelné v praxi.

To se týká i pojmu „marketingové aktivity“, který je také definován pouze neurčitě. Právě na to upozorňuje také ředitel České asociace Farmaceutických firem (ČAFF) dr. Emil Zörner. „Návrh novely, ani po mnoha úpravách, nerozlišuje mezi odbornými a marketingovými aktivitami, čímž se i některé nereklamní, ryze výzkumné odborné činnosti dostávají do kategorie reklamy a takto budou i dozorovány.

Navrhované zpřísnění pravidel reklamy humánních léčivých přípravků povede nejméně v jednom bodě k omezení vstupu generik na trh a tím současně k omezení možnosti cenové soutěže spolu se zlevňováním cen léků,“ upozornil výkonný ředitel a dodal, že připomínky ČAFF k těmto nedostatkům nebyly zohledněny.
Jako efektivní a správně nakročenou legislativní změnu vidí návrh zákona i Česká lékařská komora či Svaz zdravotních pojišťoven.

„Spolupráce mezi lékaři a farmaceutickým průmyslem je nezbytná, ale musí se řídit jasnými pravidly a nesmí zůstávat skrytá. Pravidla transparentnosti takové spolupráce a přiměřenosti finanční odměny k množství odvedené práce patří mezi to nejdůležitější,“ uzavřel prezident ČLK Milan Kubek.


Poznámka prezidenta ČLK Milana Kubka ke korupci ve zdravotnictví:

Nebylo by korektní vytvářet dojem, že korumpování některých lékařů ze strany některých farmaceutických firem, je hlavním problémem našeho zdravotnictví. Česká lékařská komora dbá na to, aby všechny vzdělávací akce, které pořádá nebo garantuje, byly opravdu seriozním vzděláváním a ne nějakou skrytou formou korupce. To, že se náš zásadový postoj občas někomu nelíbí, to nezastírám.
Lékařská komora iniciovala vznik fondu na podporu vzdělávání mladých lékařů s názvem „Iuventus Medica“, který spravuje Nadace Charty 77. Do tohoto fondu mohou přispívat i farmaceutické firmy. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná přímá vazba mezi konkrétním dárcem a konkrétním příjemcem finanční podpory, mohou například i farmaceutické firmy prostřednictvím tohoto fondu podporovat vzdělávání mladých lékařů, aniž by se vystavovaly podezření z účelovosti takového jednání, nebo dokonce z korupce. Tato forma podpory vzdělávání je výhodná i pro lékaře, kteří se nemusí cítit být někomu zavázaní. Je škoda, že farmaceutické firmy o podporu vzdělávání mladých lékařů ztratily zájem a v tomto ročníku do fondu Iuventus Medica nepřispěly ani jedinou korunou.

Ohodnoťte tento článek!