Přejít na obsah

Profesor Zdeněk Dienstbier stál u zrodu české nukleární medicíny

zpět
30.5.2006

Snad nejznámější český popularizátor onkologické prevence Zdeněk Dienstbier se nikdy netajil tím, že boj proti rakovině bere osobně - přímo ji nenávidí. Ve své dlouholeté praxi odborníka na nukleární medicínu dělal všechno pro to, aby pomohl tuto nemoc lépe rozpoznat a léčit...

A se stejným nasazením se nyní, ač dávno v důchodovém věku, věnuje její prevenci. V úterý 30. května oslaví zakladatel a předseda Ligy proti rakovině své osmdesátiny.

Promoval před šestapadesáti lety. V té době se teprve začínaly osamostatňovat obory jako rentgenodiagnostika či radiologie. Onkologie jako taková podle něj vznikala až v 60. letech. Objevil se nový obor - nukleární medicína, která přitáhla zájem tehdy dvaatřicetiletého internisty.

Zdeněk Dienstbier nastoupil v roce 1957 do Ústavu lékařské fyziky, pozdějšího Ústavu biofyziky a nukleární medicíny, v jehož čele jako přednosta stál 33 let. Od základu vybudoval se spolupracovníky pracoviště nukleární medicíny světového renomé.

Dřevní začátky však nebyly snadné, a ve srovnání se současnou počítačovou technikou působí i úsměvně. Třeba počátky detekce radionuklidů kdysi Zdeněk Dienstbier popisoval tak, že vpíchli radioaktivní fosfor do dlouhé gumové hadice nasazené na vodovod a čekali, až Geiger-Müllerovy počítače vzdálené tři metry od vpichu zapípají. Dnes se bez nukleární medicíny, která se zabývá léčbou radiofarmaky a především diagnostikou, lékaři už neobejdou.

Vývoj vědy během půl století přinesl takové moderní metody jako ultrazvuk, počítačovou tomografii, magnetickou rezonanci či pozitronovou emisní tomografii.

„Prožil jsem s nukleární medicínou heroické doby a nikdy jsem neměl nudný život,“ přiznal se přední radiolog, narozený v Chrudimi 30. května 1926. Řemeslo, jak říká své práci, a věda jsou pro něho základními koníčky.

Když v roce 1965 získal profesuru nukleární medicíny, byl v té době třetím profesorem v oboru v Evropě. Zabýval se účinky ionizujícího záření na živé organismy, rozvojem využití radiofarmak v klinice se zaměřením na nádorovou diagnostiku.

O mezinárodní úrovni nukleární medicíny v Československu a o vědeckém Dienstbierově věhlasu svědčí i skutečnost, že byl prezidentem Evropské společnosti radiační biologie a rovněž viceprezidentem Evropské společnosti nukleární medicíny.

Byl také v roce 1977 pozván do mezinárodní komise, která zkoumala následky atomových bomb v Hirošimě a Nagasaki. Jeho odborným postavením neotřáslo ani to, že neprošel prověrkovou komisí KSČ v roce 1970.

V onkologii se Dienstbier specializoval na Hodgkinovu nemoc, což je zhoubné onemocnění lymfatické tkáně. Když začínal, bylo toto onemocnění v podstatě nevyléčitelné. „Dnes je rakovina lymfatických uzlin vyléčitelná z devadesáti procent,“ říká lékař, který stále monitoruje skupinu pacientů.

Jako lékař-vědec se nesnažil proniknout do politického světa. Přesto jeho jméno padlo třeba v roce 2002 při hledání kandidátů na prezidenta republiky. Odmítl, ale i tak se v tisku připomnělo jeho působení ve Výboru československé veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci bývalého režimu.

V současnosti je Zdeněk Dienstbier ze všeho nejvíce spojen s Ligou proti rakovině. Svému duchovnímu dítku, které založil se třemi nadšenci v roce 1990, se naplno věnuje od chvíle, kdy odešel v pětašedesáti letech do penze. Nechtěl totiž „do starého železa“.

Liga je dnes snad nejznámější organizací široce informující veřejnost o nebezpečí rakoviny a nutnosti prevence. „Nejhorší ze všeho je, když lidé přijdou pozdě a tvrdí, že měli obavu přijít dříve,“ prohlašuje profesor Dienstbier.

Také proto Liga provozuje nádorovou telefonní linku s konzultační službou. Známé jsou i její sbírkové Květinové dny proti rakovině, zaměřené pokaždé na jiný druh onemocnění.

„Jsem absolutně svobodný, můžu dělat opravdu jen to, co mě baví. Myslím, že jsem jeden z posledních hlupáků, kteří si myslí, že pracovat ve zdravotnictví je poslání,“ podotýkal ke své práci.

ČTK

Reakce čtenářů Zdraví.Euro.cz

Chaloupka František

Zásluhy pana profesora jsou veliké - zvl. v rozvoji oboru nukleární medicíny a takě v současném hnutí „Liga proti rakovině“. Tím nepochopitelnější je pro mne moje vzpomínka z minulé doby : několik dnů po výbuchu Černobilské jaderné elektrárny (a to ve dnech, kdy západní státy už důrazně upozorňovaly na děsivé následky) jsem slyšel pana profesora, jak na stanici Praha - Českého rozhlasu uklidňoval národ, že se v podstatě nic hrozného neděje, že jde o úmyslné zastrašování obyvatelstva. Tak veliký odborník si jistě musel důsledky této katastrofy dobře uvědomovat - tak proč to říkal?



Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

ČTK

Komentovat článek: Profesor Zdeněk Dienstbier stál u zrodu české…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné