Proplácení poplatků krajem? Zítra naposledy

lékařka, pacientka, ordinace, praktik

Už jen do zítřka mohou lidé na jižní Moravě žádat o vrácení takzvaného regulačního poplatku za ošetření v krajských zařízeních či položku na receptu. Tato výhoda končí, protože sociální demokracii, která je ve vedení kraje, se nepodaří po parlamentních volbách zrušit poplatky úplně.

To vadí některým lidem, kteří tvrdí, že na připlácení si na zdravotní péči nemají peníze.

Poplatek za ošetření u lékaře nebo na pohotovosti? Přirážka za každou položku na receptu v lékárně? V zařízeních spravovaných Jihomoravským krajem mohou pacienti stále ještě požádat, aby za ně kraj takzvaný regulační poplatek zaplatil. Ale musí si pospíšit. Poslední šanci mají zítra.

Proplácení, o které mohli lidé na jižní Moravě žádat od roku 2009, totiž od začátku července končí. „V tuto chvíli nemáme zákonnou sílu na to, abychom poplatky úplně zrušili. A proto se systémem končíme,“ potvrdil jihomoravský radní pro oblast zdravotnictví Oldřich Ryšavý.

Za sto milionů korun

Sociálně demokratické vedení kraje dosud proplácení prosazovalo. Počítalo s tím, že poplatky zavedené bývalým ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem zruší. Po výsledku květnových parlamentních voleb se ale s nimi musí smířit. Účty se chystá uzavřít až v srpnu. Odhaduje však, že za dva roky proplácení zaplatí přibližně sto milionů korun.

Pacienti osmi krajských nemocnic a zákazníci krajem spravovaných lékáren tedy musí počítat s tím, že od čtvrtka za služby zaplatí. „Vadí mi to, a hodně. Do nemocnice bohužel občas musím.

A zkuste si platit z důchodu šedesát korun za každý den, který tam strávíte. Za nájem v době hospitalizace neušetřím. A tolik peněz denně člověk neprojí,“ namítla například Brňanka Eva Pištělková.

Poplatky by zrušila buď úplně, nebo alespoň z plateb vynechala například pacienty ve vysokém věku.
Konec proplácení naopak vítá Stanislav Mikuš z Hodonína. „Byl to předvolební manévr, který v žádném případě neschvaluji,“ řekl důchodce.

Stejně tak jej ale pobouřilo zavedení regulačních poplatků. Vytýká jim například nekoncepčnost. „Platby totiž neputují do systému, tedy pojišťovně, ale do kapsy lékaři.
Mám mezi nimi známé a vím, jak to chodí. Za druhé je to ponižující, připadám si teď u doktora jako na veřejných záchodech. A za třetí jsou poplatky založené na lživé argumentaci,“ myslí si Mikuš.

Vadí mu totiž, že jako důvod zavedení poplatků politici uváděli omezení zneužívání péče. „Ale pokud lékař nepozná simulanta, ať to nedělá. Skutečně nemocným tak stát zbytečně tahá z kapsy peníze,“ dodal Mikuš.

Přestože názory pacientů na regulační poplatky se různí, většina lidí si je v krajských zdravotnických zařízeních proplatit nechala.Vroce 2009, kdy kraj s proplácením prostřednictvím darovacích smluv začal, této možnosti využilo šedesát procent pacientů.

Letos byl zájem ještě o sedm procent vyšší. Liší se i zkušenosti, které s poplatky zatím mají jednotlivé krajské nemocnice. Téměř žádný regulační efekt poplatků nevyčetlo ze svých záznamů například vedení kyjovské nemocnice.

„Jediné místo, kde byl trochu znát, je pohotovost. Poté, co kraj začal poplatky proplácet, přitom pacientů výrazně nepřibylo. Podle mého názoru u nás lidé zdravotní péči skutečně využívají jen tehdy, když ji potřebují,“ upozornil ředitel kyjovské nemocnice Igor Kalix.

Zbytečné návštěvy naopak poplatky zarazily v nemocnici Ivančice na Brněnsku. „Lidí, kteří si do ordinace chodili víceméně popovídat, skutečně ubylo. Naopak nám přibývá pacientů od chvíle, kdy kraj poplatky začal proplácet. Výrazné to bylo především v naší lékárně. Počet zákazníků vzrostl dokonce několikanásobně,“ řekl ředitel ivančické nemocnice Jaromír Hrubeš.

Významný příjem

Příjem z regulačních poplatků přitom podle vedení nemocnic v rozpočtu zařízení hraje zásadní roli.

„Dokonce velmi důležitou. Když se podíváte na hospodaření roku 2009, je to zřejmé. Kdybychom tyto peníze neměli, už bychom nemohli zaplatit tak vysoké mzdy, jaké nařizuje vládní vyhláška,“ podotkl Hrubeš.

Proplácení poplatků krajem? Zítra naposledy
Ohodnoťte tento článek!