První velké PPP jde do finále

stavba, rekonstrukce

Ústřední vojenská nemocnice v Praze se zapíše do dějin. Její dostavba je prvním ze strategických projektů spolupráce veřejného sektoru s firmami (PPP), který se po pěti letech podařilo dotáhnout až k podání nabídek. O dobudování nemocnice a provoz její části stojí dvě konsorcia.

Nabídku podalo Prague Military Hospital Concession, jehož lídrem je společnost Metrostav Development a PPP Construction CZ, vedené společností Vinci. Původně byly ve hře ještě Geosan Group a John Laing, tyto firmy se však nakonec tendru neúčastní.

„Mohu potvrdit, že zájem mají dvě konsorcia. Nyní začne vyhodnocování nabídek,“ uvedla mluvčí nemocnice Iva Ruskovská. Vláda by měla o vítězi rozhodovat začátkem příštího roku.

Vítězné konsorcium postaví a bude 25 let provozovat ubytovnu personálu nemocnice, hotel s 250 lůžky, parkoviště a obchodní plochy. Za to by mělo podle představy státu inkasovat okolo jedné miliardy korun. Podle informací deníku E15 jsou však požadavky firem vyšší – například kvůli dražšímu financování.

Záměrem vedení Ústřední vojenské nemocnice je vybudovat pracoviště srovnatelné s podobnými nemocnicemi ostatních států NATO. Ve střešovické nemocnici by se měli školit lékaři, léčit vojáci NATO a její vedení chce zavést i takzvanou jednodenní chirurgii. To umožní právě plánovaná výstavba hotelu.

Dostavba střešovické nemocnice bude v případě, že ho vláda schválí, jedním z mála pilotních projektů, který se podaří dotáhnout do konce. Ostatní záměry, jako jsou výstavba soukromé nemocnice, Justičního areálu v Ústí nad Labem nebo spojení pražského ruzyňského letiště s centrem města, jsou zatím v nedohlednu.

Jediným dalším příkladem pokusu o spolupráci státu se soukromými firmami je výstavba části dálnice D3. Na přípravu takového projektu již ministerstvo dopravy vypsalo výběrové řízení.

Podle odborníků by však takzvané PPP projekty, především u infrastrukturních staveb, mohly být v Česku životaschopné. A to zejména díky výraznému zjednodušení výkupu pozemků. Ministerstvo dopravy již dokončuje novou strategii takové spolupráce.

Podle představy ministra dopravy Gustáva Slamečky by všechny plánované rychlostní silnice v Česku, které se ještě nestaví, postavily soukromé firmy a 35 let je provozovaly. Celkově by proinvestovaly zhruba 120 miliard korun, stát by jim ročně splácel okolo jedenácti miliard korun.

Ohodnoťte tento článek!