Radiožurnál: Regulační poplatek za pobyt v nemocnici

mikrofon, média, rozhovor

Vladimír Kroc (moderátor): Rdousící, tímto přívlastkem označil Ústavní soud stokorunový regulační poplatek za pobyt v nemocnici a k 1. lednu roku 2014 ho zrušil. Od března by pak měli pacienti v nemocnicích, ústavech, léčebnách a lázních podle navržené novely zákona o veřejném zdravotním pojištění platit 60 korun za den, děti do 18 let nic. (needitovaný přepis pořadu)

Novelu odsouhlasila vláda. Ministr zdravotnictví Martin Holcát, aby novelu projednali zákonodárci ve zkráceném řízení. U telefonu je náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Martin Plíšek. Dobrý den.

Martin PLÍŠEK, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu

Přeji vám pěkné poledne.

Vladimír KROC, moderátor

A také Stanislav Fiala, výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic. I vám dobrý den.

Stanislav FIALA, výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic

Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor

Pane Plíšku, podaří se podle vás zavést šedesátikorunový poplatek už od března, stihne se to?

Martin PLÍŠEK, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu

Tak ministerstvo zdravotnictví navrhuje projednání té novely ve zrychleném řízení už v prvním čtení. Je samozřejmě otázka, teď Poslanecká sněmovna řeší svoje ustavení, ustavujících orgánů. Měla by taky následně vzniknout, vzniknout vláda. A je samozřejmě otázka, jak potenciální vládní strany se, se k tomu postaví. My chceme skutečně touto novelou řešit ty výpadky regulačních poplatků za hospitalizaci, které za každý měsíc, když to srovnáme s letošním rokem, činí přibližně 175 milionů korun.

Vladimír KROC, moderátor

Ročně i tak, pokud ta novela projde a bude tedy platit už od března, nemocnice získají podle odhadů o miliardu méně než dosud. Jak si s tím propadem příjmů podle vás mají poradit?

Martin PLÍŠEK, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu

Tak samozřejmě to je, to je realita. My teď připravujeme úhradovou vyhlášku, samozřejmě zohledníme v ní i tento, tento výpadek. My jsme museli zareagovat na nález Ústavního soudu, který již jednou šedesátikorunový hospitalizační regulační poplatek uznal jako souladný s naším, s naší ústavou. A samozřejmě jsou to jiné, jiné nástroje, o které ty nemocnice samozřejmě mají, je to pro případu. Ale my samozřejmě s tímto výpadkem počítáme i při tvorbě úhradové vyhlášky.

Vladimír KROC, moderátor

Pane Fialo, nemocnice budou v lednu a únoru za každý den přicházet o skoro 6 milionů korun, jak jsme teď slyšeli, za každý měsíc zhruba o 175 milionů. Jak si s tím poradíte?

Stanislav FIALA, výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic

No, tak především je to taková optimistická hypotéza, že to bude /nesrozumitelné/. Ta věc se může protáhnout, záleží, jak řekl pan náměstek, na budoucí vládě a na Poslanecké sněmovně. My především uvítáme, že tato vláda pro novou Poslaneckou sněmovnu tuto, tento návrh připravila a umožnila neztrácet zbytečně čas. To my se s tím vyrovnáme především v závislosti na tom, jaká bude úhradová vyhláška. Tady už se není s čím vyrovnávat. Když byly zavedeny regulační poplatky, ministerstvo nám úhradovými vyhláškami následujícími snížilo úhrady a tím prostě jaksi vydalo více peněz nebo nechala více peněz zdravotním pojišťovnám. Čili my počítáme, že když se řekne A, řekne se i B. A bude nám ten výpadek těch regulačních poplatků kompenzován, kompenzován přímo úhradovou vyhlášku. A řekl bych ne zčásti, jak nás ujišťuje ministerstvo, ale plně.

Vladimír KROC, moderátor

Pane náměstku, jak to, že ta stokoruna denně je rdousící a 60 korun už ne. Podle čeho se vlastně stanovila ta částka za hospitalizaci 60 korun?

Martin PLÍŠEK, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu

Tak samozřejmě se zohlednily průměrné denní náklady na spotřebu vlastně občanů a jednotlivých sociálních, sociálních skupin. Já tady musím říci, že tu sociální situaci konkrétních občanů nemá řešit zdravotnický systém a systém veřejného zdravotního pojištění, ale systém sociální. My jsme přesvědčeni o tom, že pakliže na konkrétní skupiny nebo konkrétní uživatele pacienty má teoreticky ten, ta výše toho poplatku rdousící efekt, pak má působit sociální systém například systému okamžité pomoci a nemá to plošně řešit, nemá se to plošně řešit na úkor zdravotnického systému a veřejného zdravotního pojištění.

Vladimír KROC, moderátor

Co by se stalo, kdyby ta novela neprošla a hospitalizace by zůstala úplně bez poplatků, pane Fialo?

Stanislav FIALA, výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic

My, naše asociace, jsme nijak nepodporovali zavedení regulačních poplatků. Ony víceméně ztratily svůj smysl a bez dalšího zvyšování v podstatě přestaly být, přestaly být regulačními. Proto jako v tomto, v tomto takový problém nevidíme. Ale znova říkáme, že by občané neměli nahrazovat prostě to, co se nedává na zdravotní péči ze zdravotního pojištění. Pro nás, pro nemocnice je podstatná úhrada ze zdravotního pojištění, a ta by měla prostě zabezpečit péči. Pokud jde o názor, nález Ústavního soudu, my ho naprosto respektujeme. Prostě vychází z té sociální situace, projevil i určitou sociální citlivost. Čili tam nemáme žádné, žádné námitky. Spíš jde nám o to, abychom se vrátili tam, kde jsme byli před zavedením regulačních poplatků a snížení úhrad.

Vladimír KROC, moderátor

A není to vůbec zavádějící regulační poplatek? Asi nikdo nezůstává v nemocnici dobrovolně déle, než je to nezbytně nutné. Neměli bychom otevřeně přiznat, že si zkrátka nemůžeme dovolit, aby ta nemocniční péče byla hrazena jen z veřejného zdravotního pojištění, pane náměstku.

Martin PLÍŠEK, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu

Tak to je jednoznačné. Ten šedesátikorunový poplatek je skutečně symbolický z hlediska těch nákladů na stravu a provozní náklady, které to zdravotnické zařízení s pobytem toho pacienta, pacienta má. Ty poplatky se takto nazývají. Samozřejmě je možné, že nová exekutiva nějakým způsobem se zamyslí nad jejich, nad jejich fungování a /nesrozumitelné/. Ale určitě nějaký poplatek za pobyt v nemocnici, a tady jsem si všiml, že snad skoro všechny politické strany ho podporují, protože skutečně když je ten daný občan nebo člověk doma, tak samozřejmě spotřebuje, spotřebuje daleko větší náklady, než je tento šedesátikorunový poplatek. A tam, kde jsou sociální problémové, tak to má řešit samozřejmě sociální, nikoliv zdravotní systém.

Vladimír KROC, moderátor

Ve stručnosti, jestli můžete ještě odpovědět na otázku, jestli se to přece jenom nějakým způsobem neodrazí v úrovni péče o pacienty.

Martin PLÍŠEK, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu

No, tak samozřejmě je to, budou to menší příjmy nemocnic. My doufáme, že nějaký poplatek v tomto směru opětovně zaveden, zaveden bude, protože ty ztráty pro ty nemocnice jsou, jsou vyčísleny. A každý výpadek příjmů nemocnic samozřejmě se negativně odráží na té poskytované zdravotní péči. To je jednoznačné.

Vladimír KROC, moderátor

A postihne to tedy pacienty, pane Fialo?

Stanislav FIALA, výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic

No, samozřejmě že to pacienty toto a jiné věci postihují už dnes. Jestliže úhrady nemocnicím jenom v tomto roce díky staré úhradové vyhlášky, kterou zrušil Ústavní soud, ale platí dál, klesly o 10 až 20 %, tak všechny poplatky fakultní péče u nás v nemocnicích, nejenom tyto, ale i ty ambulantní, 30 koruny a pohotovostní a tak dále, činí 2 %, v následné péči činí poplatky 6 % v LDNkách a tak dále. Čili je to zlomek z toho, co v podstatě nám byly svévolně sníženy úhrady ministrem Hegerem, co nám odčerpala dále DPH, čili v podstatě tento problém ta miliarda není malý problém, ale proti tomu, co prostě bylo způsobeno svévolně, to je v podstatě problém prostě menší a minoritní.

Vladimír KROC, moderátor

Výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic Stanislav Fiala. Díky, na shledanou.

Stanislav FIALA, výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic

Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor

A Martin PLÍŠEK, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu. I vám děkujeme, na shledanou.

Martin PLÍŠEK, náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu

Hezké odpoledne.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!