Rakovinu léčí i jídlo

Jak využít jejích pozitivních účinků na náš organismus při léčbě zhoubného nádoru, to většina lidí netuší. Proto nejednou podléhají nesmyslům. Třeba o tom, že nejlepší je nádor vyhladovět. „Tato falešná představa…

Když se člověk dozví, že dostal rakovinu, často hledá zázraky. Čeká od nich, že ho zachrání. Při tom mívá jeden skoro zázrak doslova na dosah ruky: správnou výživu.

Jak využít jejích pozitivních účinků na náš organismus při léčbě zhoubného nádoru, to většina lidí netuší. Proto nejednou podléhají nesmyslům. Třeba o tom, že nejlepší je nádor vyhladovět. „Tato falešná představa bezpečně zvětší potíže pacienta,“ říká Tamara Starnovská, vrchní dietní sestra z pražské nemocnice na Královských Vinohradech. „Někdy způsobí i jeho smrt, protože hladovka organismus oslabí a není ho pak už možné účinně léčit.“ Pokud však pacient bude vědět, jak se správně stravovat, a nebude mu chybět ani vůle a pozitivní přístup k léčbě a k životu, může dosáhnout překvapivě mnoho. Někdy dokonce i ty zázraky.

Nepotřebují zázraky, ale dostatek sil

Všichni, kteří nabízejí proti rakovině zázračné „léky“, jako je Avemar, Vilcacora, Bérešovy kapky nebo další podfuky, naprosto pomíjejí takové zdánlivé maličkosti, jako jsou potíže, s nimiž se pacient musí každý den vyrovnat. To, co v té chvíli jeho oslabené tělo potřebuje, je dostatek sil na úspěšný boj s chorobou. Správná strava může sehrát naprosto zásadní roli. Protože lékaři bývají hodně vytížení, pacient obvykle získá nejvíc užitečných informací od dietní sestry. Od které, to mu onkolog rád poradí. Praktickou a užitečnou pomůckou pro něj může být také knížka Stravování při nádorových onemocněních (Sdružení MAC). Lidé, kteří se rozhodnou proti nemoci bojovat efektivně, si ji nejspíš přečtou ještě před tím, než dietní sestru navštíví. Vytěží pak z návštěvy u ní mnohem víc.

Špatná výživa: menší šance na vyléčení

„Proč to muselo potkat zrovna mě?“ říkala si učitelka. Lékaři jí vyoperovali zhoubný nádor z prsu, prodělala ozařování a začala chodit na chemoterapii. Podle statistik je odpověď jednoduchá. Každý pátý člověk v této zemi dostane některou z forem rakoviny. Taková je suchá řeč čísel. Po chemoterapii bylo učitelce zle. Zvracela, neměla chuť jíst, a tak nejedla. Začala rychle hubnout a cítila se stále unavenější. Ztráta chuti bývá při léčbě nádoru častá komplikace, se kterou je však nutné se vypořádat. Nedostatečná výživa může výrazně snížit úspěšnost léčby. Navíc unavený apatický pacient bývá náchylnější k infekcím. Někdy kvůli nim musí přerušit léčbu. Pokud málo jí, ubývá mu rychle i tkáň svalů. Brzy potom přestává být soběstačný. Když hodně leží, hrozí mu riziko proleženin, zápalu plic, špatně se mu hojí rány atd. Logicky pak na něj padá apatie a někdy ideprese. Ta může ještě prohloubit jeho únavu.

Pohyb zvyšuje chuť k jídlu

Když měla učitelka chemoterapii za sebou, byla ve zbědovaném stavu. Stále polehávala, nedokázala si dojít na nákup, ale ani si vyprat, vyžehlit, uvařit. Pomáhala jí dcera. Matka si vyčítala, že jí přidělává starosti. Byla ze své situace zoufalá. Proto při kontrole v nemocnici navštívila dietní sestru. Ta jí vysvětlila, že musí jíst lehkou stravu v malých porcích po třech až čtyřech hodinách. A pětkrát denně také ovoce se zeleninou. Jídla by jí dcera měla dělat spíš z čerstvých než konzervovaných surovin. Ať je co nejméně smaží. Ale hlavně by se neměly opakovaně ohřívat – to kvůli možnému pomnožení bakterií. Je potřeba, aby jedla vždy ve stejnou dobu a v příjemně vyvětrané místnosti: nebudou ji tolik rušit pachy. Jíst musí pomalu a dobře kousat. Zpočátku pro ni budou nejlepší pokrmy v kašovité podobě. Z jídelníčku musí pacientka vynechat všechny potraviny, které mohou obsahovat kvasinky, bakterie nebo plísně (zrající sýry, mléčné výrobky s živými kulturami, nápoje z kombuchy, problematicky skladované ořechy nebo sušené ovoce). Zejména při chemoterapii představují pro oslabený organismus vyšší riziko infekce. Rizikové však může být i čerstvé ovoce a zelenina, které nelze pořádně omýt slabým roztokem hypermanganu. Když jí nebude chutnat maso, ať zkusí mléčné výrobky nebo rostlinná masa. Pokud jí běžná strava nedodá dost živin, vitamínů a minerálů, může se poradit s lékařem o nutričních a potravinových doplňcích z lékárny. Po obědě bude nejlepší, když si odpočine. Když to jen trochu zvládne, měla by chodit na procházky, třeba krátké. Pohyb, i mírný, zlepšuje chuť k jídlu. A právě tu povzbudit potřebuje.

Pít, i když nebude mít žízeň

Musí také hodně pít, ale určitě ne alkohol, který zatěžuje léčbou už tak dost zatížená játra. Nevhodná je také káva, koncentrované kakao, silný tmavý čaj, které organismus spíš odvodňují, protože jsou silně močopudné. Koly obsahují hodně cukru, který žízeň rozhodně nehasí. Někdy ale mohou být výhodné, protože člověku dodají energii. Dobré jsou minerálky, kterých by však nemělo být víc než třetina z denního objemu tekutin, podobně jako bylinných čajů. Pít musí v průběhu celého dne, i když nebude mít žízeň. Pomůže jí, když si na viditelných místech rozmístí sklenice s vodou a jakmile kolem nich projde, aspoň trochu se napije.

Drama s mlékem

Při léčbě leukémie dochází obvykle k velkému poklesu imunity. Proto si zejména pacienti s tímto druhem rakoviny musí dávat pozor na jídla, která obsahují kvasinky, bakterie a plísně. Když pouštěli majitele ekologické farmy z nemocnice domů, připomínali mu to. Muž si skutečně dával pozor. Ale nikdo ho nedokázal přesvědčit, že mléko od jeho milovaných krav by mohlo být horší nežli to, které se průmyslově vyrábí v mlékárně. Několik sklenek ho vypil. Dostal těžkou plíseň do celé ústní dutiny a udělaly se mu v nich afty. Musel se vrátit do nemocnice. V mnohem horším stavu, než ho z ní propouštěli. Několik týdnů bral silná antibiotika. Jeho stav se vážně zkomplikoval. Měl namále. Úplně zbytečně. Když se pak po třech nedělích vrátil domů, úzkostlivě dodržoval doporučení lékařů a dietních sester.

Petr Veselý, Právo, 30.4.2002

Ohodnoťte tento článek!