Rath: Bez sester se neobejdeme

„Je to profese nesmírně náročná psychicky i fyzicky, ale i na čas. A ne každá takové zatížení vydrží,“ říká prezident ČLK David Rath…

Zdravotní sestra – zaměstnání budoucnosti

S profesí zdravotní sestry snad už každý z nás přišel do styku. A jisté si vzpomeneme na sestřičky, které byly k nám milé, usměvavé a pomohly, když jsme se třeba báli injekce nebo jiného zákroku, ale vzpomeneme si i na ty, které nás odbyly zrovna v okamžiku, kdy jsme potřebovali vlídné slovo. „Skutečně profese sestry, ta je především o vztahu člověka k člověku a nemůže ji vykonávat žena, která si tohle do důsledku neuvědomí,“ říká ředitelka odboru ošetřovatelství ministerstva zdravotnictví Ivanka Kohoutová. Zdravotní sestry bude zdravotnictví potřebovat stále, a to jak ve státním, tak v soukromém sektoru. Sestřičky najdou uplatnění i v ústavech sociální péče, někdy i v domovech důchodců a v dalších zařízeních. „Je to profese nesmírně náročná psychicky i fyzicky, ale i na čas. A ne každá takové zatížení vydrží,“ říká prezident České lékařské komory doktor David Rath.

Stále jich je málo

Podle ministerstva zdravotnictví zdravotních sester je v republice málo. I když tuto práci vykonává přibližně 80 000 žen, jejich potřeba bude stále větší. Tím, jak se zdokonalují zdravotnické techniky, pokoje v nemocnících se zmenšují, je i snaha, aby víc zdravotních sester se staralo o pacienty. Jinými slovy, aby každá z nich měla na starosti menší počet pacientů a mohla se jim tedy individuálně věnovat. Hovoří se o tom, že v průběhu několika let bude v České republice, ale i v Evropě zapotřebí zhruba o dvacet až třicet procent zdravotních sester víc. To ale znamená s předstihem otvírat školy a získat studentky pro ně. „Každá najde uplatnění v oboru a do budoucna jde o profesi, která jistě bude velmi vyhledávaná,“ říká ředitelka Kohoutová. Ministerstvo zdravotnictví udělalo sondu ve zdravotnických zařízeních, jak to je s uplatněním uchazeček škol. Zjistilo, že zájem o absolventky je veliký. Horší už to ale je s tím, že ne každá dívka, která zdravotní školu vystuduje, chce skutečně do oboru nastoupit. Všeobecně jsou problémy s nedostatkem sester v nemocnicích ve velkých městech, zejména fakultních nemocnicích. Naopak na venkově a v menších nemocnicích, zdá se, že je jejich počet dostačující.

Byty a peníze

Ze studie ministerstva zdravotnictví také vyplynulo, že uplatnění zdravotní sestry dosud brání nedostatek bytů a také stále podceňované finanční ohodnocení zdravotních sester. Sestry rovněž někdy vykonávají práce, které jim nenáleží. Tím dojde k jejich přetížení a odchodu z profese. Mladé dívky tak nezřídka dávají přednost práci mimo obor třeba jako sekretářky, kde mají i větší plat. A české nemocnice pak situaci řeší náborem sester ze zahraničí, především ze Slovenska. Na druhé straně ale o české sestry je velký zájem i v zahraničí. To dokazuje, že naše sestřičky jsou na vysoké profesionální úrovni. K tomu, aby zůstávaly doma, je nutné vytvořit jim i podmínky. Především je náležitě finančně ocenit. Je pravda, že průměrný příjem zdravotní sestry rok od roku stoupá a nyní už dosahuje zhruba 13 800 korun hrubého měsíčně. Je to však o všemi příplatky a službami přesčas. „Zdravotní sestry musíme umět lépe ocenit, protože je to profese, bez níž se zdravotnictví neobejde. Na sestrách záleží úspěch celého kolektivu. Na sestrách záleží, jak pacient bude s léčbou spokojen. Vždyť lékař naordinuje terapii, ale nevidí pacienta doslova každou minutu, jak to může na oddělení udělat sestra. Ta je tím styčným bodem mezi pacientem a lékařem,“ říká předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek.

Pacient očekává pozornost

Pacient, který leží v nemocnici, nejvíc ocení přístup zdravotní sestry k sobě. Očekává, že bude vstřícný, milý, pozorný, osobní. „Vždycky jsem se snažila, abych pacientovi pomohla v jeho bolesti. Celý život jsem pracovala ve zdravotnictví jako sestra a nenechám na sestřičky dopustit,“ říká Jana Malá, která prošla během svého života pěti nemocnicemi a starala se o tisíce pacientů po chirurgických zákrocích. „Jsou chvíle, kdy jsem chtěla se vším praštit, přicházela domů unavená, ale vždycky jsem před sebou viděla nemocné, kteří čekají na vlídné slovo, na pochopení. Někdy ke zlepšení jejich nálady stačilo popovídání, někdy vzetí za ruku, jindy pomoc s jídlem. Zkrátka zdravotní sestra musí mít onen osobní vztah k pacientovi. Jen taková je dobrá,“ říká Malá. Přestože zejména vystudované mladé dívky z profese často odcházejí mimo zdravotnictví, mnohé se třeba po pěti, deseti letech do zdravotnictví vracejí, aby uplatily své vzdělání. „Dva roky jsem pracovala jako sekretářka jedné zahraniční firmy. I když jsem měla víc peněz, po mateřské dovolené jsem už k firmě nenastoupila a šla zpátky do zdravotnictví,“ říká Šárka Křížová z Prahy. Dnes pracuje na dětském oddělení jedné pražské nemocnice a je spokojena. „V naší profesi se hodně za poslední léta změnilo k lepšímu. Já mám děti ráda a mála jsem štěstí, že na dětském oddělení místo bylo. Kdo chce v našem oboru místo najít, ten ho najde. O tom jsem přesvědčena.“

Rozhovor s Davidem Rathem, prezidentem ČLK:

* Dokážete si představit práci lékaře bez zdravotní sestry?

Upřímně řečeno vůbec ne. Snad v některých malých ordinacích může sestru zastoupit administrativní pracovnice, ale jinak je zdravotní sestra nezastupitelná. V nemocnicích, zvláště na oddělení, kde se pečuje o těžce nemocné a starší občany, jde o poslání, před kterým se hluboce skláním. Říkám rovnou, že zde bych nechtěl tuto práci vykonávat, protože je nesmírně namáhavá. Na druhé straně ale vím, že právě sestřičky v těchto odděleních mají k lidem krásný vztah. Dokážou jim usnadnit často poslední chvíle jejich života.

* Ale někteří pacienti si na sestry stěžují. Říkají, že jsou neochotné, udělají jen to, co nezbytně musejí, na sesternách kouří a k pacientovi přijdou až když opakovaně na ně zvoní.

Nevylučuji, že takové sestry skutečně jsou. Záleží na vrchních sestrách a primářích odděleních, aby tento stav změnili. Každý si dovolí jen tolik, co mu dovolí vedoucí. A přísný primář má na oddělení pořádek a dbá na to, aby to, co říkáte, nebylo pravidlem, ale jen ojedinělým selháním.

* Nepramení to trochu z toho, že společenská prestiž zdravotní sestry poklesla?

Možná ano. Dřív zdravotní sestra byla brána jako určitá autorita. Dnes tím, že v některých nemocnicích vydělávají málo a na odděleních se střídají, prototyp sestry, které je 40 – 45 let a má vynikající vztah k pacientovi, zmizel a byl nahrazen mladými děvčaty, která dlouho nevydrží a tento vztah k pacientovi se u nich teprve vytváří. Musíme se snažit, aby povolání sestry bylo prestižní a společensky doceněna.

* Protože jsou pro zdravotnictví nepostradatelné?

Jistě. V oblasti lůžkové péče jsou klíčové. Do jisté míry určují, jak pacient chápe kvalitu léčby. Pacient totiž těžko posoudí, jestli byl odoperován dobře nebo špatně, jestli měl dostat tento nebo onen lék. Co však posoudí, je jestli sestra, která je s ním v denním styku, je ochotná, milá, jestli když zazvoní, přijde, jestli pacienty udržuje v čistotě, dává jim léky ve stanovených intervalech, kdy je má podávat. Do jisté míry obraz zdravotníků vytvářejí sestry.

* Je u nás zdravotních škol dost?

Bez dobré ošetřovatelské péče kvalitní medicínu nikdy neuděláme. Počet škol bude třeba větší. Vše je však otázka peněz. Kdyby jich bylo víc, sester u lůžek by bylo víc a byly by i lépe finančně oceněny. Je s podivem, jak málo politiků si tohle uvědomuje při rozhodování o zdravotnictví.

Václav Pergl, Právo, 14.11.2001

Ohodnoťte tento článek!