Rathovo falešné bububu

Tvrzení prezidenta lékařské komory Davida Ratha, že Česku hrozí hromadný odliv lékařů do movitějších zemí EU, vyvrátil nový zdravotnický průzkum. Většina doktorů hodlá zůstat doma. Před dvěma lety prohlásil prezident České lékařské komory David Rath, že by „ráda emigrovala téměř polovina lékařů…

což do budoucna bude velký problém“.

Zdravotničtí experti od té doby varují, že ordinace zůstanou prázdné a pacienti bez lékařské péče.

Noviny hlásaly, že bílé pláště jsou na vymření (Ekonom), že lékaři hrozí tím, jak jich bude málo (Právo), MF Dnes psala o exodu lékařů do zahraničí.

Krizový scénář se měl naplnit letos, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie. Zdá se ale, že šlo jen o planý a zřejmě účelově vyvolaný poplach.

Hodí se do krámu

Nejnovější průzkum agentury INRESSONES, která se specializuje na zdravotnická šetření, říká pravý opak.

„Česká republika se nemusí v souvislosti se vstupem do EU masového exodu lékařů do zahraničí obávat,“ shrnul výsledky sociolog Petr Sadílek z INRESSONES. Skoro dvě třetiny lékařů vůbec neuvažují o tom, že by odešli pracovat do ciziny.

Naopak pouze 5,7 procenta doktorů je rozhodnuto ucházet se o práci v některé z bohatších zemí EU. Necelých třiadvacet procent lékařů tuto možnost zvažuje, ale ještě se nerozhodlo ( viz graf.)

Oproti roku 2001, kdy firma INRESSONES rovněž šetřila úmysl lékařů pracovat v cizině, se zájem zvýšil jen nepatrně, přibližně o dvě procenta. Odkud tedy pochází Rathův údaj o tom, že v cizině chce pracovat skoro polovina doktorů?

Mluvčí lékařské komory nebral na konci týdne mobilní telefon, zdá se nicméně, že Rath si vzal na pomoc průzkum francouzské vlády z roku 1999, podle kterého by si v zahraničí našlo rádo místo 48,6 procenta českých zdravotníků.

Z průzkumu ale také vyplývalo, že pro definitivní emigraci by se rozhodlo zhruba jedenáct procent zmíněných.

Rathovi, kterého v boji za vyšší platy lékařů vydatně podporují odbory, se pravděpodobně hodil do krámu pouze prvně zmíněný údaj. Jeho vypovídací hodnota je však jen malá, protože “ přání“ anebo “ rozhodnutí“ odjet do ciziny jsou v sociologických průzkumech zcela odlišné kategorie.

„Chcemeli, aby lékaři v tuzemsku zůstali, nezbude nic jiného, než aby jejich příjmy stouply,“ prohlásil letos v březnu předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek.

„Mělo to vyvolat pocit, že jediné, co udrží doktory doma, jsou vyšší platy. Šlo o strašení veřejnosti,“ hodnotí sociolog Sadílek.

Mladí z Prahy

O exodu bílých plášťů se v uplynulých letech mluvilo rovněž na Slovensku. Tam se ale ukazuje, že se lékaři za prací v cizině nijak houfně nehrnou.

„O žádném hromadném stěhování nevíme. Vůbec to není tak horké, jak se o tom dříve mluvilo,“ říká mluvčí tamního ministerstva práce Martin Danko. Stejně jako na českém ministerstvu zdravotnictví se také na Slovensku zatím lidé spíše jenom ptají na podmínky práce v EU.

„Obavy z velkých přesunů jsou zbytečné. Migrace byla i před připojením nových členů,“ řekl Otmar Kloiber, německý šéf projektu uznávání kvalifikací ve zdravotnictví v rámci EU.

O možnosti odjet do ciziny u nás uvažují hlavně mladší lékaři: muži ve věku do třiceti čtyř let s trvalým bydlištěm v Praze.

Výzkumníci z agentury INRESSONES (v průzkumu použili rozsáhlý vzorek 1186 lékařů) to vysvětlují tím, že v hlavním městě je největší koncentrace bílých plášťů z celé republiky. Ve srovnání s mimopražskými kolegy mají výhodu, že se snáze orientují ve „velkém světě“.

„Čerství absolventi lékařských fakult si v současné době jen velice obtížně mohou založit vlastní praxi, protože pojišťovny nové smlouvy neuzavírají. Je pro ně snazší uplatnit se v zahraničí,“ říká sociolog Sadílek.

Zatímco praktičtí lékaři většinou uváděli, že zůstanou v Česku, více chirurgů naopak odpovídalo, že by rádi vycestovali.

Podle Sadílka to souvisí s povahou a kvalifikací: na operačním sále se musejí umět rychle rozhodovat, což je pro ně typické i v osobním životě. Navíc působí většinou v nemocnicích, odkud chtějí lékaři odcházet do ciziny nejčastěji.

Kateřina Svobodová, Týden

Ohodnoťte tento článek!