Přejít na obsah

Řeckořímský sjezd

zpět
20.11.2006

Za dosavadních patnáct let existence České lékařské komory (ČLK) mělo toto stavovské sdružení čtyři prezidenty (Miloše Štejfu, Bohuslava Svobodu, Davida Ratha a Milana Kubka) a devatenáct sjezdů. Tedy v průměru víc než jeden sjezd za rok. Hlavně v poslední době četnost těchto rokování, pravidelně se měnících v bitvy dvou znepřátelených táborů...

nezadající si urputností se zápasy borců v řeckořímských arénách, silně vzrostla. Například letos už byly dva sjezdy mimořádné a tento víkend, 25. a 26. listopadu, se v pražském hotelu Pyramida bude konat třetí a historicky dvacátý, tentokrát řádný, předem plánovaný sjezd.

Drahý špás. Uvážíme-li, že jeden den sjezdového rokování stojí zhruba milion korun, může si takto časté slety delegátů dovolit jen movitá organizace. Tou ovšem ČLK je. Soukromý lékař platí do komorové kasy 2110 korun ročně, lékařzaměstnanec 1540, takže například loni měla celá komora výnosy osmdesát šest milionů korun (do toho je vedle příspěvků zapotřebí započítat ještě příjmy z akcí pořádaných komorou včetně vydávání časopisu) a náklady dvaaosmdesát milionů, samo ústředí pak 47,9, respektive 42,5 milionu korun. Právě nadcházející sjezd má projednat a záměrem představenstva je i schválit zvýšení členských příspěvků, a to buď o patnáct, nebo o deset procent. To by příští rok znamenalo navíc do rozpočtu šest nebo čtyři miliony, které by podle Milana Kubka byly využity „na důstojnou odměnu za práci pro lékaře v rámci ČLK“.

Příkop. Zvýšení příspěvků ale určitě nebude hlavní příčinou očekávané bouřlivosti jednání 344 delegátů. Tou budou stejně jako v minulosti rozdílné názory a zájmy soukromých a nemocničních lékařů. Přesněji řečeno jejich představitelů. Rozpory mezi těmito dvěma hlavními skupinami lékařů jsou logické a existují všude ve světě. Bohužel v Česku už opustily věcnou rovinu a získaly až nenávistný charakter, živený osobní antipatií. Nynější prezident ČLK Milan Kubek má sice sám soukromou praxi, ale jeho oponenti neopomenou zdůraznit, že po boku Davida Ratha zakládal Lékařský odborový klub (LOK), původně konstituovaný jako platforma nemocničních lékařů, a od předloňska je i prvním viceprezidentem Evropské federace lékařů zaměstnanců (FEMS). Milan Kubek zase vytýká svým kritikům, šéfům různých sdružení soukromých lékařů, že nadřazují své osobní funkcionářské zájmy a specifické potřeby svých sdružení s někdy větším, někdy menším počtem členů nad společné zájmy více než čtyřicetitisícové komory.

Hot a čehý. Tyto vztahy na ostří nože se koneckonců projevily i při prosazování (nakonec z vůle Václava Klause neúspěšném) zákonného zakotvení trvalého smluvního stavu lékařů se zdravotními pojišťovnami nebo možnosti dědit a prodávat lékařské praxi. Tehdy šéfa ČLK nepodpořili ani představitelé sdružení soukromých lékařů, v jejichž zájmu tyto změny byly, protože Milan Kubek zároveň požadoval, aby jediným a jednotným reprezentantem lékařů při jednáních s pojišťovnami byla ČLK. Vyostřené vztahy se projevují i nyní, kdy ministr zdravotnictví Tomáš Julínek pracuje na zrušení vyhlášky o rámcových smlouvách lékařů s pojišťovnami. Milan Kubek proti tomu protestuje, ale šéfové Sdružení praktických lékařů ministrův záměr podporují, stejně jako podpořili senátorskou stížnost na způsob vydání vyhlášky podanou k Ústavnímu soudu.

Posila. Milan Kubek nezapře názorovou blízkost k Davidu Rathovi, a tudíž „zdědil“ coby prezident komory i dávné Rathovy kritiky. Mezi nejznámější patří předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák, člen předsednictva téže organizace Jan Jelínek, předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavel Neugebauer, předseda Svazu soukromých lékařů a podnikatelů ve zdravotnictví Miroslav Havrda nebo výkonný místopředseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. V poslední době řady odpůrců Milana Kubka významně posílil majitel polikliniky na Národní, Čechoameričan V Česku už rozpory mezi soukromými a nemocničními lékaři dávno opustily věcnou rovinu a získaly až nenávistný charakter, živený osobní antipatií

Martin Jan Stráský, jak sám říká, „jediný lékař v České republice, který je kompletně atestovaný a vyškolený v USA“.

Vyrovnání sil. Martin Jan Stránský „zatápěl“ Milanu Kubkovi na letošním lednovém sjezdu ČLK, kdy proti němu kandidoval při volbě nástupce Davida Ratha v čele komory a podlehl mu až ve druhém kole voleb poměrně těsným skóre hlasů 149:174. Už tehdy se ukázalo, že poměr sil obou táborů - alespoň měřeno složením sjezdových delegátů - se vyrovnává. David Rath byl loni v říjnu, těsně před vládním angažmá, potvrzen v prezidentské funkci poměrem hlasů 151 ku 102. Milan Kubek mimoto po lednovém sjezdu „získal“ sedmnáctičlenné představenstvo (dalším jeho členem je on sám a měl by jím být i viceprezident, kterého ovšem komora zatím nemá - pozn. redakce), v němž mají výraznou převahu soukromí lékaři, vesměs Kubkovi oponenti. Martin Jan Stránský posléze v dubnu 2006 kandidoval na dalším mimořádném sjezdu ČLK na viceprezidenta, ale těsně před volbou odstoupil, na protest proti údajným Kubkovým totalitním praktikám. Těch se měl Martin Kubek dopustit tím, že v „protistránském“ duchu redigoval volební materiály dalších dvou viceprezidentských kandidátů - Miroslava Hanuše a Aleše Hermana. Ke zvolení je zapotřebí nadpoloviční většiny všech delegátů. Tu žádný z obou zbylých kandidátů nezískal, přičemž o postoji příznivců Martina Jana Stránského k volbě svědčí fakt, že hlasy dostali i Jiří Paroubek, James Bond a kačer Donald.

Prezidentův muž. Předseda vědecké rady ČLK, kardiolog z Pardubic Aleš Herman, je jedním z pěti dosud známých kandidátů na viceprezidenta komory i pro nadcházející sjezd. Jako jediného ho podpořil Milan Kubek: „Má ze všech kandidátů největší zkušenosti s prací v komoře a máme u něho jistotu, že dokáže spolu se mnou vytvořit funkční tandem tak, abychom se mohli snažit dosáhnout naší vize - přeměny ČLK v silnou stavovskou organizaci hájící zájmy lékařů a české medicíny.“

Naopak Martin Jan Stráský, který není delegátem sjezdu a na viceprezidenta by podle vlastních slov tentokrát kandidoval, jen kdyby se znovu objevila „silná výzva“, kterou zatím nezaznamenal, má o Aleši Hermanovi „vážné pochybnosti“. Mezi lidi, které by naopak rád viděl na viceprezidentské pozici, řadí například Zorjana Jojka. Ten ovšem zatím mezi kandidáty není, takže pokud si to na poslední chvíli nerozmyslí, měli by být dle odhadu zasvěcených hlavními soupeři Aleše Hermana Jojkův kolega z vedení Sdružení ambulantních specialistů, brněnský neurolog Roman Flašar, a funkcionář Sdružení praktických lékařů ze Zlína Lubomír Nečas.

Klíčová změna. Oba patří mezi předkladatele návrhu na důležitou organizační změnu v ČLK, který pravděpodobně vyvolá na sjezdu bouři „vole i nevole“. Jedná se o posílení pravomocí představenstva komory na úkor prezidenta. Iniciátoři změny tím reagují na současný stav, kdy Milan Kubek, proti němuž někdy stojí většina představenstva, využívá svého prezidentského práva být mluvčím celé komory a opírá se více o předsedy okresních sdružení ČLK. Svůj postup zdůvodňuje tím, že jako prezident komory volený absolutní většinou delegátů má podstatně silnější mandát než členové představenstva zastupující jednotlivé kraje (po jednom z jedenácti krajů plus Praha tři zástupci a Moravskoslezský a Jihomoravský kraj po dvou - pozn. redakce).

Stejně i viceprezident, jehož absenci vidí Kubek jako problém. Předkladatelé návrhu na změnu naopak argumentují demokratickým charakterem kolektivního orgánu - představenstva ČLK, které by mělo být mezi sjezdy vůdčím mluvčím komory, přičemž prezidentův hlas by měl pouze devatenáctinovou váhu.

Rituál. Nehledě na opoziční pojetí prezidenta komory jako „jednoho z mnohých“, nelze vyloučit, že se na sjezdu objeví protikandidát Milana Kubka a bude se hlasovat buď přímo o přepřahání na nejvyšším postu, nebo o potvrzení dosavadního prezidenta ve funkci. Milan Kubek hovoří o tom, že zvolit si prostřednictvím delegátů „svého“ prezidenta je základním právem členů komory, a kdyby sjezd rozhodl o výměně, jeho názor by respektoval. Dodává však, že oba letošní sjezdy potvrdily jeho program a složení delegátů lépe vyjadřuje názory komory než složení představenstva.

Uvidíme. Zkušenosti z poslední doby hovoří spíš pro to, že by Milan Kubek mohl být donucen funkci obhajovat. Pak by se ve hře pravděpodobně objevilo některé ze jmen výše uvedených oponentů anebo třeba někdo z členů představenstva komory - například spolumajitel soukromého zdravotnického zařízení Anestar Karel Blažek či soukromá radiodiagnostička Eva Hledíková.

Nezvaní. Ačkoliv se představenstvo komory shoduje většinou těžko, na jednom se shodlo. Na sjezd byli sice pozváni a k přednášce vyzváni šéfové lékařských komor ze Slovenska a Rakouska, leč nikdo z českých zdravotnických činitelů ve výkonné či zákonodárné sféře. Tedy ani ministr zdravotnictví Tomáš Julínek, ani předseda sněmovního zdravotnického výboru David Rath. A ani předseda Senátu Přemysl Sobotka, také lékař, který rozumí úplně všemu. Nepřijde prý ani Miroslav Macek. Ne snad proto, že by se s Davidem Rathem nepotkal, ale proto, že je původním povoláním zubař a ti mají komoru svou. Jednotnou. A Miroslav Macek, současným povoláním snob, prý už není „ve stavu“ ani tam.

KANDIDÁTI NA „DVOJKU“

Karel Beneš (56)

Cévní chirurg v Ústřední vojenské nemocnici. „Jsem připraven zasadit se o získání svobody pro lékaře, snažit se o změnu systému úhrady zdravotní péče tak, aby všichni měli stejné podmínky a o možnosti uplatnění rozhodovaly jen schopnosti jednotlivců,“ říká, „je třeba dosáhnout toho, aby platba za odvedenou práci byla časově souměřitelná s jinými profesemi a aby v určitém limitovaném intervalu bylo možné i stanovení vlastní ceny.“

Roman Flašar (45)

Soukromý neurolog v Brně specializovaný na epileptologii. Funkcionář Sdružení ambulantních specialistů. Říká, že systém zdravotní péče v ČR se dostal na hranici svých možností, je v současné době neudržitelný a jedině jednotná a demokratická ČLK bude důvěryhodným a vítaným partnerem při jeho reformě. Je třeba z ní vytvořit nadstranické profesní sdružení, které spojí zájmy ambulantních a nemocničních lékařů.

Aleš Herman (45)

Primář oddělení invazivní kardiologie soukromého zařízení KardioTroll. Člen představenstva ČLK a předseda její vědecké rady. Mezi „úkoly k řešení“ jmenuje změnu postgraduálního vzdělávání lékařů, vytvoření dokumentu o informovaném souhlasu pacienta, diskusi nad možností krajského uspořádání ČLK, vytvoření dokumentu charakterizujícího evoluční změny zdravotnického systému (standardy, připojištění atd.), stabilizaci privátního sektoru.

Lubomír Nečas (52)

Soukromý praktický lékař ve Zlíně. Předseda představenstva okresního sdružení ČLK a funkcionář Sdružení praktických lékařů. Unáhlená prohlášení vedení ČLK, se kterými nesouhlasí tu jedna, tu druhá skupina lékařů, podle něj přispívají k napětí mezi lékaři. Chce mimo jiné hájit ČLK před politickými vlivy, zachovat povinné členství, posilovat demokracii uvnitř komory, dbát na respektování profesních sdružení.

Tomáš Rozsíval (55)

Opavský soukromý lékař ORL. Hodlá přispět k „nápravě dnes již zlomeného obrazu světla komory, které konečně ukáže lékařský stav jako stav, jehož prestiž je sice pokládána za mravně nejvyšší, ale ani my sami pro to neděláme nic a už vůbec se tak nechováme.“

JOSEF MICHL, Euro


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Euro

Komentovat článek: Řeckořímský sjezd

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné