Ředitel FN Brno: Sloučení tří nemocnic se vyplatilo

Sloučení tří brněnských nemocnic ve Fakultní nemocnici Brno se před šesti lety podle ředitele Jana Buriana vyplatilo, organizace je již bez dluhů. Sloučení umožnilo prodej nepotřebných budov či propojení informačního systému, řekl Burian…

Reagoval tak na návrh 1. lékařská fakulty Univerzity Karlovy sloučit tři pražské nemocnice – Všeobecnou fakultní, Thomayerovu a Na Bulovce, a snížit tak výdaje na zdravotnictví.

„Fungování pražského zdravotnictví je velmi specifické. Některé nemocnice jsou ve stavu, kde byly brněnské před těmi šesti lety. Restrukturalizace je jednou z možností,“ řekl Burian.

Fakultní nemocnice v Brně vznikla sloučením Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, Fakultní porodnice na Obilním trhu a Fakultní dětské nemocnice J.G. Mendela v lednu 1998. Cílem bylo snížení nákladů při nákupech léků, investicích i fungování obslužných provozů.

V roce 1997 byla bohunická nemocnice silně zadlužená a dětská nemocnice navíc rozestavěná. „Na projekt sloučení jsme nedostali peníze ani od města ani od státu. A to, že jsem pořád ve funkci, je důkazem úspěchu,“ míní Burian.

Tvrdí, že nemocnici se podařilo zastavit hrozivou zadluženost a dluhy vůči odběratelům i splatit všechna penále. Změna zahrnovala slučování medicínských pracovišť a opuštění řady objektů.

Nemocnice se tak zbavila například dvou nepotřebných budov po výzkumném ústavu zdraví dítěte, transfuzní stanici na Žlutém kopci pronajala Masarykově univerzitě, v bývalé poliklinice Údolní získal za 100 milionů korun sídlo úřad ombudsmana, popsal Burian.

V bývalém plicním sanatoriu v Babicích vznikla léčebna dlouhodobě nemocných. Sloučily se i laboratoře. Nový počítačový systém umožňuje společně pracovat se zdravotnickými, ale i ekonomickými a provozními informacemi. Ze čtyř stravovacích provozů je nyní jeden.

Podle Buriana se podařilo udržet úroveň a kvalitu poskytovaných zdravotnických služeb při snížení celkových nákladů. Například v roce 1998 nemocnice provozovala přes 2000 nemocničních lůžek a jejich využití činilo jen přibližně 70 procent.

ČTK

Ohodnoťte tento článek!