Ředitelé jsou pro sloučení nemocnic

Tři velké pražské fakultní nemocnice – Na Bulovce, Všeobecná fakultní na Karlově náměstí a Thomayerova nemocnice – a možná i Institut klinické a experimentální medicíny by se podle úvah ministerstva zdravotnictví měly spojit do jedné univerzitní nemocnice…

Návrh, o kterém se nyní intenzívně diskutuje, má své příznivce i odpůrce.

Odpůrci např. tvrdí, že tak velký kolos by se nedal uřídit a zdravotní péče by mohla mít nižší úroveň než v současné době.

Naopak zastánci sloučení, mezi něž patří i ředitelé uvedených nemocnic, tvrdí, že by se tak mnohem lépe využily investice jak do budov, tak do přístrojového vybavení.

„Celkově jsem pro,“ řekl Právu ve středu nově jmenovaný ředitel Všeobecné fakultní nemocnice doktor Pavel Horák.

Centralizace investic

„Přístrojové vybavení klinik by se mnohem lépe využilo. Centralizoval by se nákup velmi drahých přístrojů a ty by mohly fungovat na dvě nebo tři směny, a ne na jednu, jako je tomu v některých nemocnicích dosud,“ řekl Horák.

Podle něj by pacient nemusel třeba na odběr krve do vzdálené nemocnice, ale šel by do té, která je k němu mnohem blíž.

„Navíc by měl jistotu, že nemocnice v jeho lokalitě nezanikne a bude se i dál rozvíjet.“

Podle Horáka by se centralizovala specializovaná péče jak přístrojově, tak personálně a celkově by se sloučením nemocnic daly ušetřit poměrně velké peníze za investice.

Stejného názoru je i ředitel Thomayerovy nemocnice doktor Jiří Pubrdle.

„Globalizace pokračuje všude a zdravotnictví nemůže stát stranou. Proto nejsem proti. Je třeba ale jasně definovat cíl a říci kroky, které se k tomu udělají. Vždyť jde o komplex o obratu deseti miliard korun ročně. A to je hodně peněz,“ řekl Pubrdle. Předpokládá, že o návrhu se bude ještě dlouho diskutovat.

Také ředitel pražské Nemocnice na Bulovce Jiří Štrof není v zásadě proti a domnívá se, že jednotlivé kliniky by se měly mnohem více profilovat a tím by kvalita poskytované péče pro pacienty byla vyšší, protože by se využily ty nejmodernější, ale zároveň i nejdražší léčebné postupy a diagnostické přístroje.

Fakulty jsou překvapeny

„Musí dojít k zefektivnění systému, restrukturalizace je nutná, i když to vždy nemusí být třeba slučováním nemocnic, ale spíše určením, které odbornosti se v dané lokalitě budou rozvíjet a které ne,“ řekl Štrof.

Rozpaky a překvapení vyvolal návrh sloučení ale u 2. a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

„Byli jsme domluveni, že při jedné fakultě by měla být jedna univerzitní nemocnice, a hlavně že o všem budou jednat všechny lékařské fakulty dohromady. Teď najednou, aniž bychom něco věděli a tušili, vzešel tento návrh,“ soudí děkan 2. lékařské fakulty Josef Koutecký a vyčítá tak 1. lékařské fakultě, že jedná o sloučení nemocnic samostatně.

Akademický senát 3. lékařské fakulty se ohradil i proti vyjádření děkana 1. lékařské fakulty prof. Štěpána Svačiny, podle kterého, jak uvedla ČTK, jsou špičkami mezi pražskými nemocnicemi jen Motol a Všeobecná.

A u ostatních jsou prý některá skvělá pracoviště, ale také oddělení, která mají podokresní úroveň. „Vnímáme to jako poškozování dobrého jména všech nemocnic,“ tvrdí předseda akademického senátu 3. lékařské fakulty David Marx.

Kdy se sloučí, je v nedohlednu

Kdy a zda vůbec se uvedené nemocnice sloučí, není jisté a také je v nedohlednu. Řádově to může být za několik měsíců, ale i let. Vždyť nápad vybudovat takovouto univerzitní nemocnici ze spojení tří nynějších fakultních nemocnic tu byl už za ministryně zdravotnictví Zuzany Roithové v r. 1997.

Tenkrát si plán vyžádal nejméně patnáct měsíců na přípravu. Dnes, když se o něm znovu diskutuje, by možná nebylo zapotřebí tak dlouhé období, ale rozhodně rok by trvalo, než by nemocnice byly k integraci připraveny.

Václav Pergl, Právo

Ohodnoťte tento článek!