Přejít na obsah

Reforma, krok druhý

zpět
10.3.2008

Poplatky u lékařů, které už více než dva měsíce platíme, jsou jen první a dílčí částí rozsáhlé zdravotní reformy. Následovat bude převod fakultních nemocnic na akciové společnosti a stejný osud potká také zdravotní pojišťovny. Ty by navíc měly od příštího roku poskytovat širší a pružnější nabídku služeb. Jde přitom o zajímavý "byznys" - ročně zdravotnictví spolkne kolem 200 miliard korun...

Výběr ze tří variant

Zásadní změnou bude od příštího roku především možnost výběru mezi třemi podobami zdravotního pojištění. K současnému systému přibudou dva nové typy: takzvaný zdravotní plán řízené péče a zdravotní plán s vyšší účastí. Řízená péče je založena na tom, že pojišťovna výměnou za jiné výhody částečně omezí pohyb pojištěnce po smluvní síti zdravotních zařízení. Péče by tak měla být poskytována účelněji. „Pojišťovna bude například dbát na to, aby člověk, který může podstoupit ambulantní zákrok, nebyl zbytečně hospitalizován,“ slibuje si od nového systému náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň. Ústav bude posílat své svěřence do těch zařízení, o kterých ví, že jsou kvalitnější a efektivnější a že za stejnou nebo vyšší kvalitu požadují nižší cenu. „Tyto modely fungují i v jiných zemích. Dlouhodobě například ve Švýcarsku, zkouší se také v Nizozemsku a v Německu. Cením si na nich, že vedou k úspoře finančních prostředků při zachování kvality péče,“ doplňuje náměstek. Vzniklé úspory by neměly jít na konta pojišťovnám, ale zpět k pacientům, čímž by i oni byli motivováni k efektivnějšímu chování. Na druhé straně, pokud se člověk z nějakého důvodu rozhodne využít služeb lékaře mimo smluvní síť zdravotního plánu bez dohody s pojišťovnou, musí si péči zaplatit sám. Druhým typem jsou zdravotní plány s vyšší spoluúčastí. V prvním případě je tím, kdo se snaží zajistit péči efektivně, pojišťovna, tady je to sám pojištěnec. Pokud se člověk rozhodne pro tento typ a bude nemocný méně, než si zaplatil, dostane zpět část úspor. A naopak. Pokud bude potřebovat více péče, bude muset doplatit. Maximálně však pět tisíc korun ročně. Kdyby úhrada měla překročit i tento limit, nastává takzvané záchranné pojištění a pojištěnec už zbytek nedoplácí. Kritikem těchto novinek je nejen politická opozice, ale také Česká lékařská komora. Její předseda Milan Kubek se domnívá, že takto vzroste moc zdravotních pojišťoven na úkor pacientů. „Zrušení výběrových řízení pro vstup do sítě smluvních zdravotnických zařízení zdravotních pojišťoven, které si budou samy určovat, s kým a na jak dlouho smlouvu uzavřou, znamená obrovský prostor pro korupci,“ uvádí Kubek v časopise České lékařské komory Tempus Medicorum.

Péče pod kontrolou

Novinkou, která platí již od Nového roku, je povinnost pojišťoven zaslat klientům na požádání takzvaný přehled vykázané zdravotní péče. Pacient si tak jednoduše zjistí, jaký zákrok jeho lékař pojišťovně účtoval, a může si pohlídat, zda tak neučinil neoprávněně. Automatické zasílání tohoto výpisu všem ale v plánu není. „Takové pokusy se už odehrály. Dělala je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) a výsledky nevedly k žádným velkým úsporám. Ne že by se tam neobjevily lékařské úkony, které ve skutečnosti provedeny nebyly, ale pacienti se většinou obávali svědčit proti svému lékaři,“ zdůvodňuje náměstek Hroboň. Podle informací pojišťoven zatím není zájem o tyto výpisy velký. „Jedná se přibližně o stovky žádostí za rok. Pokud bude klient na základě výpisu tvrdit, že například u lékaře v uvedené době nebyl, přijde na řadu dodatečná revize a dokazování,“ uvádí mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková. Očekává však, že se tato situace změní v souvislosti s platbou regulačních poplatků. Když si lidé vyberou produkty s vyšší účastí, budou se mnohem víc zajímat, kolik jejich péče stojí.

Soukromé…

Pokud sněmovna schválí potřebné zákony, stanou se ze všech pojišťoven v Česku akciové společnosti. VZP, která je na tomto trhu lídrem s téměř třemi čtvrtinami všech pojištěnců, bude po transformaci ve státních rukou. Z ostatních se stanou soukromé subjekty. Nutnost převodu zdravotních pojišťoven na akciové společnosti zdůvodňuje ministerstvo jejich současným specifickým právním postavením. „Každý právník vám řekne, že tyto zvláštní právní úpravy by se měly používat jen v naprosto výjimečných případech,“ říká Hroboň. Navíc je podle něj dnešní podoba nedostatečná. Problémem je už samotný vznik zdravotní pojišťovny. „Dnes je založení pojišťovny upraveno ve dvou třech paragrafech, a když to srovnáme s podmínkami, které je třeba splnit například pro získání bankovní licence, jsou pro zdravotní pojišťovny mnohem benevolentnější. Přitom by měly být mnohem přísnější,“ upozorňuje.

… A S DOZOREM

Nový zákon by měl ustanovit zvláštní dohled nad veřejným pojištěním. Nad komerčními pojišťovnami dohlíží centrální banka. Určuje pravidla, povinnosti a zároveň sankce. Takovýto dohled nad veřejným pojištěním chybí, proto vznikne speciální úřad, který na ně bude dozírat. Tento krok považují odpůrci reformy za zbytečné zvyšování byrokracie. „Představa, že pouhá skutečnost, že úřad nebude podléhat přímému vlivu žádného ministerstva, zajistí jeho nezávislost, je naivní. Předseda úřadu by měl být jmenován prezidentem republiky na návrh vlády,“ uvedl Kubek. Dalším problémem, který by měla vyřešit transformace pojišťovacích ústavů, je jejich vedení. Jde o obrovské finanční instituce, které mají dnes jen jednoho statutárního představitele. Členové správních rad nemají žádnou trestněprávní nebo občanskoprávní odpovědnost za výsledky organizace. Od akciových společností si navíc ministerstvo slibuje větší transparentnost účetnictví. „Ze všech těchto důvodů požadujeme právní formu, která zajistí dobré řízení organizace a dostatečnou zodpovědnost managementu a správních a dozorčích rad. Jiná právní forma, než je akciová společnost, tyto požadavky nezajistí,“ domnívá se Hroboň.

Co bude s penězi?

Hlavním kritikem transformace je kromě Kubka bývalý ministr zdravotnictví David Rath. „Peníze na zdravotní péči odváděné státu vlastně nejsou pojištěním, ale daní. Zde není možný únik ani svobodné rozhodnutí, že platit nebudete. Dojde k tomu, že soukromník podniká s penězi, které mu občan musí platit. S penězi si bude dělat, co chce,“ sdělil týdeníku EURO Rath. Tím, že ministerstvo ubezpečuje, že zisk pojišťoven bude regulován, uvádí podle Ratha nepřesné informace: „Stát nemůže soukromníkům diktovat, co mají dělat.“

Souslosti

. Výdaje veřejného zdravotního pojištění v přepočtu na jednoho pojištěnce činily v roce 2006 17 481 Kč, což bylo o 6,9 % více než v roce předchozím.

. Z peněz, které zaplatí běžný člověk na zdravotním pojištění za celý život, by jako pacient pořídil jen pár dní na ARO, případně transplantaci srdce a pár drobnějších zákroků.

. Když průměrný pracující přispěje za rok do systému částkou 60 000 korun, za 35 let zaměstnání to je 2,1 milionu. Roční příspěvek stačí na tři porody císařským řezem nebo tři operace slepého střeva.

Pramen: ministerstvo zdravotnictví, VZP

BEZ DLUHŮ

Zdravotním pojišťovnám se daří doplňovat fondy

rezervní fondy (včetně cenných papírů) 2,374 miliardy korun

peněžní rezervy celkem (včetně cenných papírů) 18,472 miliardy korun (k 30. červnu 2007)

Pramen: ministerstvo zdravotnictví


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

EURO

Komentovat článek: Reforma, krok druhý

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Reforma, krok druhý

Komentáře

1 komentář
pokud tohle projde tak to znamena bud vitezstvi KSCM  | 10. 03. 2008 12:32

a nasledne masove znarodneni anebo genocidu

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné