Regionálnímu zdravotnictví dominují spory o právní formu nemocnic

Titulní obrázek

Na jedné straně mnohamilionové investice do rekonstrukcí a nového vybavení, na druhé straně kolísající počty lůžek, slučování nemocnic a propady v hospodaření. Tak by se dal zjednodušeně shrnout vývoj regionálního zdravotnictví v posledních čtyřech letech…

Provázely ho ostré polemiky krajské samosprávy s opozicí, jejichž pohledy na řešení problémů ve zdravotnictví se diametrálně odlišují. Nejvíce sporů se týkalo právní formy nemocnic. Jejich přeměnu z příspěvkových organizací na obchodní společnosti přibrzdil zákon o neziskových nemocnicích, který prosadili v době své vlády sociální demokraté.

Ústavní soud ale některé jeho pasáže zrušil, a krajům tím uvolnil ruce pro dokončení transformace.

Hejtmani, kteří jsou až na jednu výjimku lídry ODS, poukazovali na to, že změna na obchodní firmy nemocnicím umožňuje uzavřít nové výhodnější smlouvy se zdravotními pojišťovnami, určovat platové ohodnocení zaměstnanců bez zásahu státu a využít výhodnějších daňových a odpisových pravidel.

Opoziční ČSSD a KSČM se však obávaly omezování péče. Namítaly, že nemocnice budou nuceny se orientovat hlavně na výdělek, a tudíž poskytovat jen výnosnou péči v lukrativních oborech. Sociální demokraté již avizovali, že v případě volebního vítězství v letošních krajských volbách nemocnice převedou zpátky na neziskové organizace.

Zdravotnictví je volebním tématem číslo jedna zejména ve Středočeském kraji, kde chce současného hejtmana Petra Bendla (ODS) ve funkci vystřídat bývalý ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD). Kritizuje především prodej deseti menších nemocnic do soukromých rukou. Podle ČSSD je kraj prodal hluboko pod cenou. Některé z privatizovaných zařízení se potýkají s problémy.

Do centra pozornosti médií se dostaly hlavně nemocnice v Brandýse na Labem a Českém Brodě, jež kvůli nedostatku personálu omezovaly počty lůžek. Kraj si ve svém vlastnictví ponechal pět velkých páteřních nemocnic, které přeměnil na akciové společnosti a postupně je modernizuje.

Jako první v republice převedl všechny své nemocnice na obchodní firmy Plzeňský kraj. Šest zdravotnických zařízení změnilo právní formu 1. ledna 2004. Od té doby v krajských nemocnicích zanikla pouze čtyři akutní lůžka a přibyla naopak lůžka sociální. Některé nemocnice v Plzeňském kraji ještě končí hospodaření se ztrátou, propad se ale každoročně snižuje.

Odlišná situace byla v Moravskoslezském kraji, kde transformace dosud neskončila.

Kraj sice již akciové společnosti založil, činnost nemocnic však na ně nepřevedl. Většina z osmi krajských zdravotnických zařízení je tak stále příspěvkovými organizacemi. Výjimkou je pouze Bílovecká nemocnice, která jako akciová společnost funguje od letošního ledna. Některé nemocnice se mezitím sloučily – například zařízení ve Vítkově na Opavsku s nemocnicí v Novém Jičíně.

Přeměnu na obchodní společnosti odkládají také na Vysočině, a to kvůli evropským dotacím. Dvě z pěti krajských nemocnic se změnily na akciové společnosti; krajští zastupitelé je ale loni kvůli získání evropských dotací zrušili. Zbývající tři akciové společnosti brněnský soud zaregistrovat zamítl. Režim nemocnic jako příspěvkových organizací je podle vedení kraje výhodnější pro získávání evropských peněz.

V nejbližší době začnou v nemocnicích velké stavební investice za 1,2 miliardy korun, EU má hradit téměř polovinu. Krajské nemocnice na Vysočině od posledních voleb také provázely skandály. Nejvíce veřejností otřásla série heparinových vražd v nemocnici v Havlíčkově Brodě.

V Olomouckém kraji se tři krajské nemocnice měly stát majetkem akciové společnosti Nemocnice Olomouckého kraje. Následně byl provoz této akciové společnosti na 20 let pronajat společnosti Agel, jež vytvořila k provozování nemocnic jinou akciovou společnost s názvem Středomoravská nemocniční.

Transformace ale stále není formálně dořešena, protože krajský i vrchní soud odmítly vložit majetek tří nemocnic do společnosti Nemocnice Olomouckého kraje. Hejtmanství tak Agelu zatím pronajímá „prázdnou“ firmu s hodnotou čtyř milionů. Proti rozhodnutí vrchního soudu podal kraj letos v dubnu dovolání k Nejvyššímu soudu i ústavní stížnost.

Jihomoravský kraj řešil v uplynulých čtyřech letech hlavně hospodaření svých nemocnic. Výraznou ztrátu vykazovala zejména zařízení v Břeclavi, Kyjově a Hodoníně. Krajská rada původně chtěla zlepšit jejich hospodaření převodem na obchodní společnosti. Koalice převod v zastupitelstvu prosadila, neuskutečnil se však kvůli zákonu o neziskových nemocnicích.

Jihočeský kraj již nemocnice na obchodní firmy převedl. Bývalé okresní nemocnice sloučil do jednoho holdingu – Jihočeské nemocnice, a.s. Podle ředitelů nemocnic transformace zařízením pomohla a jsou bez dluhů. S problémy se ale potýká městská Nemocnice Dačice, kterou provozovala soukromá společnost PP Hospitals. Firma kvůli nedostatku lékařů omezovala akutní péči, nemocnici hrozil zánik. Město jí nakonec vypovědělo smlouvu a zařízení bude provozovat jindřichohradecká krajská nemocnice.

Změna na obchodní firmy a posléze i sloučení v jednu akciovou společnost nepřinesla ovoce v Karlovarském kraji. Očekávané zlepšení hospodaření se nedostavilo. Kraj pověřil řízením akciové společnosti soukromou firmu Česká zdravotní. Výhrady k novému managementu vyvolaly hlubokou krizi, kdy většina primářů karlovarské nemocnice ohlásila odchod a výpověďmi pohrozily další dvě stovky lékařů a sester. Kraj nakonec přistoupil na většinu požadavků zdravotníků a dosadil nové vedení.

Zdravotnická zařízení se sloučila také v Královéhradeckém kraji. Zdravotnický holding, jenž koordinuje činnost krajských nemocnic, založil i několik dceřiných společností. V posledních letech vykazoval mírný zisk, se ztrátou trvale hospodaří pouze nemocnice v Rychnově nad Kněžnou.

Velkou pozornost na sebe poutala soukromá nemocnice ve Vrchlabí, která například od začátku roku nevybírá zákonné poplatky u pacientů mladších 18 let.

Jediná akciová společnost, Krajská zdravotní, funguje v Ústeckém kraji. Vznikla spojením pěti krajských nemocnic. Kraj do ní chce letos investovat 450 milionů korun a hodlá požádat o dalších 600 milionů z EU.

Transformaci z příspěvkových organizací na akciové společnosti prosadil i Pardubický kraj. Přes postupné zeštíhlení sítě nemocnic se ale stále nepodařilo tato zařízení vymanit z každoročních ztrát. Jejich celková ztráta dosáhla minulý rok téměř 200 milionů korun, z toho skoro polovina připadá na Pardubickou krajskou nemocnici.

Zařízení také stále zatěžují dluhy z minulosti, na konci loňského roku činila kumulovaná ztráta téměř 578 milionů korun, o 202 milionů více než rok předtím.

Naopak krajské nemocnice Libereckého kraje, které rovněž dokončily transformaci na obchodní společnosti, se za poslední čtyři roky s dluhy vyrovnaly. Lepší finanční situace jim dovolila více investovat.

Transformace se zřejmě vyplatila i ve Zlínském kraji, kde se hospodářská situace nemocnic stabilizovala. Ve ztrátě je ze čtveřice krajských nemocnic jen zařízení v Kroměříži, propad se ale daří snižovat.

ČTK

Regionálnímu zdravotnictví dominují spory o právní formu nemocnic
Ohodnoťte tento článek!