Republiko, otřes se!

Na počtu lékáren, které byly včera v pravé poledne protestně uzavřeny, se obě strany sporu – Česká lékárnická komora a ministerstvo zdravotnictví – zřejmě nedohodnou. A ani (to hlavně) na ničem jiném…

Zvláště pokud jde o obchodní marži na léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění, kterou stát od prvního ledna snížil ze 32 na 29 procent.

Když ve čtvrtek jakýsi stávkový předvoj patnácti set – státem údajně zbídačovaných – lékárníků bouřil pod okny ministerstva, neshledal k tomu David Rath objektivní důvod. A označil akci za „protest milionářů“. Což mohlo být a také bylo hned vřazeno do seznamu nevkusných výroků razantního ministra.

Přibližně někam mezi Rathovu klasifikaci prezidenta republiky („umanuté dítě, vrtošivý stařík“) a krajských hejtmanů ODS, kteří „připravují rozkradení nemocnic“. A kteří -nebudou-li se chovat slušně – „dostanou to, co jim náleží: pěstí do nosu“. Strážci politické kultury a dobrých mravů mají o čem kázat.

Jenže David Rath v roli „pořádkové síly“ má z dobrých důvodů (hlavně s ohledem na nutnost likvidace dnes jedenáctimiliardového deficitu ve VZP) podporu na klíčových místech. A nejen u premiéra Paroubka, který je zjevně ochoten skousnout, že Rathova persona výjimečně nezáří na vrcholu hitparády veřejné oblíbenosti.

Ačkoliv se lékárníci snaží vypadat jen jako vrchol ledovce nespokojenosti ve zdravotnictví, ačkoliv se kolem nich rojí pomocné sbory stomatologů či praktických lékařů, nelze říci, že jde o bitvu Rath (nebo stát) na jedné straně a veškeré zdravotnictvo na straně druhé. Předseda České lékařské komory Milan Kubek naopak ministra jasně vyzval: lékárníkům neustupovat!

Těmto kohortám „derathizátorů“ totiž čísla nějak nehrají. Tvrdí, že snížená marže připraví lékárny o 15 procent zisku a přivede 25 procent z nich na mizinu. Ale tohle už tvrdily v roce 1996 a zvláště pak v roce 1999, kdy byly přirážky pokaždé – tak jako letos – rovněž sníženy o 3 procenta.

Žádných 300 lékáren tenkrát nezaniklo, jak tehdy strašila Česká lékárnická komora. A nezanikne teď ani těch 550 lékáren, jak nás straší dnes tatáž instituce, jejíž šéf jako by vytáhl do boje už pouhým svým jménem: Lubomír Chudoba.

Dosud to bylo vždy naopak. Zatímco na počátku budování kapitalismu v Česku (1990) bylo v celé zemi jen 970 lékáren, v roce 1996 (první snížení marží ze 38 na 35 procent) jich bylo už 1400. Nyní jich máme 2200. A nic bych se nedivil, kdyby se množily dál.

Proč? Inu proto, že výdaje na léky vzrůstají a přes zdravotní pojišťovny (i mimo ně) teče za lékárenské pulty do pokladen stále víc peněz – letos to bude (jen z veřejného pojištění) téměř dvakrát tolik (40 miliard korun) než v roce 1996 (21 miliard). Úhrnem se za léky – na předpis i bez něj – letos lékárnám zaplatí takřka 60 miliard. Kdo trne hrůzou nad klesajícími procenty marží, měl by si uvědomit, že se tu řeže do mnohem většího koláče.

Nikdo, kdo je obeznámen s nadprodukcí velkých farmaceutických firem, jejich zběsilým hledáním odbytišť a profitu, povahu a příčiny současné situace zná a nemá zapotřebí nic zkreslovat. Pokud ovšem zrovna (jako ODS) nevede účelovou kampaň. A pokud si (tak jako lékárníci) nepředstavuje, že podnikat ve státem regulovaném odvětví dává privátu právo volat na tento stát jako na pohádkového oslíčka: Republiko, otřes se!

Martin Hekrdla, Právo

REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz

Lena Bajerová

Kdyby jste se pane Hekrdlo nejprve seznámil s fakty, když už jste se tak

rozjel….

Jitka Tóthová

Pane Martine Herkdlo, gratuluji Vám, zdá se, že jste dosud zdravý a cítíte, že ještě dlouho budete, jinak byste nemohl naspat tento článek. Nevíte, jaké problémy má pacient a ten, kdo se o něj stará. Přeji Vám na dlouho pevné zdraví, jinak totiž příjdete o své iluze.

Tesař Lubomír

Prosím vás všechny, nereagujte vůbec na tento příspěvek,nestojí to za to, autor je prostě hloupý.

PharmDr. Petr Lorenc

Pane Hekrdlo, stal jste se plamenným obhájcem urážek pana Ratha. Bez jediného argumentu jen dokola melete(promiňte mi ten výraz)variace na výroky ministra zdravotnictví.

Jsem zaměstnán v lékárně, kde jsme toho času majitel, dva lékárníci, tři laborantky a jedna uklízečka. Podle vašeho článku jsme všichni milionáři, protože současné kroky ohrožují naši práci a výroky pana Ratha nás hloupě uráží.

Pokud se již dvakrát snížila lékárnám přirážka, vzali tento krok na sebe distributoři… a zkrachovali. Dnes se udrželi pouze čtyři. Další snížení na sebe ale již brát nemohou. Lékárníci navrhovaly degresivní marži – ta by pomohla ušetřit finance a zachovala podmínky pro provoz malých lékáren.

Dr. Rath na tyto návrhy nereagoval a snaží se nastavit systém tak,aby ty nejmenší likvidoval(viz jeho slavná hláška – Na malém městě je luxus vydržovat lékárnu. – Nebyl to luxus ani za komunismu.)

Dělat si legraci ze jména pana Chudoby mi připomíná infantilní zábavu žáčků 1. třídy zvláštní školy. A pokud vzrůstají náklady na léky, vězte – léky píší lékaři, ne lékárny. Nastavení limitu preskripce je třeba řešit systémově a ne absolutně nedomyšlenými kroky.

K vlivu farmaceutického průmyslu na zdravotnictví – znáte-li sitaci, pak mi povězte, jak se vyvíjí kauza Tempus Medicorum a firma Pfizer. A jak se do ní zapojil/nezapojil MUDr. Rath.

Na závěr něco ve vašem stylu – kolega mi řekl, že jsme demonstrovali před Rathejnou (rozuměj ministerstvem zdravotnictví).

O.Bednarik

Pro pana Hekrdlu…..teda Vy máte divný jméno, nehrká ve Vás něco? třeba

závist?





Ohodnoťte tento článek!