Řežou si Kubkovi lékaři pod sebou větev?

Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek připouští, že lékaři s prací přesčas počítají, protože je dost velkou součástí jejich příjmů. Nejenže všichni slouží oněch 150 ze zákona povinných hodin…

Je možné, že lékaři šlápli tentokrát vedle a vlastně si nařízli vlastní větev, když v úterý prostřednictvím svého odborového klubu pohrozili, že omezí přesčasy, nedostanou-li více přidáno. Zapomněli, že pacient si nepřeje nic jiného, než aby jej léčil lékař ve výborné kondici, a ne troska vyčerpaná mnoha odpracovanými hodinami navíc.

Předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek připouští, že lékaři s prací přesčas počítají, protože je dost velkou součástí jejich příjmů. Nejenže všichni slouží oněch 150 ze zákona povinných hodin, jimiž jako maximem nyní LOK hrozí, ale mají i nasmlouváno dobrovolně maximální povolený počet přesčasových hodin v roce, tedy 416, a kromě toho ještě 400 hodin pracovní pohotovosti. Kdekdo vám v nemocnicích potvrdí, že dokonce nejsou výjimkou lékaři, kteří slouží 1500 hodin přesčasů za rok. Shrnuto: nízké platy si zvyšují prostřednictvím hodin navíc. Jsou potom dostatečně fit, aby mohli kvalitně vykonávat svou práci? Sníží-li množství přesčasů, klesnou jim platy. „Pro pacienta bude ale jenom dobře, když lékaři budou sloužit 150 hodin přesčasů v roce a dost. Možná budeme překvapeni, protože budou odpočatí, usměvaví a vyloučí se i možné chyby, které může udělat doktor, je-li přepracovaný, když slouží od pátku do pondělí,“ tvrdí prezident Svazu pacientů Luboš Olejár. Neběží-li zrovna řeč o penězích, hovoří i někteří lékaři o co nejnižším počtu přesčasových hodin jako o dávném snu. Vždyť i lékař je člověk a potřebuje si odpočinout, mít čas sám na sebe, rodinu, ale i na pacienta. „Za současné situace se zdravotnictví bez služeb lékařů neobejde, protože je jich málo. Lékaři sloužit musí, jinak se zdravotní péče zhroutí,“ tvrdí však Kubek. „Ale nezhroutí,“ oponuje Olejár.

„Berte nás vážně“

Lékaři dali tentokrát poprvé hrozbě nesloužit přesčasy přednost před stávkou. Zřejmě jsou přesvědčeni, že by to bylo mnohem účinnější a pro vládu nepříjemnější. Přestanou-li od Nového roku sloužit ústavní pohotovosti, zhroutí se podle nich zhruba po dvou měsících, tedy na konci února, akutní péče ve všech nemocnicích. Řešení se příliš mnoho nenabízí. První samozřejmě spočívá v tom, že vláda najde peníze na vyšší odměňování lékařů v příštím roce než oněch sedm procent, která jim po povodních slíbila. Pak by i Lékařský odborový klub byl ochoten něco ze svých požadavků slevit. Ale když k takové dohodě nedojde? „Pak je třeba naši hrozbu brát vážně,“ tvrdí Kubek. Soukromý internista Jakub Malý, který léta pracoval v nemocnici, však řekl Právu, že na teorii o podřezávané větvi něco je. „Je stejně jen otázkou času, kdy se přesčasová práce v nemocnicích bude snižovat na co možná nejnižší míru. Když jsem sloužil celý víkend, byl jsem značně unavený. Vím tedy, že unavený lékař může iudělat chybu, a to jen proto, že je přepracován. Změnit ústavní pohotovosti ale znamená rázně říznout do systému poskytování zdravotní péče.“Za pravdu mu dává i poslanec ODS, lékař Milan Cabrnoch: „Bylo by dobré, kdyby lékař byl odpočatý a měl na pacienta dostatek času. To však vyžaduje radikální zásah do systému. Je-li na tisíc porodů šest porodnic, těžko můžete chtít, aby všude sloužili lékaři a všichni byli odpočatí. Jestliže oněch tisíc porodů stáhnete do jedné nemocnice, pak lékařů bude dost, vystřídají se ve službách a všichni odpočatí budou,“ tvrdí Cabrnoch. Jeho slova lze vyložit i tak, že je nutné některé neefektivní nemocnice zavřít a péči soustředit do větších nemocnic. Tento nápad už tu byl před několika lety při výběrových řízeních na smlouvy se zdravotními pojišťovnami, ale nikdo se neodvážil nemocnice rušit a péči koncentrovat. I v parlamentu se vždycky našli poslanci, kteří do krve hájili zájmy právě té „své“ nemocnice, přestože podle výsledků byla zralá na zavření.

Znovu na pořad dne?

Pokud by tedy lékaři od Nového roku skutečně přestali sloužit ústavní pohotovosti, znovu by se tento problém dostal na pořad dne. Tak jako tak k tomu dříve či později dojde. Už třeba právě jen kvůli tomu, co Právu řekl ředitel soukromé Horské nemocnice ve Vrchlabí doktor Vladimír Dryml: „Troufám si tvrdit, že neexistuje nemocnice, kde by v otázce přesčasů přesně dodržovali zákoník práce. Překračují ho všechny. Je to pokrytectví, protože hodiny navíc různě maskují.“

Václav Pergl, Právo, 3.10.2002

Ohodnoťte tento článek!