Říčanskou léčebnu by mohlo zachránit jiné zdravotnické zařízení

Zadlužené Olivově léčebně v Říčanech u Prahy, které hrozí insolvence, by mohlo pomoci jiné zdravotnické zařízení. Ve hře je například možnost, že by do ní přestěhovalo své pacienty a pomáhalo jí s náklady na energie.

Bude se o tom jednat v příštích dnech, řekla ČTK Viola Břeňová ze správní rady léčebny.

„Máme schůzku se zdravotnickým zařízením, které se nabídlo, že by se v tom chtělo angažovat,“ uvedla Břeňová bez dalších podrobností. O jaké zařízení jde, nechtěla říci.

Jednání je plánováno o víkendu, ještě předtím bude zasedat správní rada léčebny, která by v krajním případě mohla rozhodnout o vyhlášení insolvence. To by pro ozdravovnu, která nemá žádný majetek, nejspíš znamenalo zánik. Budova patří pražskému magistrátu a vnitřní zařízení Olivově nadaci. „Budu se snažit, aby se ta jednání ještě mohla uskutečnit, abychom nezahodili šanci na záchranu,“ dodala Břeňová.

Léčebna dluží kolem tří milionů korun. Nynější vedení to dává za vinu bývalé ředitelce, ta pochybení odmítá. Dluhy podle ní nebyly tak vysoké, aby je nové vedení nemohlo uhradit. Navenek přitom nic nenasvědčuje tomu, že by zařízení hrozil zánik. V současnosti se v něm léčí asi 50 dětských pacientů. „Děti přijíždějí, tento týden jsme měli příjmy, v prosinci budou koncerty,“ uvedla Břeňová.

Dětská léčebna v Říčanech patří k nejstarším zařízením pro děti nejen v Česku, ale také ve střední Evropě. Pomáhá dětem s onemocněním dýchacích cest, pohybového ústrojí a trpícím obezitou. Zařízení bylo otevřeno v roce 1896 z popudu manželů Olivových. Zpočátku poskytovalo sociální služby, později převážila jeho zdravotnická funkce.

Léčebna je také zapojena do humanitárního programu určenému pro vážně nemocné děti z válkou postižených oblastí. Malí pacienti, kteří v Česku podstoupili lékařský zákrok, pak pobývali v Říčanech. Program pomohl například dětem z Bosny a Hercegoviny, Kosova, Čečenska, Iráku, Pákistánu a Afghánistánu. V léčebně v minulosti absolvovaly ozdravný pobyt také japonské děti z oblasti, která byla při havárii v jaderné elektrárně Fukušima vystavena radioaktivnímu záření.

1)
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).
Ohodnoťte tento článek!