Riziko předčasného úmrtí v zemích EU kleslo nejvíc v ČR

Titulní obrázek

ČR měla nejlepší výsledky nejen mezi desítkou nových členských států, ale i ve srovnání se zeměmi bývalé patnáctky. Vyplývá to z projektu, který se zaměřuje na nerovnosti ve zdraví a na snižování předčasné úmrtnosti. Pořádá ho Polsko, které ho spolu s EU i platí…

Riziko předčasného úmrtí se v 90. letech a na přelomu tisíciletí v Česku snížilo nejvýrazněji ze zemí EU. Novinářům výsledky představila Ivana Holcátová z Ústavu hygieny a epidemiologie Všeobecné fakultní nemocnice.

„Extrémně poklesla předčasná úmrtnost zvláště na onemocnění srdce a cév. Ten efekt je skutečně dramatický. Zlepšujeme se i v řadě dalších parametrů, jako je střední délka života, výskyt karcinomu plic a úmrtnost na něj. Bohužel nemůžeme to říct o ženách. U nich zaznamenáváme mírný nárůst jak výskytu karcinomu plic, tak například cirhózy jater,“ uvedla Holcátová, která se na shrnutí českých výsledků podílela.

Úmrtnost na nemoci srdce a cév se mezi lety 1990 až 2002 snížila u mladších mužů a žen středního věku téměř o polovinu, tedy víc než ve starých státech EU. Podobně jako v nich klesal počet mrtvých po zraněních. Od roku 1990 ubývalo každoročně i úmrtí mužů kvůli cirhóze jater.

Situace se naopak nelepší u žen. Čeští muži také přestávají kouřit, naopak víc žen si cigaretu zapaluje, uvádějí odborníci. Zatímco u mužů úmrtnost na rakovinu plic mírně poklesla, u žen se příliš nemění.

Podle autorů české části projektu se rozdíly ve zdraví v ČR a ve starých zemích EU stírají rychleji než v ostatních postkomunistických státech. I přes největší pokrok je v Česku ale stále hrozba, že člověk zemře před 64. narozeninami, vyšší než v 15 starých zemích unie.

V roce 2002 mohl předčasně zemřít každý čtvrtý Čech a každá devátá Češka. Ve starých státech EU to byl v průměru každý šestý muž a každá dvanáctá žena.

Mezi desítkou postkomunistických států, které rozšířily unii v roce 2004 a 2007, byla situace o něco lepší než v ČR jen ve Slovinsku. „Bohužel pořád je vidět, kde byla železná opona,“ podotkla Holcátová.

Bývalé postkomunistické země mají totiž stále ještě horší výsledky. Autoři pro srovnání zařadili do žebříčku i Rusko, které téměř ve všech ukazatelích skončilo na posledním místě, a to s velkým propadem.

Od roku 1990 do roku 2002 v Česku u mužů pokleslo riziko úmrtí o víc než devět procentních bodů, u žen o čtyři body. Na druhé příčce skončilo Slovensko, kde se riziko u mužů snížilo o téměř osm procent a u žen o necelá čtyři procenta. V patnáctce v průměru kleslo o necelých pět procent u mužů a o dvě procenta u žen, v desítce postkomunistických států o necelá čtyři procenta u mužů a o více než dvě procenta u žen.

V roce 1990 umíralo v ČR předčasně 731 mužů a 284 žen na 100.000 obyvatel. O 12 let později to bylo 500 mužů a 207 žen. Průměr deseti postkomunistických zemí činil 682 předčasně zemřelých mužů a 333 žen, průměr patnáctky 261 mužů a 162 žen.

Za zlepšením v ČR podle odborníků stojí moderní medicína a léčba, změna životního stylu i lepší stravování. Velká rizika představuje kouření a alkohol, uvádějí experti. Lidé v Česku se i lépe stravují.

Výrazně méně než v minulosti konzumují živočišných tuků a bílkovin, naopak více spotřebují rostlinného oleje. Jedí méně masa než ve starých státech EU, ale víc než obyvatelé ostatních postkomunistických zemí. Zatím se ale Češi a Češky nenaučili zařadit do svého jídelníčku dost zeleniny.

Podmínkou pro další zlepšení je podle odborníků i to, aby se lidé začali o své zdraví více starat. „Trošku jsme zapomněli na rizika globalizace, že je všeho dost a všechno si může český občan dopřát. Nějak si neuvědomuje, že konzumace různých výhod může přinášet i riziko,“ řekl ČTK hlavní hygienik ČR Michael Vít. Podle něj si mnozí stále ještě nezvykli na to, že za ně už nerozhoduje stát, ale měli by se o sebe starat i sami.

ČTK

Riziko předčasného úmrtí v zemích EU kleslo nejvíc v ČR
Ohodnoťte tento článek!