Přejít na obsah

Riziko předčasného úmrtí v zemích EU kleslo nejvíc v ČR

zpět
13.8.2008

"Konstatovali jsme, že Česká republika je zemí, ve které bylo zlepšení zdraví nejvýznamnější mezi všemi zeměmi evropské desítky, tedy těch nových států, které Evropskou unii rozšířily v letech 2004 až 2007," říká v rozhovoru MUDr. Ivana Holcátová z mezinárodního týmu, který se zabýval zdravím v EU...

MUDR. IVANA HOLCÁTOVÁ Z MEZINÁRODNÍHO TÝMU, KTERÝ SE ZABÝVAL ZDRAVÍM V EU

Tři roky mezinárodní tým vědců monitoroval vývoj zdraví jednotlivých zemí při rozšiřování Evropské unie. Nyní zveřejnil své závěry a pro Českou republiku jsou poměrně lichotivé. Tým se zabýval hlavně předčasnou úmrtností v EU a nerovnostmi ve zdraví mezi novými členskými státy ze střední a východní Evropy (EU 10) a evropskou patnáctkou.

K jakým závěrům jste z hlediska České republiky dospěli?

Konstatovali jsme, že Česká republika je zemí, ve které bylo zlepšení zdraví nejvýznamnější mezi všemi zeměmi evropské desítky, tedy těch nových států, které Evropskou unii rozšířily v letech 2004 až 2007. Obecně jsme v ukazatelích předčasné úmrtnosti na tom sice trochu hůř než Slovinsko, ale ČR je jednou z několika zemí střední a východní části EU, kde je zlepšení zdraví znatelně vyšší než průměr tradiční evropské patnáctky.

Takže méně umíráme v produktivním věku?

Riziko předčasného úmrtí, tedy když člověk zemře mezi dvaceti až šedesáti čtyřmi lety svého věku, se mezi lety 1990 až 2002 v Česku snížilo nejvíc ze zemí Evropské unie. Extrémně poklesla předčasná úmrtnost, zvláště na onemocnění srdce a cév. Pokles této úmrtnosti mezi lety 1990 až 2002 byl téměř o 50 %. Zlepšujeme se i v řadě dalších parametrů, jako je například střední délka života. Ta neustále stoupá a je zhruba uprostřed mezi zeměmi EU 15 a EU 10. Muži se v průměru dožívají 72,1 roku, ženy 78,7 roku. V evropské patnáctce je to u mužů 76 a u žen 81,8. V evropské desítce je to u mužů 69,1 a u žen 77,2.

A co je příčinou poklesu předčasného úmrtí na choroby srdce a cév?

Zdá se, že kromě výrazně zlepšené zdravotní péče také dramatická změna ve složení stravy v 90. letech. Klesla spotřeba živočišných tuků. Mezi lety 1990 až 2002 se například v ČR snížila spotřeba vepřového masa z 58 na 42 kg na hlavu a rok. Velký pokles z 21 na 8 kg na hlavu je také u hovězího masa. Naopak u drůbeže vzrostla spotřeba v uvedeném období z 12 na 31 kg na obyvatele a rok a spotřeba ovoce stoupla ze 61 na 75 kg.

A co ryby? Ty také patří ke zdravé stravě, ale nemám dojem, že bychom jich jedli hodně.

Trochu vás poopravím. Výzkum ukázal, že konzumace ryb ve sledovaném období stoupla v ČR z osmi na 14 kg na obyvatele a rok. To je nejvíc v evropské desítce.

Stejně ale onemocnění srdce a cév patří v ČR k nemocím, na které zemře více než polovina všech zemřelých.

To je pravda. Hrozba, že člověk zemře na tato onemocnění před svými 64. narozeninami, je vyšší než v patnácti starých zemích Unie. V roce 2002 předčasně mohl zemřít každý čtvrtý Čech a každá devátá Češka. Ve starých státech EU to byl v průměru každý šestý muž a každá dvacátá žena.

A co alkohol? Ten se přece na zdravotním stavu obyvatel podílí také hodně.

Jistě. Spotřeba alkoholu české dospělé populace je vysoká a byla třináct litrů stoprocentního alkoholu na osobu a rok včetně nemluvňat. Pivo k tomu přispělo 58, víno 14 a lihoviny 28 procenty.

A jak se to odrazilo v cirhóze jater, která je nejčastějším důsledkem alkoholismu?

U mužů ve věku 20 až 64 let se úmrtnost na cirhózu jater zvyšovala až do roku 1990, ale od té doby klesá. U žen stejného věku se bohužel úmrtnost na cirhózu jater zvyšuje od 70. let. Porovnámeli to s Evropou, pak v ČR byla předčasná úmrtnost související s pitím alkoholu nižší, než byl průměr zemí evropské desítky, ale vyšší než průměr zemí evropské patnáctky.

A k jakým závěrům jste celkově došli?

Od roku 1990 do roku 2002 u mužů pokleslo riziko úmrtí o více než devět procent, u žen o čtyři. To je nejvíc ze všech států evropské desítky. Za námi například skončili Slováci. Ve stejném období v evropské patnáctce toto riziko kleslo u mužů o necelých pět procent a o dvě procenta u žen. V roce 1990 umíralo v ČR předčasně 731 mužů a 284 žen na 100 000 obyvatel. V roce 2002 to bylo 500 mužů a 207 žen. Průměr deseti postkomunistických zemí činil 682 předčasně zemřelých mužů a 333 žen. Průměr patnáctky byl 261 mužů a 162 žen.

Co bude se závěry studie dál?

Dostane je ministerstvo zdravotnictví a poslanci a věřím, že právě ministerstvo je rozvine do dalších preventivních programů pro populaci tak, aby průměrná délka života, které se lidé v ČR dožívají, ještě rychleji stoupala.

Václav Pergl, Právo


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

Právo

Komentovat článek: Riziko předčasného úmrtí v zemích EU kleslo…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

1 nejnovější komentář k článku Riziko předčasného úmrtí v zemích EU kleslo…

Komentáře

1 komentář
Jiri Wicherek Zajimave  | 14. 08. 2008 11:45

Z uvedene studie vyplyva, ze Česká republika je zemí, ve které bylo zlepšení zdraví nejvýznamnější mezi všemi zeměmi evropské desítky, tedy těch nových států, které Evropskou unii rozšířily v letech 2004 až 2007...., ze ČR je jednou z několika zemí střední a východní části EU, kde je zlepšení zdraví znatelně vyšší než průměr tradiční evropské patnáctky, lec presto pacienti hodnotí zdravotnictví stále hůř - viz: http://www.zdravotnickenoviny.cz/scripts/detail.php?id=372881 Chybne vysledky studie? Vysoke naroky pacientu? Dusledky pusobeni medialniho obrazu naseho zdravotnictvi na obcany?....

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné