Rizikový příplatek v nemocnicích

Titulní obrázek

Od letošního ledna došlo k podstatnému zúžení okruhu zaměstnanců, kterým vzniká nárok na rizikový příplatek v práci. K tomto problému přinesly Zdravotnictví a medicína na začátku roku podrobné informace. Dotaz čtenáře právní poradny Zdraví.Euro.cz tuto otázku opět otevírá. Právní analýzu problému čtěte v článku…

Právní pordana Zdraví.Euro.cz

Od letošního ledna došlo k podstatnému zúžení okruhu zaměstnanců, kterým vzniká nárok na rizikový příplatek v práci. K tomto problému přinesly Zdravotnictví a medicína na začátku roku podrobné informace – více ZDE. Dotaz čtenáře právní poradny Zdraví.Euro.cz tuto otázku opět otevírá.

Existuje nějaký závazný předpis pro poskytovaní rizikového příplatku ve všech, tedy i soukromých nemocnicích. Jestli ano, kterých pracovišť se týká, jak se musí vyplácet – zahrnutý do základu či samostatně?

Odpovídá JUDr. Dominik Brůha, AK Brůha

V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, došlo již od 1. ledna 2007 ke změnám v oblasti poskytování příplatků ke mzdě, a to včetně tzv. rizikového příplatku.

Obecně závazným právním předpisem pro oblast odměňování v podnikatelské sféře, tj. použitelným např. i pro soukromé nemocnice, je především zákoník práce.

Podle ustanovení § 117 zákoníku práce platí, že za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek.

Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví vláda nařízením. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % částky, kterou stanoví zákoník práce v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy.

DÁLE ČTĚTE
TBC či hepatitida nejsou riziko, řekla vláda
Za rizikové příplatky jsme bojovali

Prováděcím nařízením vlády, na které odkazuje zákoník práce, je nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Již z názvu uvedeného nařízení vlády je zřejmé, že namísto dřívějšího pojmu „rizikový příplatek“ se nyní používá pojem „příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.“

Obecně lze shrnout, že oproti předchozí právní úpravě došlo k podstatnému zúžení okruhu zaměstnanců, kterým na tento příplatek vzniká nárok.

Konkrétně § 6 stanoví, že ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.

Ztěžujícím vlivem se pak rozumí konkrétní vlivy přesně specifikované v § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Těmito vlivy jsou např. prach a chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace stanovené zvláštním právním předpisem, dále se jedná např. o pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity či vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou přesně stanovené viry a jejich genetické mutace.

Dále jde např. o radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu, stejně jako pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek atd.

Ze shora uvedených důvodů by si tedy zaměstnanec měl nejprve prověřit sjednaný druh práce a na něj případně navazující pracovní náplň a obojí porovnat s dikcí § 6 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

V případě, že v souladu s pracovní smlouvou vykonává zaměstnanec takové práce, které obnášejí byť jen některá z rizik výslovně citovaných v uvedeném nařízení vlády, pak by měl na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí nárok. V opačném případě bohužel nikoli.

Konkrétní výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí určuje pro celou podnikatelskou sféru § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. tak, že za každý ztěžující vliv podle § 6 odst. 2 činí výše příplatku nejméně 10 % základní sazby minimální mzdy stanovené v § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

Konkrétní způsob výpočtu lze demonstrovat na příkladu středního zdravotnického pracovníka. Ten má podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. v soukromé nemocnici nárok na zařazení do tzv. 5. skupiny prací a na nejnižší úroveň zaručené mzdy ve výši 12.000,-Kč, která odpovídá minimálně 71,50 Kč za hodinu.

Pokud je tento pracovník zároveň vystaven jednomu ztěžujícímu vlivu uvedenému v § 6 odst. 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., pak má nárok na příplatek ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a to na příplatek ve výši nejméně 7,15,-Kč za hodinu; pokud je tento pracovník vystaven zároveň dvěma ztěžujícím vlivům, pak má nárok na příplatek ve výši nejméně 14,30,-Kč za hodinu atd.

www.Zdravi.Euro.cz

Rizikový příplatek v nemocnicích
Ohodnoťte tento článek!