Ročenka o životním prostředí v Ústí poprvé mapuje i zdravotní stav obyvatel Ústecka

Letošní, již osmá ročenka o stavu životního prostředí v Ústí nad Labem nejen za loňský rok, ale i mapující vývoj v této oblasti za posledních deset let, obsahuje také jednu novinku. Poprvé se její autoři zaměřili i na zdravotní stav obyvatel Ústecka. Náměstek primátora Václav Pucherna to zdůvodnil tím, že zdravotní stav lidí s prostředím, v němž žijí, úzce souvisí. Z ročenky vyplývá…

Ústí nad Labem – Letošní, již osmá ročenka o stavu životního prostředí v Ústí nad Labem nejen za loňský rok, ale i mapující vývoj v této oblasti za posledních deset let, obsahuje také jednu novinku. Poprvé se její autoři zaměřili i na zdravotní stav obyvatel Ústecka. Náměstek primátora Václav Pucherna to zdůvodnil tím, že zdravotní stav lidí s prostředím, v němž žijí, úzce souvisí.

Z ročenky vyplývá, že pro demografický vývoj je na Ústecku charakteristický přirozený úbytek obyvatelstva, kdy počet zemřelých převyšuje počet živě narozených. Pokračuje rovněž proces stárnutí populace, který se nejzřetelněji projevuje ve snižování podílu dětské populace na celkovém počtu obyvatelstva. Významným pozitivním rysem populačního vývoje je naopak úbytek potratů a výrazný pokles zaznamenala také kojenecká a novorozenecká úmrtnost.

Počet onemocnění zhoubnými novotvary má podle Pucherny vzestupný trend jak celorepublikově, tak i na Ústecku. „U mužů tyto počty v roce 1991 převyšovaly o osm procent údaje ČR, ale od roku následujícího jsou již pod údaji celorepublikovými. U Ústečanek ve sledovaných letech počty onemocnění zhoubnými nádory nepřevýšily údaje celorepublikové,“ poznamenal Pucherna. Poněkud hůře je na tom Ústecko, co se týká tuberkulózy, výskyt této nemoci je zde ve srovnání s republikou zhruba o třicet procent vyšší.

V období let 1991-2000 bylo na Ústecku hlášeno celkem 26 362 pacientů s přenosným onemocněním. „Nejčastěji šlo o plané neštovice – 29 procent, na druhém místě s 20 procenty byla onemocnění alimentátní, především způsobená salmonelami, dále následuje svrab – 6 procent, spála – 5,2 procenta a virové záněty jater – 3 procenta,“ vypočítal náměstek primátora. Dodal, že pro Ústecko je rovněž charakteristický vzestupný trend onemocnění klíšťovým zánětem mozku a co se týká pohlavních nemocí, severní Čechy včetně Ústecka jsou v republice hodnoceny jako oblast nejrizikovější.

JITKA HADAŠOVÁ, Ústecký deník, 10.8.2001

Ročenka o životním prostředí v Ústí poprvé mapuje i zdravotní stav obyvatel Ústecka
Ohodnoťte tento článek!