Přejít na obsah

Rodiče dětí poškozených očkováním by se měli dočkat odškodnění

zpět
3.3.2015
Vladimír Valenta.
zvětšitVladimír Valenta.
Autor: archiv MZ ČR

Vladimír Valenta. | Autor: archiv MZ ČR

 

Rodiče dětí vážně poškozených povinným očkováním by se měli dočkat od státu odškodnění. Ministerstvo zdravotnictví nyní zvažuje, jakou formou do zákona tento nárok rodičů zapracuje. ČTK to řekl hlavní hygienik Vladimír Valenta.

Před týdnem vyzval k tomuto kroku ministerstvo Ústavní soud, když vyhlásil, že ministerstvo může vyhláškou nadále určovat povinné vakcíny a že rodičům hrozí za nedodržení povinnosti pokuta. Ústavní soud také potvrdil, že povinnost očkování před nástupem do mateřské školy není protiústavní.

„Jsme si vědomi, že problematika odškodnění tady není řešena, takže připravujeme právní úpravu. Jestli bude v podobě samostatného zákona, nebo jestli to bude včleněno do některého ze současných zákonů, teď mám na mysli třeba zákon o zdravotním pojištění, to ještě uvidíme. Je to předmětem rozvahy,“ řekl Valenta a potvrdil, že on považuje zavedení odškodnění za nutné.

Ročně zůstanou vážné následky po očkování čtyřem až pěti dětem, i proto někteří rodiče očkování potomků odmítají. Argumentují svou zodpovědností za zdraví dítěte a požadují, aby o všech rizicích očkování byla vedena otevřená veřejná debata. Pod petici s tímto požadavkem získalo Sdružení Rozalio, neboli Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu očkování, za dva týdny téměř 12.000 podpisů.

„Pokud se týká nežádoucích účinků, jako každé léky, tak i očkovací látky mohou mít nežádoucí účinky. Ale tady bych chtěl říct, že společenský přínos mnohonásobně překračuje nežádoucí účinky,“ zdůraznil Valenta.

Uvedl, že ročně zachrání očkování v Česku kolem 500 dětí, které by zemřely, a kolem 150.000, které by onemocněly jednou z infekčních nemocí, proti kterým se očkuje.

„Druhá strana mince je, že tu máme nějaké nežádoucí účinky, které jsou v řádu stovek, loni jich evidoval Státní ústav pro kontrolu léčiv kolem 500 nebo 600 v souvislosti s očkovacími látkami. Dominovaly lehčí nežádoucí účinky typu zduření v místě vpichu, zčervenání nebo naznačený lehký průběh daného onemocnění, či zvýšená teplota,“ upřesnil Valenta.

V Česku se očkuje hexavakcínou povinně proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence B a onemocněním vyvolaným bakterií Haemophilus influenzae B. Další povinná vakcína chrání proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Podle Valenty jsou současné kombinované vakcíny nesrovnatelně bezpečnější, než kdysi byly očkovací látky proti jednotlivým nemocem. Současné kombinované vakcíny jsou podle něj už natolik specifické a natolik vyčištěné, že obsahují minimum antigenů nutných k vyvolání protilátek. „Dnes třeba hexavakcína má kolem 50 antigenů, zatímco dříve jedna očkovací látka proti černému kašli jich měla mnohonásobně více, takže je to výrazné snížení antigenní zátěže,“ řekl.

V hexavakcíně se očkují malé děti i proti žloutence B, což mnozí rodiče napadají, prý tak malým dětem právě tato nemoc téměř nehrozí. Infekce se přenáší krevní cestou. Valenta řekl, že sice hrozba přenosu je v tomto věku malá, přesto přenos pravděpodobný je. „A právě u nejmenších dětí má žloutenka B daleko závažnější průběh. Z počátku probíhá neznatelně, ale pak velmi často, a u dětí významně častěji než u dospělých, přechází do chronického stadia a končí rakovinou jater,“ řekl.


Komentovat článek: Rodiče dětí poškozených očkováním by se měli…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

Komentáře

Do této diskuse prozatím nikdo nepřispěl.

přidat komentář
 
 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné