Přejít na obsah

Rozhovor s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem

zpět
5.3.2007

Uvnitř článku najdete přepis rozhovoru s ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem, který byl hostem pořadu televize PRIMA Nedělní partie. Debatovalo se hlavně o chystané reformě zdravotnictví...

Poplatky za recept, návštěvu u lékaře, den pobytu v nemocnici, ošetření na pohotovosti, sanitku, to jsou Vaše návrhy, pane ministře. Proč vlastně mají lidé platit víc? To už je na tom české zdravotnictví tak špatně?

Tady nejde o to, abychom do zdravotnictví teď momentálně dostali více peněz, ale abychom na všech frontách, tedy i u pacientů udělali změny v českém zdravotnictví, protože naše zdravotnictví na tom opravdu může být ve velmi krátké době velmi špatně. Ono na tom není nejlíp už teď, co se týče finanční bilance, protože pořád máme kumulovaný dluh pět miliard. A samozřejmě známe plno stesků i z médií a z novin na kvalitu lékařské péče, popř. na chování lékařů a vztah lékař - pacient.

Pane ministře, klasická výtka lidí, kteří se o poplatcích dozvědí. Celý život jsem platil zdravotní pojištění, proč bych měl teď platit znovu? To zní logicky.

Na to možná bude na první pohled paradoxní odpověď: Právě proto zavádíme poplatky. Aby vůbec ti lidé, kteří odváděli, když byli ekonomicky aktivní, peníze do státní pokladny za komunistů, později pojistné, mohli dostat v důchodu adekvátní péči, všechnu moderní, dostupnou, tak je potřeba udělat ve zdravotnictví nějaká opatření. Já chci zdůraznit, že to, co jsme prezentovali na tiskové konferenci, z čehož bylo potom vytaženo to téma poplatky jako hlavní, tak toho bylo daleko víc. My jsme avizovali, že přijdeme dvanáct zákonů, kdy budeme měnit zdravotní pojištění a ostatní.

My se k tomu všemu dostaneme, pane ministře.

Já chci jenom zdůraznit, že je to komplex opatření. A chci zdůraznit také to, že u těch jednotlivých zákonů budeme zvlášť komunikovat přesně, co občany čeká, tzn. i v případě poplatků budeme přesně ty občany informovat řádově v horizontu čtyř týdnů o tom…

Tak dlouho Vás v partii držet nebudu a budeme muset naše diváky informovat už teď. Co si od těch poplatků vlastně slibujete? Proč zavádíte poplatky padesátikorunové za návštěvu u lékaře např.?

Tak oni mají mít jednak regulační charakter, jednak mají i do jisté míry posílit roli toho pacienta. Ten regulační charakter je potřebný pro to, abychom mohli lépe užít peníze, které sbíráme z našich daní, z pojistného na veřejné zdravotní pojištění, kdy potřebujeme hradit velmi moderní léčbu a přesunout… To znamená…

Promiňte, regulační charakter, znamená to, že chcete odradit tímto poplatkem lidi od toho, aby chodili k doktorovi?

No, tak u nás totiž v ČR se velmi plýtvá. Já Vám můžu říct některá čísla, možná jim nebudete ani věřit, ale v roce 2005 našich 10 miliónů obyvatel inkasovalo 93,5 miliónů blanketů recepturních, 93,5 blanketů, zdůrazňuji.

Devět receptů na jednoho.

Máme nejvíc, suverénně nejvíc kontaktů s lékařem, máme třináct kontaktů na jednoho obyvatele. Německo…

Česky řečeno naši obyvatelé chodí víc k doktoru než…

Velmi často chodí k lékaři, pravděpodobně tam funguje fenomén, když je něco zadarmo, tak si to beru. A můžeme se srovnávat třeba s Německem, které má sedm kontaktů.

A my máme 13.

A je to velmi podobná populace. Můžeme se srovnávat s Portugalskem, které má jenom čtyři kontakty. Němci i Portugalci žijí déle, choroby mají přibližně a nemocnost mají přibližně stejnou. A z toho je vidět, že je v tomhle číslo skryto nepochybně nadužívání zdravotní péče, neúčelné nadužívání zdravotní péče.

Pane ministře, kde všude v Evropě jsou takové poplatky, které Vy byste rád zavedl?

Téměř všude, téměř všude, dokonce ČR má nejmenší spoluúčast v Evropě teďka momentálně. Jedná se o symbolické poplatky, tzn. jedná se o tu signálku, že vyšetření, které u nás teďka ze zdravotního pojištění stojí od 300 do 1500, signalizuje ta padesátikoruna: Pozor, toto vyšetření něco stojí. Na druhé straně je potřeba i posílit roli pacienta. Není to samozřejmě jenom poplatek, jsou to informace a další kroky, které chceme zavést. Ale jestliže dáváte padesátikorunu za den hospitalizace např., tak se ptáte, proč je to povlečení potrhané, proč ta strava není dobrá, protože máte už ten pocit, že něco platíte, že za to vydáváte peníze. A aktivizuje se na straně pacienta…

Pane ministře, kdy jste naposledy ležel v nemocnici?

Já jsem, je to asi čtyři roky…

A Vy věříte tomu, že když dáte 50 korun denně, že Vaše sebevědomí vůči se personálu se zvýší?

Nepochybně částečně. Samozřejmě, kdyby ta částka byla vyšší, tak to sebevědomí je zase vyšší. Já pořád říkám, že je to signální poplatek, kdy já se ptám: Dal jsem 50 korun, ale lékař mě nějak odbyl. Teďka to považuji: No, je to zadarmo, tak se radši nebudu ptát.

Na Slovensku, v naší sousední zemi, tyto poplatky byly zavedeny, ale taky zrušeny. Jakou mají zkušenost podle Vás tam z těch poplatků, protože nová vláda většinu z těch poplatků zrušila?

Existují statistiky, které snížily kontakty na Slovensku s lékaři. Dokonce Slovensko na tom bylo hůře než ČR a dostalo se za nás v těch statistikách a to nemáme ještě ty poslední.

Zvýšilo se sebevědomí pacientů podle Vás?

Samozřejmě, protože se o tom otevřela diskuse, jako co za ty peníze dostanu, protože to je strašně důležitá diskuse.

Od samého rána tady u nás drnčí telefony, kde především lidé v důchodovém věku se ptají, jak to s nimi vlastně bude, proč nemají nějaké omezení, proč oni by měli platit taky. A dokonce jedna posluchačka říká: Ať pan Julínek radši schválí euthanasii, protože já nebudu mít na to, abych se udržovala při životě.

Ale to jsou samozřejmě dramatická vyjádření. Já chci zdůraznit, že přesně tu strukturu poplatků opravdu budeme prezentovat, tzn. ať věří diváci, že se zklidní. Nicméně padesátikoruna není, nemá…

Věř a víra Tvá Tě uzdraví, v tomhle případě to asi nebude platit.

Padesátikoruna nemá sociální náboj, to mně snad všichni diváci dají zapravdu, dvacetikoruna za recept také ne. Jde o to, aby se tyto poplatky nekumulovaly, to je to, čeho se občané obávají. Já jim můžu garantovat, že proti tomu bude několik opatření, aby k tomu nedošlo.

Pane ministře, proč třeba zrovna u důchodců neuvažujete o tom, že by buďto z placení poplatků byli vyloučeni, anebo že by podobně, jak uvažujete u léků, tam byl nějaký strop, potom už by neplatili nic?

Ten strop můžu potvrdit.

Bude.

My připravujeme zároveň se zavedením poplatků limit a samozřejmě i technologie, ustanovení těch poplatků, tzn. že nepůjdete, když máte doporučení, tak nebudete platit ten poplatek znovu, popř. úpravy v administraci receptů, tzn. pracujeme zatím s tzv. receptem, který se může opakovaně použít, tzn. že nemusíte kvůli tomu, že jste chronik a berete stabilně pořád stejné léky, chodit znovu k lékaři, a tudíž platit tu padesátikorunu. Je jich tam několik těch opatření. Pravdu věřte, za tři, za čtyři týdny seznámím veřejnost přesně, jak to bude strukturováno.

Pane ministře, zkuste mi říct, jaký by byl ten strop, po kterém už by se žádné poplatky neplatily.

Ten strop se musí vypočítat. My máme, my pracujeme s částkou, pokud se jedná strop na doplatky na léky, doplatky na léky, to, co už občané zažívají, a mnohdy opravdu mají velké problémy s kumulací doplatků, tam jsme počítali s 3000 korunami. Pokud bychom k tomu přidali kumulaci poplatků, pravděpodobně by se to pohybovalo někde okolo 5000 korun. Prosím vás, jedná se o matematické výpočty, kde je to potřeba dobře spočítat.

Další skupina, která se trochu čílí, že by měla platit poplatky, jsou rodiče s dětmi, resp. že by se nemělo platit za děti, myslí si většina lidí. Jak je to u nich? Tam jste vyjádřil ochotu o tom ještě mluvit.

Vyjádřil, protože děti není skupina ta, která by nadužívala péči z nějakých důvodů. Samozřejmě můžou být některé starostlivé maminky. My zdůrazňujeme, že zavedení toho poplatku má být komplexní, že jakmile se tam začnou dělat výjimky, tak že to přestane stát na všech nohou. Takže je potřeba, aby to fungovalo. My, od toho se očekává např. šest, sedm miliard přírůstu do zdravotního pojištění a ještě těžko odhadnutelná částka, ale určitě předpokládatelná z úspory uvnitř veřejného zdravotního pojištění. A všechny peníze…

Čili těch šest až sedm miliard by se měly vybrat navíc, chápu to dobře, na těch poplatcích?

Ano, ano a tyto všechny peníze jsou věnovány zpátky na zdravotní péči, ale na tu drahou, tzn. posiluje se solidarita mezi občany. Tzn. důchodce, který teďka má nějaký neduh, ale nemá vážnou chorobu, má šanci, že potom bude přijat v nemocnici a dostane adekvátní, moderní terapii, což dneska ne vždycky a ve všech regionech je pravda.

Až mu bude opravdu zle, až mu bude opravdu zle?

Opravdu ještě pořád v našem zdravotnictví ten socialismus přetrvává a není, nemají všichni občané dostupnou péči tak, jak by ji měli mít.

Pane ministře, kdo si vlastně ten poplatek nechá, když ho zaplatím lékaři, padesátikorunu, tak bude pro něj, nebo ho odvede do pojišťovny?

Bude příjmem lékaře, ale bude započítáván do celkových příjmů.

Čili o to méně dostane od pojišťovny potom?

Nebude to tak absolutně, protože to není možné, ale bude to zohledněno při smlouvání úhrad vždycky na příslušné období, to znamená…

Ptám se proto, jestli ten poplatek…

Bude zohledněn, ten poplatek bude zohledněn v rámci celkového rozpočtu, a tím pádem se bude započítávat do běžného nárůstu pro příslušný rok.

Takže skutečně zůstane ve zdravotnictví, nekoupí si lékař za to nové auto nebo něco takového?

Ne, ne, zůstane a bude zúřadován ve zdravotnictví.

Pojďme se podívat možná na další téma, protože Váš předchůdce tvrdí, že by byl ochoten o poplatcích mluvit, ovšem za jedné podmínky - pokud upustíte od plánu změnit pojišťovny a nemocnice na akciové společnosti.

David Rath (ČSSD), exministr zdravotnictví, předseda zdravotnického výboru PSP: Ten jeho plán je jako by z jiného světa, tzn. ne z prostoru západní Evropy. To jsou všechno jakési experimenty s možnými velmi nedozírnými následky na zdraví a životy občanů, ale i na třeba přesuny majetků. My máme strach, že budou vytunelovány zdravotní pojišťovny. My máme strach, že budou vytunelovány majetky nemocnic. Ty základní pilíře té reformy, tedy privatizace zdravotních pojišťoven a zdravotního pojištění, to je privatizace každoročně 200 mld. Kč povinně vybraných jako zdravotní daň, to je něco nepředstavitelného. Nebo privatizace všech nemocnic, tedy majetků pořízených z našich daní, opět majetků v hodnotách stamiliard, tak jejich privatizace řádově za desítky nebo stovky miliónů, to považujeme za téměř loupež tisíciletí. A tyto pilíře my nejenom, že nemůžeme podpořit, ale musíme jim aktivně bránit.

Slyšeli jsme to - loupež tisíciletí, ale když jí zabráníte, tak je David Rath ochoten podpořit třeba i poplatky. Je tam nějak spojitost mezi poplatky a tím, že chcete zprivatizovat pojišťovny a nemocnice?

No, zcela určitě ne, protože samozřejmě tady jde, jak už jsem říkal, o nadužívání péče. Já chci ještě jednou třeba připomenout, že dvě miliardy za léky vrátí se do lékáren, ještě občané, tzn. 10 miliard skončí někde v kanálu léků, které byly předepsány z veřejného zdravotního pojištění, takže opravdu bojujeme proti plýtvání. A jestli je to v privátním zařízení, nebo ve veřejném, to mně dají všichni zapravdu, že je to úplně jedno, tzn. nesouvisí to spolu. Celkově to strašení je naprostý nesmysl, protože stejně tak jako poplatky je potřeba přijmout zákonem, tzn. musí projít parlamentní diskusí, tak stejně tak zákon o zdravotních pojišťovnách nový, který připravujeme a který by měl dát záruku, že zdravotní pojišťovny budou více pracovat pro své klienty, pro pojištěnce, pro nás tedy, tak projde také parlamentem. Tzn. pan Rath by tam musel dát nějaký nebezpečný paragraf, aby došlo k tomu, co on říká.

Myslíte si, že tím, že budou privátní nebo zprivatizované, tak že budou pracovat lépe? Měli jsme tady přece systém, kdy bylo zdravotních pojišťoven víc, a museli jsme ustoupit zpátky k tomu úspornějšímu.

No, to byl klasický problém zrodu. Ale co je důležité, je, aby si zdravotní pojišťovny konkurovaly, protože to je jediná záruka, že já můžu…

Říkám, to už tady bylo.

Ne, nebylo to tady zatím, bohužel nebylo, protože…

Byly tady pojišťovny, které platily brýlové obruby, výlety k moři…

Opravdu to byly marginální rozdíly a ty nespočívaly v tom, že pojišťovny nabízely něco pro léčení pacientů, ony ho jenom lákaly do své pojišťovny, protože chtěly získat mladší a zdravější klienty. Tomu už jsme zabránili stoprocentním přerozdělením, takže už ten důvod tady už vůbec není. A teďka musíme hledat konkurenční prvky mezi zdravotními pojišťovnami a dát jim prostor, aby mezi sebou soutěžily, aby mohly klientům nabídnout něco lepšího, protože to je ta cesta, jak zlepšit a napravit věci, na které si občané stěžují.

Pane ministře, privatizace nemocnic, nemá nakonec David Rath pravdu, když se zhorší zdravotní péče, když se podívám na to, že komise ministerstva zdravotnictví nedoporučila zdravotním pojišťovnám od příštího roku proplácet poskytování lůžkové péče na 22 oddělení středočeských nemocnic, týká se to gynekologií, porodnictví, dětského lékařství, interen, tzn. že tím se zúží možnost chodit do nemocnice.

No, to tak jednoduše interpretovat nejde. Tohle nebylo rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, ale opravdu komise, ve které dominantní slovo mají zdravotní pojišťovny. A je to i jejich role, ony mají jasně říct, co je pro občany lepší, tzn. mají jim sehnat kvalitní péči za dobré peníze. A to je přesně to dilema. Opravdu některé…

Není to argument tím, že prostě se teď lidem ve středních Čechách zmenší možnost jít do nemocnice na takové oddělení?

Není to ten argument, není to ten argument. My máme jinou starost na ministerstvu zdravotnictví - aby v případě nasmlouvávání péče, kdy opravdu třeba už dětské oddělení, kde skoro neleží žádné děti, nemá smysl lůžkové, byla nasmlouvaná např. dětská pohotovost nebo dětský stacionář, aby občané mohli třeba ve večerních hodinách přijít, když mají strach o své dítě, ono má vysokou horečku a oni ho tam mohli třeba tři hodiny pozorovat, zchladit, doporučit mamince, jak má dál postupovat, a nemusí za každou cenu odjet někam do Prahy do nemocnice atd. Tzn. za tím výběrovým řízením, které jste zmiňoval, následuje dopis, který můžeme dát k dispozici, kde jasně upozorňujeme zdravotní pojišťovny, že mají odpovědnost podle § 41 držet síť.

Takže nebojíte se toho, že by se ta síť zúžila a že by lidé přišli o své doktory?

Dáváme si na to pozor, dáváme si na to pozor a sledujeme zdravotní pojišťovny přes…

Takže trochu se bojíte?

Rozbíháme proces, kdy ony mají převzít svoji iniciativu. A zatím je ta iniciativa, nebyla tak promyšlená, jak má být. A proto i koncipujeme v rámci těch našich zákonů dohled nad zdravotními pojišťovnami, aby garanci zdravotní péče, nároků z veřejného zdravotního pojištění měli, znali občané dříve, než přijdou do nemocnice, protože pak přijdou do nemocnice, když už jsou nemocní, a tam se teprve doví, že si mají něco připlatit a že to pojišťovna nehradí. Tzn. celý ten proces, který jsem zmínil, těch dvanáct zákonů obsahuje i dohled nad zdravotními pojišťovnami, tzn. i kontrolu jejich činnosti, jakým způsobem nasmlouvávají zdravotní péči a zda bude dostupná. Taky v tom zákonu chystáme přesné parametry dostupnosti, protože ta a ta péče bude dostupná do tří týdnů a do tolika kilometrů, to znamená…

To znamená, že tam bude napsáno, že když si budu chtít udělat totální endoprotézu, že tam bude napsáno, že nemůžu čekat dva roky?

Ano, bude tam napsáno, že maximální čekací doba může být, a teďka, prosím Vás, mě nechytejte za slovo, třeba šest měsíců. A to je ten zákon, který připravujeme. A do té doby musíme…

Čemu to pomůže?

To, že bude jasně specifikován nárok z veřejného zdravotního pojištění. Vy teďka znáte obsah své pojistky na auto, ale neznáte vůbec, co máte garantováno ze zdravotního pojištění. Údajně všechno a pak se dozvíte, že máte tuhle připlatit na čočku atd.

Ale aby mi to nepřineslo to, že Vy tu péči zúžíte tak, že toho bude míň, než z toho mám teď.

Ne, nechystáme dramatické zúžení péče. To si…

Dramatické zúžení, tzn. že nějaké přece jenom?

Ne, revize opravdu jenom marginálních výkonů, protože ten obsah, na který jsou občané zvyklí, zůstane stejný. Naopak tady si musím přihřát polívčičku, že v rámci připravovaného komerčního připojištění ČSSD v komerční sféře se ČSSD chystala dramaticky zúžit ten balík výkonů krytého z veřejného zdravotního pojištění a to jsem považoval za nebezpečné. My chceme, aby to prováděly zdravotní pojišťovny, což dává jistotu občanům.

Pane ministře, pojďme k lékům, na ty je nejvíc dotazů od našich diváků. Chystá se nová vyhláška od 1. dubna. Spoustu lidí se bojí, že to pro ně bude znamenat zdražení léků. Např. dnes paní Makovcová z Kladna volala, že má strach, že prostě nezvládnou platit se svým manželem více než 1500 korun, které mají už teď měsíčně platit.

Těžko říct, dokud má ta dotyčná paní informace, protože těžko se dá odhadnout a při neznalosti poměrně složitých prognóz, jako kolik bude tahle konkrétní paní doplácet. Já jenom chci říct, na jakém principu jsme postupovali. My jsme opravdu se snažili, aby ze zdravotního pojištění byla hrazena ta léčiva, která mají neoddiskutovatelnou účinnost, jsou moderní. Přibrali jsme několik léčiv nově na trh, tzn. dali další šanci pacientům, drahá léčiva v onkologii, teďka nedávno byla zpráva o zpřístupnění onkologických center, vyhláška pomáhá vlastně fungování těch onkologických center, protože zpřístupňujeme ty nejmodernější léky proti rakovině. A ty léky, které už ztrácí svou účinnost, jsou na trhu třeba už 30 let, tak ty prostě budou dražší. A tam je otázka znovu interakce s lékařem i samozřejmě jakási osvěta mezi lékaři, který budou provádět lékárníci, že tento lék už prostě je obsoletní a už se nemá předepisovat.

Pane ministře, ale celá ta vyhláška má vést k tomu, abyste na výdajích za léky ušetřili, chápu to dobře?

Není to tak zcela, je to spíš přesun…

Takže trochu ano?

Ne, ne, ne, je to přesun…

Nechcete na tom vůbec ušetřit?

Ne, ne, významně se na tom nedá ušetřit, protože tlak nových, moderních prostředků a léčiv je tak velký, že my potřebujeme pořád schraňovat peníze pro to, abychom je mohli pro občany nakoupit, tzn. přesouváme je uvnitř toho balíku.

Čili na léky se pořád bude, na léky se bude dávat pořád stejně a lidé by…

Vždycky je potřeba kontrolovat jenom růst nákladů na léky a samozřejmě neodůvodněnou spotřebu. Já…

Lidé by neměli tedy doplácet podle Vás dramaticky víc od 1. dubna, tvrdíte?

Tvrdím, že zvláště ti, kteří jsou vážně nemocní, by neměli. A ti, co si kupují běžná léčiva, tak mezi ně by se měly rozložit ty doplatky.

Všem, kterým se to stane, tak můžou panu ministru potom poslat dopis. V každém případě Vy říkáte, že zavedete třítisícový strop…

Ano.

… nad který už se nebude doplácet za celý rok vůbec nic.

Ano, přesně tak.

To znamená, že by lidé měli teoreticky ušetřit na tom proti dnešnímu stavu?

Především ušetří ta úzká skupina občanů, a tím se posiluje solidarita mezi zdravými a nemocnými, kteří mají nějaký problém. U nás je třeba 500 tisíc občanů, v některých skupinách třeba jenom 5000 občanů, kteří mají závažnou chorobu a jejich terapie stojí milióny. A my je potřebujeme v rámci solidarity ošetřit. Tzn. já se opravdu snažím s tím zdravotnictvím něco udělat a ne populisticky tvrdit někomu, že má zdravotnictví zadarmo, a pak vlastně tak jako přivírat oči a nevidět, že někdo nedostal s roztroušenou sklerózou adekvátní terapii.

Pojďme se podívat na to, co dalšího vlastně ve zdravotnictví chystáte vedle poplatků. Ptali jsme se taky Davida Ratha, k čemu vlastně ty změny, které jsou připravovány, podle něj povedou.

David Rath (ČSSD), exministr zdravotnictví, předseda zdravotnického výboru PSP: Jednak velký strach, jestli na to budu mít, strach o to, jestli moje zdravotní pojišťovna vůbec přežije, nebo bude vytunelována, strach o to, jestli nemocnice ve městě, kde žiji, zůstane základní nemocnicí, kde mě ošetří, nebo také bude vytunelována, či se předělá na kliniku plastické chirurgie, kde mě sice budou moci zbavit třeba přebytečného tuku, ale když dostanu infarkt, tak budu mít smůlu. Čili především strach a taky strach o to, co to udělá s mým rodinným rozpočtem, zvlášť jsem-li třeba rodina s několika dětmi, nebo jsem-li starobní důchodce.

Pane ministře, zatím ta celá Vaše reforma vypadá tak, že chcete vytahat z lidí další peníze na poplatcích, ale to snad nebude všechno. Nebo ano?

No, já chci ještě znovu zdůraznit, že to, co my chystáme, jsou marginální peníze, které může vytáhnout každý z kapsy, a že začínáme říkat, že ta péče něco stojí. A rozbíháme, rozbíháme…

Víte, ale to se možná řekne Vám s ministerským platem. Lidé, kteří nám volají, říkají něco jiného.

Ne, ne, ne, ne, ne, ne, není, bude to kontrolováno. Já jsem tady zdůrazňoval, že občany s tím seznámím, že ta kumulace bude jednoznačně ošetřena limitem a že nemůže dojít k tomu, že by se… Na druhou stranu opravdu je potřeba, aby se občané rozmysleli, zda je to nezbytně nutné. U nás je velká spotřeba léčiv, trošku je taková víra v léky. Existují jiné způsoby. Já tady můžu mít třeba, že jsme utratili, půlmiliardy jsme utratili za přípravky, které jsou na kloubní chrupavku. A můžu říct, že nadváha, pohyb, cvičení, složení stravy bez problémů a ještě lépe nahradí tyto přípravky. Utratili jsme neuvěřitelné peníze, neuvěřitelné peníze…

Tedy na to by se neměly dávat peníze, společné peníze.

No, na to se ani nedává, ale já jenom říkám, za co jsou schopni lidi utratit peníze, protože je to lék. A víte, za vitamíny a ostatní takovéhle preparáty jsme utratili pět miliard mezi občany. A utrácí je i občané, kteří jsou vyššího věku nebo spíše ti, že si kupují vitamíny. Já chci zdůraznit, že třeba prvky, které se kupují za 300 korun balení, že jsou v meruňkách, že jsou v rajčatech a že často se C vitamín nebo ta účinná látka dostane tak, že ji vyčůráme. To znamená…

Pane ministře, nechcete říct našim divákům, že sice zavedete poplatky, ale že si můžou místo vitamínů koupit kilo rajčat a že budou v pohodě?

Ne, já mluvím jenom o tom, že tady se plýtvá a že se nadužívá péče zcela evidentně, a dávám o tom důkazy. Ta padesátikoruna nebo dvacetikoruna má signalizovat: Pozor, něco to stojí, pojďme se na tom domluvit. Ale neohrožuje to pacienta v čerpání zdravotní péče. A zdůrazňuji, že se netýkají ty kroky občanů. Ono je to v novinách jenom prezentováno, protože je to velmi interesantní. Samozřejmě těch dvanáct kroků a dalších nelegislativních opatření, které chystáme, tudíž chceme konečně něco ve zdravotnictví dělat, je mnohem, bych řekl, silnější, dramatičtější, třeba se týkají zdravotních pojišťoven.

Pane ministře, promiňte, zkuste mi říct v kostce, co kromě poplatků může pacient očekávat, jak se změní situace pacienta po Vaší reformě kromě toho, že bude víc platit.

Jeden z důležitých zákonů, který chybí již deset let, je zákon zdravotnické záchranné služby, tzn. ta jistota občana, že když zavolá na 155, tak sanitka samozřejmě s jakousi výhradou bude do patnácti minut u něho, že bude fungovat systém pohotovostních ambulancí, že bude návaznost této přednemocniční péče na nemocniční, ten zákon to takhle garantuje, a nové financování, tzn. i např. budeme připraveni na nějakou katastrofu v dobách terorismu a možnosti, kdy se autobus střetne na hranici tří krajů. A dneska nesourodě tyhle kraje mezi sebou operují atd., takže tzn. jedna věc. Druhá věc je příprava dohledu nad zdravotním pojištěním tak, jak už jsem to zmínil, definice nároku, který budou mít občané, protože budou vědět, co potřebujeme.

Takže by nám mělo být jasno, co za své peníze dostaneme.

Jasně. A víme, že… Tzn. snižování korupce. Víme, za co můžeme připlatit a za co ne. Daleko intenzivnější a aktivnější role pojišťoven při nakupování zdravotní péče, kdy už to nakupuje více v zájmu mě jako občana… přímější vztah. Jsou to další kroky, které se zase týkají třeba fakultních nemocnic, které chceme transformovat na univerzitní nemocnice, kdy chceme, aby tam zmizelo už zadlužování, kdy mají fungovat atd. atd. Takže těch kroků je obrovské množství a netýkají se jenom poplatků.

Pane ministře, určitě to budeme probírat v dalších partiích. Pojďme se podívat na to, co si lidé myslí o těch poplatcích, jestli by byli ochotni je platit, nebo nebyli. Překvapivé to moc není. 71 % Vám vzkazuje, že je ochotno platit není, 29 % si myslí, že by to zvládlo. Překvapuje Vás takový výsledek? Asi moc ne.

Nepřekvapuje, ale já myslím že to avizované seznámení s těmi poplatky tohle procento sníží v budoucnosti. A věřím, že lidé opravdu pochopí, že s naším zdravotnictví je něco potřeba udělat. Budeme stárnout a budeme potřebovat moderní léčbu a něco udělat musíme. A vždycky někdo chce to udělat, ale když se ho to nějakým způsobem dotkne, tak říká, že pro mě by tohle se stát nemělo, to ať si spraví u pojišťoven nebo ve zdravotnických zařízeních. Já chci říct, že tenhle doplatek se dotkne opravdu měkce, nikoliv, že bude bolet.

Díky, pane ministře, že jste byl s námi v Nedělní partii.

Já taky děkuju.

TV PRIMA


Klíčová slova

K tomuto článku nejsou přiřazena žádná klíčová slova.

Autoři

TV PRIMA

Komentovat článek: Rozhovor s ministrem zdravotnictví Tomášem…

*
* Pravidla diskusí - čtěte
*
 

* - údaje označené hvězdičkou jsou povinné

3 nejnovější komentáře k článku Rozhovor s ministrem zdravotnictví Tomášem…

Komentáře

dalších 25 komentářů
Milan Šilhan Nemáte pravdu ,  | 12. 03. 2007 21:51

pane kolego Šimku. Vy moje příspěvky buď nečtete, nebo je nevnímáte. Nikde nepléduji pro globalizaci, pouze upozorňuji na její příznaky a tendence a na její postupující otevřený i skrytý tlak. Také na možnosti obrany, které ovšem nespočívají ve Vašem návrhu "přirozených vztahů". Nechci jen opakovat, že vztah : za puštění žilou zlatý, za kočár půl, skončil nejpozději v první polovině 19.tého století. Ve 20.tém století lékaři vycítili "globalizaci" ( ze strany sociálně-zdravotních pojišťoven ) a pravidla jejího trhu, který není "bez pravidel", ale podle globalizačních účelových pravidel. Jistě jste si všimnul, že kolektivní rámcové smlouvy smluvních lékařů jsou nastaveny na určité taxy mezi pojišťovnami a poskytovateli. Jít pod taxu nelze, to je princip kolektivní smlouvy a zároveň antiglobalizační regulace. Pro velkého investora ve zdravotnictví je totiž klidně možné nabídnout pojišťovnám ( in spe akciovkám )- levnější služby. Nehovoří se snad o konkurenci ? Zatím to nejde. Lékařské praxe jsou chráněny. Podle mne je to správné, protože jejich výhodou je obrovská inovativní dynamika a motivace ( kolosy to tak nedokážou ). Investor jde směrem po likvidaci konkurence ( nižšími cenovými nabídkami ) a ovládnutí velké části trhu ( prostoru veřejných zdravotních služeb ). Vy jste si nevšimnul, kolik lékáren přešlo do majetku řetězců ? Vy jste si nevšimnul, že z ulic zmizely malé obchodní a obslužné živnosti a zůstaly sexšopy, herny, zastavárny, banky, prostě to, co pro supermarkety nemá smysl. To je důsledek globalizace, která se bude postupně snažit vlomit se i do veřejných zdravotních služeb. Je to logické, chce mít něco ze současných 220 miliard. Vaše teze o "střední třídě", přestala platit ve druhé polovině 20.tého století. Tato dříve velká skupina se rozpadá na dolní část chudnoucích a horní část bohatnoucích. U nás je zatíám těch dolních více než těch horních. Cesta nahoru není zas tak rychlá a snadná. Jestli pro něco pléduji, pak je to pro relativně svobodné "smluvní lékaře". Nepodporuji cestu, kdy se budou muset lékaři stát opět zaměstnanci i když slušně placenými - tentokráte zdravotnických velkofirem. Bylo by to velké vykládání, co udělaly vedlejší země, aby se na veřejné fondy nedalo tak snadno sahat. Třeba se i k tomu dostaneme. Čtěte lépe příspěvky stárnoucího solidaristy.

Bohumír Šimek Re: Nemáte pravdu!  | 8. 03. 2007 09:39

Váš pohled je v intencích nepodporování rozvoje střední vrstvy, která je základem demokracie každého státu. Proto je od našeho státu špatně, pokud rozvoj střední vrstvy nepodporuje a naopak tlačí na její likvidaci. Nejen ve zdravotnictví! Sám ve zdravotnictví propagujete nutnost velkých ekonomických celků, které převálcují malé podnikatele, tvoření nových KÚNZů... To je špatná cesta, pokud se týká kvality zdravotní péče a potenciálního rozvoje vztahu mezi lékařem a pacientem. Vaše myšlení, se kterým mám tu čest se seznámit, mne usvědčuje o nezbytnosti rozvoje pokladenského systému financování ambulancí. Neboť i z Vašeho pohledu bych měl preferovat nejen nesporné výhody pro pacienty, ale nyní i nezbytné výhody pro ošetřující lékaře.

Milan Šilhan Ještě o solidárním pojištění....  | 6. 03. 2007 11:04

Vážený kolego Šimku, pokusil jsem se vysvětlit, čím je pro současnou společnost ( přesněji ty, kdo drží želízka v ohni ) veřejné zdravotní pojištění tak zajímavé a výživné. Je to pojišťovacím korporativizmem, který podporován zákonem dá z příspěvků pojištěnců dohromady dnes asi 220 miliard. Asi 12% z tohoto balíku směřuje ke všem možným ambulantním lékařům ( ale i jiným ambulancím a provozům ). To je přece také slušná suma a je třeba ji kontrolovat. Léky spotřebují 30%, nemocnice 50%. To jsou přece peníze pro podnikání dodavatelů jak vyšité. Všechno to jsou "prostředky pro zdravotnictví", ale představují obrovský a snadný lovný rybník ( potřebujeme novou MR, chceme mít také PETku atd., potřebujeme generálku nemocnice, potřebujeme novou energocentrálu, údržba je mnohamilionová, mzdy si musí udržet růst, atd, atd ). Nad tím balíkem 220 miliard drží ochranou ruku spřátelené organizace a nenechají si vzít ani korunu. Jejich je moc a sláva. Proto nějaké z ručky do ručky nemá podporu. Tyto penízky by zmizely kontrole a velkému oběhu. Je pro to ještě mnoho dalších argumentů. Takže s tím nepočítejte a naopak očekávajte, že laxnost pohledu sociálních demokratů na veřejné finance bude vystřídána větší pozorností nynějšího dohledu, protože je předpoklad, že účetnictví ovládají dobře. Pohledem na akciové společnosti jistě vytušíte, že to nebude ku prospěchu doktůrků. A že bude tendence natahat ( v EU je jiný trend ) ambulance do nemocnic, uvidíte. Šéfové ČLK by nebyli proti tomu. Renezance nových KÚNZ k tomu spěje, zejména když mají ekonomické argumenty. Připravte se spíš na toto, než že by Vám pacienti platili na dřevo. Byl jsem překvapen, když mezi jiným jsem se dozvěděl, že připravovaná nová brněnská kardio-transplantační velko-klinika ICRC pod americkým vedením, nám teprve ukáže jak vypadá správná "fabrika na zdraví". Při čemž jejich podmínka je : žádné nejisté soukromé prachy, ale pevné veřejné z pojištění a státní rozpočet. To jsou pak ty správné jistoty ( taková nemocnice nemůže jít nikdy do úpadku ). Stačí ?

 zavřít

Váš tip

  • Jako ochranu před spamem, prosím zodpovězte následující otázku (číslicí):
  • * - položky označené hvězdičkou jsou povinné